Jedna mezi oči

Teda na konci si to Stallone Momou pěkně podal. Divák se celou dobu těší na finální střet a ten přišel. Bullet to the Head je na podobné kvalitativní úrovni jako Arnoldova Konečná. Takže dávným rivalům se comeback zase až tolik nevydařil. Řekl bych, že u Stallona je to o trošku lepší, protože ve své roli působí o něco uvěřitelněji. V téhle poloze to Sylvestrovi sluší, zatímco Arníí dále vykrádá Clinta. A že se Walter Hill zasekl v osmdesátkách? A vadí tohle vůbec někomu kdo sleduje ty současné rádoby akčňáky, kde aby na to mohli chodit 10letí caparti tak absolutně chybí krev.! 45% (08.07.2013)

Jeho tvář je zvrásnělá, jeho pohyby jsou komické, jeho metody nelidské. Říkají mu Bobo. Spolupráce dvou akčních legend (jedné režisérské a jedné herecké) se bohužel nestala velkým comebackem ani pro jednu z nich. Hillova nekompromisní „ode zdi ke zdi“ režie bez jediné promarněné minuty nás od prvních minut nenechává na pochybách, že jde o oživlý komiks. Zabíjení se děje tak často a s takovou nekorektní samozřejmostí, až nabývá funkce prvku, který rytmizuje vyprávění. Vítám, že protagonistova amorální povaha není nijak odsuzována. Společně s (nedostatečně využitým) voice-overem a na něj vázanou retrospektivní strukturou vyprávění, s dominujícím typem prostředí (oneonované bary) a s převahou nočních scén jde o zřetelné odkazy ke klasickým filmům-noir. Noirový cynismus se ne úplně nejlépe snáší s uvolněnější buddy movie rovinou vyprávění, která pro změnu dává vzpomenout na některé drsnější akční komedie z devadesátých let. Ke srovnání se nabízí třeba Poslední skaut, jehož hrdinům bylo ale snazší uvěřit, že rezignovali na veškeré ideály. Nekompatibilita Stalloneho přímočaře akčního typu s přidělenou rolí, která vyžaduje vrstevnatější herecký projev, je jednou ze slabin filmu, kterému na sympatické staromódnosti dále ubírá zbrklý střih akčních scén. Přesto jde o solidní akční oddychovku, ač – stejně jako Expendables – nejzábavnější tehdy, odkazuje-li k časům, kdy byl Sly mnohem větší štramák (fotografická rekapitulace jeho zločinecké kariéry). 65% Zajímavé komentáře: DaViD´82, Psema (07.07.2013)

Nejde vrátit čas, nejde nezestárnout a nejde spousta dalších věcí, jako třeba ustlat si v mracích nebo najít konec duhy. K něčemu nikdy nenajdeme odvahu, něco propásneme a pak už je pozdě, jiné věci míjíme s povzdechem ach jo..takový je prostě život. Je dobrý však nechat v popelu svých vzpomínek pár jisker, který se daj vždycky rozdmýchat .. Tak a dost filozofování, Sly do svejch jisker mohutně foukl a je z toho pořádnej požár. Bullet to the Head je návrat ke kořenům jako kráva, ono taky spojit se s mistrem osmdesátkovejch fláků Hillem napovídalo, že se to zdaří a jo , je to tady ! Sly je zase Bůh ! ( A když se to nebere vážně, je i víc:) (12.06.2013)

Dávno jsou pryč časy parádních Nájemných vrahů. Sly spolehlivě prodává své povislé koutky, víčka i chraplák, ale je to málo. Pro někoho možná osvěžující oldschool a přímočará žánrovka, pro mě totální tuctovka. Tuctový scénář, tuctová režie, tuctová akce, tuctový film. A zasloužený komerční propadák. Tohle že napsal a natočil klasik Walter Hill? (25.05.2013)

Žádný velký zázrak se opravdu nekoná a nebýt Stalloneho v hlavní roli, bylo by hodnocení ještě o hvězdu nižší. Scénář vůbec nemá čím překvapit, jedině snad tím, jak připomíná scénáře, v nichž se poslední roky rochní pánové Seagal, Lundgren a další. Režie nijak zázračná, akčním scénám chybí napětí, a jediné, co za něco stálo, byl závěrečný souboj se sekyrami, který ovšem dost hloupě skončil. Co se mi opravdu líbilo, byla Mazzarova hudba, kterou samotnou poslouchám už nějaký ten týden. Mám-li porovnávat, Arnoldova nápaditější a méně vážná/směšná Konečná jednoznačně vítězí. (06.07.2013)