A také déšť

,,KRESŤANIA IDÚ DO NEBA?" ,,DOBRÍ KRESŤANIA ÁNO." ,,TAK CHCEM DO PEKLA." __ K filmu som sa dostal úplnou náhodou keď mi pri listovaní v TV programe zrazu padol zrak na jeho krátku popisku, kde sa uvádzalo, že sa jedná o film z nakrúcania filmu o Kolumbovi. Postava tohto objaviteľa patrí medzi najobľúbenejšie, historické paralely a strety latinskoamerickej domorodej kultúry s európskou ma uchvátili v diele Aleja Carpentiera a Južná Amerika je mojou srdcovkou, takže lákadiel na pozretie tohto diela som mal dostatok. Film má potenciál (scéna vrtuľníka s krížom a do toho názov filmu je viac než len symbolická), je zručne nakrútený a chválim najmä prelínanie nakrúcania filmu/histórie a so súčasnosťou. Škoda nevydareného českého dabingu, istého nedopovedania príbehu zo strany štábu a absencie niečoho, čím by mi film rezonoval v hlave dlhšie, než len zopár dní. (357. hodnotenie, 31. komentár k filmu) (25.02.2014)

Kdo si (stejně jako já) už v mládí přečetl knihu Brevísima relación de la destrucción de las Indias (O zemí indijských pustošení a vylidňování zpráva nejstručnější) Bartoloméa de las Casase z roku 1552, tomu bude problém kolonizace obou Indií do smrti jasný. Když se k tomu přidá kázání Antóna de Montesinose (dochovalo se pouze v podání Bartoloméa de las Casase - "¿Estos, no son hombres? ¿No tienen almas racionales? ¿No estáis obligados a amarlos como a vosotros mismos? ¿Esto no entendéis? ¿Esto no sentís? - Nejsou to lidé? Nemají duši a rozum? Nejste povinni je milovat jako sebe samé? Nerozumíte tomu? Necítíte to?), pak už vůbec není co řešit. A to jsem ještě neznal obsah prvního dopisu Cristóbala Colóna z Indie (v roce 2006 byl vydražen za ca. 20 milionů korun).. Jeden z nejlepších filmů o filmu s filmem. Věčný návrat dějinných skutečností. Boj o zemi (Conquista) se vrací jako boj o vodu (Guerra del Aqua) - boj, který teprve nedávno začal, a jehož výsledky budou zdrcující pro všechny (nás nevyjímaje). (14.06.2015)

Čeští Karamazovi z polské továrny na španělský způsob z bolívijského pralesa, aneb bez ohledu na dobu stejné problémy plynoucí ze stejného nepochopení. Každopádně "pozitivní" stránkou je, že třeba o tom někdo za dalších pět set let natočí další historický velkofilm, který všechnu tu ignoraci opět úspěšně zpětně odsoudí, abychom se cítili zase jako lidi. (22.12.2013)

Překvapivě svěží a dramatický průběh natáčení filmu o Kolumbovi ukazuje paralely mezi španělskými dobyvateli a současným vládnoucím bezohledným a dravým kapitalismem v Bolívii, potažmu v Jižní Americe. 1) Jako obvykle se mi moc líbil přitažlivý 32letý režisér (jindy i herec, scenárista, producent) Mexičan Gael García Bernal (režisér Sebastian). Zaujal mě i zajímavý 34letý Bolívijec Juan Carlos Aduviri (šéf indiánských protestů) ve své herecké prvotině._____ 2) Cochahanba je třetím největším bolivijským městem, něco málo přes 600 000 obyvatel. Ačkoli filmový příběh je fiktivní, boj o vodu se skutečně ve městě odehrál na přelomu let 1999/2000. (22.02.2021)

Jako jó-proč né? Pět ať nežeru. Na dané téma je to jedna z nejméně pokryteckých, pathetických a nuceně černobílých agitek. Tvůrci tady docela dobře odhadli své limity v míře moralizování tak aby to pořád neslo myšlenku a přitom si to nehrálo na něco neskutečně(až falešně) přemoudrého. Film si uvědomuje, že obě strany mají své myšlenkové hranice a přesto, že je jedna ve zcela evidentním "morálním(hahá-řekněme radši lidském nebo přesněji přírodním)"právu, několik staletí budovaný problém nelze vyřešit lusknutím prstů... Zápaďácký film postavený na dolarech nic nezmění, a tenhle se tak ani nehodlá tvářit-a právě tuhle sebereflexi oceňuju. "Vrátíte se tady?".."Myslím, že ne." (upřímnost nade vše..) (17.01.2014)