Love

Nejsem cílová skupina Love.. přesto se mi to líbilo. Ale kuš, páčilo sa mi to! Ta dokonalá kombinace kriminality a čistého citu (ano, to slovní spojení čistý cit mi taky zní divně, ale jak jinak to nazvat..), všechno je uvěřitelné a v závěru dramatu jsem si málem hryzala nehty, jak to skončí. Proto uznávám Slovákům body za zpracování a přestože bych mohla vybírat hnidy, nebudu. Hlavní dvojice mi byla sympatická, při scéně v recepci jsem se bavila a představovala si, že takto vymetu s některými svými kunčofty (och kéž by!), zkrátka kus srdce jsem tu nechala, byť moje očekávání byly někde na prvním schůdku. Jen tak dál. (13.05.2014)

Lóve je důkaz toho, že i v našich podmínkách je možné natočit moderně vypadající snímek od mladých tvůrců pro mladé diváky. Čistě z technického hlediska si zaslouží obdiv, protože podobně natočenou záležitost v česko-slovenském prostoru hned tak neuvidíte. K tomu si připočtěte uvěřitelnou romantiku, porci humoru a poměrně přesvědčivě zachycený život generace mladých sobců, pro které je největší hodnotou povrchní zábava a vlastní potěšení. Bohužel, jakýmkoliv vyšším ambicím podráží nohy slaboučký scénář, který vrší klišé na klišé a vkládá postavám do úst tak strašně umělé a rádoby dramatické dialogy, až to vyloženě bolí. Zradu všeho povedeného dokonává vyloženě dementní konec, který snad ani nejde brát vážně. (12.01.2012)

Tak príbehovo sa mi film páčil, dej v podstate výborný a keby to natočil niekto schopný, vyšlo by to špičkovo. Láska, krimi, osobné vzťahy, všetko super. Ale čo ten scenár, to fakt toto? Vulgarizmy ako pičacinka sa striedajú s priteplenými replikami pričom Nemtuda každých 5 sekúnd hovorí slovíčko láska akoby mal Amora nastoknutého v zadku. Apropo Nemtuda je castingový prešľap storočia, to je čo za herec (po novom dokonca režisér)? Veď ten sa celý film ksichtí ako by mu nedali jesť, keď vraští čelo tak má divák pocit, že vidí všetky litosférické dosky a keď rozpráva svoje texty, tak ich len tak bezdušne verklikuje, ako by ho to normálne otravovalo. U Nemtudu platí známe Omen nomen. Maďarská Nemtuda teda nem tudom - Neználek. Presne tak, o herectve netuší absolútne nič. (30.11.2021)

Pokud znáte ze slovenské tvorby třeba seriály Kriminálka Staré mesto nebo Nesmrtelní, nic nového vám tento snímek nepřinese. Nervózní hnutí kamery na každém kroku, tepající Bratislava, mladí v barech a disko klubech, opilí, tancující, zfetovaní, zelené filtry, moderní hudba, špinavé byty... Řeknu vám, do Bratislavy bych na základě znalostí z podobných seriálů a filmů raději nejezdil. Pokud jde tedy konkrétně o tento snímek, z Kriminálky Staré Mesto si vzal filtry, cukající kameru a tepající Bratislavu, hlavně v noci, z Nesmrtelných velmi volnou parafrázi nějakého toho klasického díla. Máme zde holčičí trio, které bydlí na kolejích nebo nějaké svoboďárně, máme zde mladíky, kteří fetují, chlastají a přivydělávají si nečestným způsobem. Jeden z mladíků se zamiluje do jedné dívky z kolejí, a když při jedné akci dojde k tragédii, přehodnotí svůj život. Konec, tečka. Vzhledem k tomu, že vlastně o postavách víme asi tolik, jako kdybyste náhodně zavítali do Radost FX v Praze a někoho náhodně vybraného nějakou dobu pozorovali, jsou vám osudy postav nejen ukradené, ale zcela zaměnitelné, ničím zajímavé - a neosobní. A když dojde k tragédii, řeknete si jen, že si o tom celou dobu koledovali a že je s podivem, že se tak nestalo dřív. A že se dva mají rádi? Jasně, bezva, láska všechno překoná. Víc by mne ale zajímal film o těch dvou po třech letech. Začal on normálně makat? Nevyčítá ona jemu kriminálnickou minulost? Stačí jim peníze? Ale to už by musela nastoupit nějaká psychologie postav, a ne jen televizní a charakterová klišé, takže dejte pokoj. http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/love.html (25.06.2012)

Slovenský příspěvek do prožitkové - na okamžité emoční odezvě postavené - kinematografie až příliš prozrazuje věk svého autora (24), který jde někdy na věc moc hrr, jindy zdržuje vysvětlováním zjevného. Oproti hybridním splácaninám pro všechny a pro nikoho ale Love současně jasně dává najevo, na kterou skupinu diváků cílí. Život je zde pojímán jako počítačová hra, v níž síla jednotlivých zážitků, povětšinou viscerálních (bitka, pitka, pipka), vítězí nad pevnou narativní linií. Není důležité k něčemu dlouhodobě směřovat, ale užít si přítomnost. Na film s adrenalinem v krvi však Love nezvykle mnoho situací řeší natahovanými dialogy, jejichž několik minut by šlo vizuální zkratkou vměstnat do pár vteřin. Absenci akce všité do příběhu Kroner zdatně maskuje povrchní efektností. Dlouho se neděje nic dramatického, je to jen takové vcelku příjemné dlení s hrdiny v jejich přirozeném prostředí, když už se ale děje, pak něco naoko velkého, s hudebním podkresem jako z finále veletragické opery. Film by nebyl love story, nemyslet rovnoměrně na diváky obou pohlaví. „Huličské“ scény z brlohu dvojice kámošů jsou tak prokládány „drbacími“ scénami z dívčího pokoje na internátu, aby posléze došlo k vytouženému spárování. Postavy tuhle bezbolestnou výplň volného pátečního večera nekomplikují upozorňováním na nám zjevné díry v logice (bizarní hotelová epizoda), nezanášejí naivní vyznání lásky hlubokomyslnými úvahami nad konečností bytí a vyjadřují se slovy a gesty, která jsou primárně cool (cokoliv už to slovo znamená). Přirozený je slovník alespoň tehdy, baví-li se spolu osoby téhož pohlaví, což s sebou zejména u chalanů nese netušené množství modifikací slov „kokot“, „piča“ a „jebať“. Tři důvody, proč mám rád slovenštinu. Sympatický je mi ale i zbytek filmu. Možná navzdory jeho prostotě, možná právě díky ní. 60% (06.01.2012)