My Way

Epická, Asijská Satisfakce! Nejlepší válečný film, co jsem kdy viděl! Zatímco, čekáme od Hollywoodu či Americké kinematografie výbuch s epickými rozměry, objeví se Outsider! Úsměvný, pravdivý příběh dvou přátel/nepřátel, kteří žijí celý svůj život ve válce a šílenství přináší nám to nejlepší, co se za poslední dobu zrodilo v Asijské Kinematografii! Perfektní zápletka, nejlepší válečné bitvy, co jsem kdy viděl, dostatečně krvavé,syrové,špinavé, aby uspokojily i mé hororové chouťky dostatek hloubky mezi postavami, které dodávají filmu hodnotu + nabité a emocionální dialogy. Nejzajímavější na celém filmu je, že se zde odehrává více válečných bitev, které se odehrály během druhé světové války. Od útoku Rusů na Japonce či Vylodění Američanů v Normandii. Pro ty, co mají leccos načteno o druhé světové válce, zažijí zde Historický Orgasmus! (11.08.2013)

Jihokorejský válečný epos se vším všudy. Na internetu jsem si našel, že se jedná o nejdražší jihokorejský film všech dob. Celkově film stál 24 milionů dolarů. A musím uznat, že to na tom je vidět. Je-Gyu-Kang mě již uchvátil svým předchozím válečným filmem Pouta války, a tak jsem Moji cestu prostě a jednoduše musel vidět také. Film je sice inspirován skutečným příběhem, ale soupeření dvou maratonců jak na trati, tak i ve válce je zde smyšlené. Ale vůbec mě to netrápilo. Dobová atmosféra je zachycena úžasně, kulisy se povedly na jedničku. Oba dva hlavní představitelé byli velmi sympatičtí a jejich výkony brilantní. Je neuvěřitelné, čím vším si musel projít opravdový Yang Kyoungjong, než se dostal zpátky domů. Největším filmovým lákadlem jsou bezesporu bitvy, které jsou zde opravdu šťavnaté a napumpovaný peněžní kapitál z nich číší v každém akčním momentu. V tomto ohledu se Moje cesta vyrovnává hollywoodským trhákům. Konec byl dojemný, na druhou stranu malinko přes čáru, ale hodil jsem to za hlavu. Očekával jsem daleko horší film, ale Moje cesta patří společně s Pouty války k tomu nejlepšímu, co jihokorejská kinematografie dokázala doposud stvořit. Za mě dávám 90 % (14.01.2017)

Zajímavý historický film s nevšední sportovně/válečnou zápletkou. Ocenil jsem především rozlišnost krajin. S maratoncem Kim Jun-šikim se setkáme na olympiádě v Tokiu, v japonské armádě při ruském protiútoku v poušti, v sovětském zajateckém táboře na Sibiři a nebo třeba při vylodění v Normandii, jakožto řadový voják Německa. Jinak všechna čest dabérům nebo překladatelům, mluví se tam Korejsky, Japonsky, Německy, Rusky a bůhví jak ještě - což ale nezavrhuji, spíše naopak, tomu filmu to dodá ten správný nádech a atmosféru. (19.05.2013)

K Jirkovmu komentaru len dodam, ze sledovat to v Soule s domacim publikom, tak aj na samotnych korejcov to bolo uz ultra over patosove. A to korejci filmy s narodnym hrdinstvom maju velmi radi. Teraz vsak z kina odchadzali pocas filmu v slusnom pocte. A navstevnost v Koreji je k 10.2.2012 cca 2.25mil. divakov, co je vzhladom na ocakavania, rozpocet ale aj rebricek najnavstevovanejsich korejskych filmov velmi slabe cislo, cize ziaden hit u domaceho publika to nie je. Nastastie. 3/10 (13.02.2012)

Ve válce byli všichni magoři, dokonce i ti hodní. Každopádně jestli se asijští tvůrci něco nikdy nenaučí, tak hudbu. Patos z ní čiší na sto honů a i když zní pěkně, kazí celkovej dojem. V čem ale vedou oproti zámořským kolegům z Hollywoodu je příběh, to je vždycky důvod, proč se na asijskej film podívat, oni mají totiž spousty příběhů (ač jsou protkány hutnými klišé), který dokážou svojí dokonalou technickou stránkou a brutálním pojetím pokaždý povznést nad laťku, kterou jim Amerika nastaví. (30.07.2012)