Mai wei

Vo filme cítiť silnú režisérsku ruku pána Kanga. Podobne ako v Putách vojny, aj tu množstvo hrubosti, krutosti, násilia a vojnových „efektov“ tvoria doslova hradbu (kostru) pod ktorou ,ako tenký pramienok vody pod topiacim sa ľadovcom, sa šinie prúžik korejsky sentimentálneho a romantického príbehu dvoch chlapcov chlapov, ktorí si vyskúšali takmer všetko od ranného detstva v Kórei, ktorá bola v tých časoch pod gubernátorstvom Japonska, cez vojnu dokonca tri armády, (japonskú , sovietsku i nemeckú) až po olympijské hry v Tokiu (pamätám že vtedy excelovala Věra Čáslavská so zlatými medailami – kurnik a to mi bolo dvanásť). Ale späť k filmu. Tradične takmer europsky znejúci hudobný podmaz bol v jedenej časti (v pasáži filmu kde dvaja hlavní protagonasti putovali z ruského frontu do europy obsadenej Nemcami) silno poznamenaný úspešným soundtrackom Johna Murfhyho vo filme Sunshine. Ale toto na nich neprezraďte, nech sa nezačnú súdiť :) Filmu dávam 4 hviezdičky, za troška "za vlasy pritiahnutý scenár" sibírsku noc zavesený na lkane neprežije nikto tobôž nie dvakrát po sebe, no a púť od Permu až do Normandie .. kurnik, nech si z nás tí Azijci "nedělají šprťouchlata" !!! . Milovníkom vojnových filmov sa však film bude páčiť, a ja niekedy tiež mám vojnové filmy rád. (01.10.2015)

Pan režisér si mě dostal na svoji stranu válečnou pecko Pouta války. Proto jsem se na My Way těšil jako malej kluk. A s klidným srdcem můžu říct, že i tento snímek je pecka. Nejsou to sice Pouta, ale pořád je to nadprůměrná válečná řežba. A i když je to korejský film, na mě působil poměrně hodně evropsky. Je to zřejmě prostředím, kde se z větší části odehrává v Rusku a následně ve Francii při vylodění Spojenců, ale také ze záčátku v Asii. Takto se divák dostává na různá bojiště a prožívá utrpení války s hlavními hrdiny, dvěma rivaly-kamárady. A to je velkým plusem celého filmu. Dokonálé válečné scény beru u Korejců už jako samozřejmost. Trošku sice zamrzelo celkové sestříhání filmu, které někdy až moc měnilo celkový příběh, a proto plně souhlasím s uživatelkou KevSpa. Suma sumárum, My Way je kvalitní válečný film, s dobrými válečnými scénami, kvalitním příběhem, ale Pouta jsou Pouta, a přes to nejede vlak. (17.08.2012)

Epická, Asijská Satisfakce! Nejlepší válečný film, co jsem kdy viděl! Zatímco, čekáme od Hollywoodu či Americké kinematografie výbuch s epickými rozměry, objeví se Outsider! Úsměvný, pravdivý příběh dvou přátel/nepřátel, kteří žijí celý svůj život ve válce a šílenství přináší nám to nejlepší, co se za poslední dobu zrodilo v Asijské Kinematografii! Perfektní zápletka, nejlepší válečné bitvy, co jsem kdy viděl, dostatečně krvavé,syrové,špinavé, aby uspokojily i mé hororové chouťky dostatek hloubky mezi postavami, které dodávají filmu hodnotu + nabité a emocionální dialogy. Nejzajímavější na celém filmu je, že se zde odehrává více válečných bitev, které se odehrály během druhé světové války. Od útoku Rusů na Japonce či Vylodění Američanů v Normandii. Pro ty, co mají leccos načteno o druhé světové válce, zažijí zde Historický Orgasmus! (11.08.2013)

Jihokorejský válečný epos se vším všudy. Na internetu jsem si našel, že se jedná o nejdražší jihokorejský film všech dob. Celkově film stál 24 milionů dolarů. A musím uznat, že to na tom je vidět. Je-Gyu-Kang mě již uchvátil svým předchozím válečným filmem Pouta války, a tak jsem Moji cestu prostě a jednoduše musel vidět také. Film je sice inspirován skutečným příběhem, ale soupeření dvou maratonců jak na trati, tak i ve válce je zde smyšlené. Ale vůbec mě to netrápilo. Dobová atmosféra je zachycena úžasně, kulisy se povedly na jedničku. Oba dva hlavní představitelé byli velmi sympatičtí a jejich výkony brilantní. Je neuvěřitelné, čím vším si musel projít opravdový Yang Kyoungjong, než se dostal zpátky domů. Největším filmovým lákadlem jsou bezesporu bitvy, které jsou zde opravdu šťavnaté a napumpovaný peněžní kapitál z nich číší v každém akčním momentu. V tomto ohledu se Moje cesta vyrovnává hollywoodským trhákům. Konec byl dojemný, na druhou stranu malinko přes čáru, ale hodil jsem to za hlavu. Očekával jsem daleko horší film, ale Moje cesta patří společně s Pouty války k tomu nejlepšímu, co jihokorejská kinematografie dokázala doposud stvořit. Za mě dávám 90 % (14.01.2017)

Nutno uznat, že i Korejci umí natočit válečný film takovým způsobem, že se jeden nestačí divit. Tady se na scénách vážně nešetřilo, skvělá výprava, ale hlavně hodně drsná a působivá exkurze do světa (před)válečného a ukázka co vše se člověkem válka dokáže provést, to vše se zdařilou hudbou v zádech. Nějaký ten patos sice nechybí, ale to už tak v podobných snímcích bývá a u Korejců je to jaksi i tradice :-) 86% (25.01.2020)