Rien à déclarer
Nothing to Declare
Režie:
Dany BoonScénář:
Dany BoonKamera:
Pierre AïmHudba:
Philippe RombiHrají:
Benoît Poelvoorde, Dany Boon, Julie Bernard, François Damiens, Karin Viard, Bouli Lanners, Olivier Gourmet, Eric Godon, Zinedine Soualem, Guy Lecluyse (více)Obsahy(1)
Francouzi a Belgičané – co mají společného kromě hranice? První leden 1993. Ne všichni vítají zrušení hraničních kontrol mezi Belgií a Francií. Zvláště celníci, nejenže přijdou o práci, ale tím, že nebudou moci do poslední kapky krve hájit francouzskou či belgickou zem, jako by ztráceli smysl života. Avšak bez dozoru se neobejde žádná hranice ani v době nejtužšího míru. A proto je vytvořená společná mezinárodní belgicko-francouzská hlídka. Navzdory svému nepřekonatelnému odporu, usedají oba věční rivalové do poněkud obstarožního auta, protože ani jedna země nemá peníze na společné vybavení. (Česká televize)
(více)Recenze (56)
Bude to znít možná jako klišé, ale Nic k proclení je opravdu velmi, velmi příjemná komedie. S výborným dabingem, perfektními herci a celou spoustou opravdu vtipných situací, které dokážou od srdce rozesmát. Velmi vydařená ukázka toho, že když člověk hledá, může najit kvalitní film, který zase až tak moc lidí nevidělo. Tenhle je toho jasným důkazem. ()
Téměř geniální komediální záležitost. Kdyby i druhá polovina byla taková nálož gagů a humoru, jako ta první, u které jsem se řezal smíchy už od první vteřiny, nedokážu si představit, jak bych dopadl. Možná, že bych se smál ještě teď a nebo bych už dávno smíchy zemřel. Druhá polovina ale už přece jen musela trošku pořešit děj, který byl vynikající, jen ta romantická zápletka tam byla místy trochu na škodu (ale měla svůj perfektní smysl). Dany Boon je perfektní, ale Benoit Poelvoorde je ještě stokrát lepší. Lepší komedii jsem už hodně, hodně dlouho neviděl. Nic k proclení je moje nová láska, kterou budu doporučovat na každém kroku. Vynikající. 85%. ()
Skvělá Francouzská komedie s originálním nápadem týkající se uzavření hranic, což nevyhovuje celníkům, protože příjdou o práci. V hlavních rolích naprosto excelentní rasistický a silně vlastenecký Benoít Poelvoorde, který zde dává najevo svůj komediální talent a potěší i Dany Boon, který je spíš typický ňouma. Film je velmi poučný,co se týká rozdílů mezi Francií a Belgií a netušil jsem, že tam panuje tak velká nesnášenlivost. Vtipné, poučné i dobře zahrané. 85% ()
Věděla jsem, že mě nemůže Dany Boon zklamat, protože ho znám už z jiných bezvadných filmů a vím, že má jedničkový komediální talent. Rien à déclarer tudíž splnil má očekávání. Sice mně připomínala ty starší francouzské komedie, ale vůbec to nebylo na škodu, protože byla zrovna tak roztomilá, pohodová a já se skvěle bavila. Scénky těch dvou dokonalých (v úvozovkách) parťáků a nejen ty u mě každou chvilku vyvolávaly salvy smíchu. Namátkou scénka s pouty nebo přidělení Renaulta a jeho následné opravy a zkrášlení neměly chybu. A rozkošný puntík celé této komedii dal už jen přidělený pes na vyhledávání drog jménem Grizzly. Benoît Poelvoorde a Dany Boon se vzájemně skvěle doplňovali, prostě to byla taková sympatická, trochu ujetá dvojka, která si zaslouží čtyřku jak vyšitou A pozor, hlavně se vyhněte hraničním přechodům mezi Belgií a Francií :-) Viděno v původním znění s titulky, jinak to ztrácí ten správný šmrnc. ()
Vítejte u Chtisů byl natolik úspěšný film, že to Boonovi kapánek vlezlo na mozek, což se projevilo tak, že blbec Francois Pignon, kterého tehdy hrál v divadle, začal mluvit severofrancouzským nářečím. Z toho důvodu se rozhodl, že se na sever vrátí a pokusí se na svůj předchozí úspěch navázat. Ani u Ch'tisů jsem nebyl nadšený tak jako někteří a tady to je ještě o stupeň horší. Když polovinu filmu vyplňuje romantická linka, ke které samotná zápletka (rivalita Francouzů a Belgičanů) pochopitelně svádí, není to zrovna zábavné. Ještě více mě štval Poelvoorde, a to především v první půlhodině snímku. Zbytek filmu ale poskytuje celkem slušnou zásobu legrace a objevují se také některé známé tváře z Veberových filmů. A ani hudba nebyla k zahození. 65% ()
Reklama