Pravda je jen slovo

Poměrně tuctový soudní thriller s krutě neoriginálním příběhem, jehož vývoj, respektive vyústění, musí odhalit každý byť jen trochu žánrem protřelý divák již v samém počátku, čehož si ovšem zřejmě byli vědomy i sami tvůrci, a tak se rozhodli celý film osvěžit alespoň alkoholovou závislostí ústřední hrdinky, právničky, což ovšem ve výsledku jednak též neznamenalo nějaký originálnější přístup, ale především oné závislosti zde stejně nebylo prakticky vůbec využito, natož aby měla jakýkoli vliv na dějový vývoj, takže toto „oživení“ lze stejně považovat za zcela zbytečné a navíc kvůli výkonu Kate Beckinsale i za dost nepřesvědčivé. Tato herečka je zkrátka velice, velice sexy a v latexovém oblečku v Underworldu je nepřekonatelná, ale na seriózní, dramatické role prostě nemá a tady to jen potvrdila, i když jí zde v onom nekvalitním výkonu předčil ještě jiný herec, a to Nick Nolte, který se na hraní měl už dávno vyprdnout, neboť v každém dalším filmu je děsivější a děsivější. O tuctové zápletce jsem se jinak zmínil, jen k tomu mohu tedy ještě snad dodat, že nedisponuje ani napětím, ani spádem, o předvídatelném zvratu se radši nemá ani smysl zmiňovat a nudné finále už jen potvrzuje celkovou matnost a nevýraznost celého filmu. Pravda je jen slovo zkrátka není sice úplný průser, za nějakou zásadnější pozornost nicméně rozhodně nestojí. (14.11.2020)

Nebylo to špatné, vůbec ne, jen... neinovativní. Tím chci říct, že od začátku znovuprošetřování případu vám bude jasné, jaký nastane po mnoha desítkách minut zásadní zvrat, a hle, on nastane. Nicméně to není natočeno nudně ani nezajímavě a svojí špetkou do celku přispívá i samotná Kate, která, když nehraje v nějaké totální céčkovině, umí i zahrát a rozhodně z ní ani nebolí oči. Životní peripetie její postavy při pokusu postavit se zpět na nohy a získat do péče dceru tak přináší do filmu další úroveň vyhrábávání se ze sraček a přesto to stále není trapné, ale koukatelné - ovšem ne nezapomenutelné. (23.03.2014)

Přišlo mi to hrozně nevěrohodné. Přelíčení znovuotevřeného případu se možná vyvíjelo zajímavě, ale když soudce před vynesením verdiktu poslal obžalovanou vražedkyni bydlet na víkend k její obhájkyni (?!?), klepal jsem si na čelo. I na ten předpokládaný zvrat došlo. Ještě horší pak byla osobní linka - terapie ("Neřiďte se jenom důkazy, ale i srdcem!") fešné právničky s alkoholem a opatrovnictvím dcerky, hraničící až s podřadným kýčem. (12.02.2016)

Právníci jsou profesionálové, kteří by měli hájit svého klienta se stejným nasazením bez ohledu na to, zda je tento vinen nebo nevinen. Kdyby každý právník, který dosáhne toho, aby soud osvobodil zločince, začal chlastat, bylo by procento alkoholiků mezi právníky srovnatelné s mírou alkoholismu u irských dokařů. Když na to ženská neměla náturu, měla vystudovat sociální vědy a jít pracovat do nějaké neziskové organizace. Tam je vhodné klima k tomu, aby osoby, které mají problémy samy se sebou, řešily problémy či pseudoproblémy jiných osob. Řídit se srdcem bez ohledu na fakta čili konat s vypnutým rozumem – to je ta pravá cesta do pekel dlážděná dobrými úmysly a navíc udržovaná ve schůdném stavu státními dotacemi. (29.11.2022)

Pár zcela neškodnými skleničkami to vždycky začíná. Pak už to jede jako po másle a je z vás alkoholik. Máme tady možnost sledovat dvě roviny příběhu, kde se vyskytuje advokátka s vážnými osobními problémy a pak její práci. Dle všeho musela být jako advokátka velmi dobrá. Ty dvě příběhové roviny se podařilo skloubit velmi slušně a jedna bez druhé by nemohla fungovat. Akorát mám trochu jinou představu o léčeném alkoholikovi. Pár jich osobně znám. Na Kate Beckinsale se ale dobře koukalo. (14.12.2017)