Režie:
Jean-Pierre JeunetKamera:
Bruno DelbonnelHudba:
Yann TiersenHrají:
Audrey Tautou, Mathieu Kassovitz, Rufus, Jamel Debbouze, Clotilde Mollet, Isabelle Nanty, Dominique Pinon, Yolande Moreau, Maurice Bénichou, Claire Maurier (více)Obsahy(1)
31. srpna 1997 ve 4 hodiny ráno dostala Amélie (Audrey Tautou) nápad. Musí stůj co stůj najít dávného majitele krabičky vzpomínek, kterou náhodou našla ve svém bytě, a poklad mu vrátit. Jestli to ocení, je rozhodnuto. Amélie začne zasahovat jiným lidem do života. Jestli ne, tak nic. Kultovní romantickou komedii o nesmělé Pařížance s laskavým srdcem milují díky její hravosti a půvabu miliony diváků po celém světě. Film o drobných, ale o to důležitějších radostech, který získal řadu prestižních filmových ocenění, ani po 20 letech od premiéry neztratil nic ze svého šarmu. (Aerofilms)
(více)Videa (3)
Recenze (1 578)
Konečně jsem viděl onu slavnou a tolik opěvovanou Amélii! Ale musím říct, že po tom všem, co jsem o tomto filmu slyšel, tak jsem čekal filmařský majstrštyk. Ale on se nějak nedostavil. Možná ho režisér poslal na cestu kolem světa :-). Každopádně má to atmosféru, nadsázku, jistý vtip, poslání a Audrey Tautou. Ale aby to bylo plné hodnocení, tak by to ve mně muselo zanechat nějaké větší emoce. Takhle pouze takový lehký nadprůměr. ()
Nápad a atmosféra na jedničku. Vzpomínám si, že svého času podlehl kouzlu té křehké Francouzky snad každý. I můj šéf :-) Mě to minulo, i když nelze říct, že by mě snímek vyloženě zklamal, spíš jsem od něj čekal větší emoce. Ještě větší emoce než tam byly. Často jsem se od plic zasmál (zelinář) a dojal (opravář), nicméně film má i svoje slabší okamžiky. Čímž ovšem nechci napsat, že by se mi to nelíbilo. BEZ TEBE BY MÉ DNEŠNÍ CITY BYLY JEN SKOŘÁPKOU CITŮ DÁVNÝCH... ()
Další z řad filmů pro který není počet hvězdiček dostatečný. Je to takový filmový lék na deprese a "blbou náladu" Tenhle film je ibuprofen mezi filmy. Kamera Vám vyléči oči , scénář a režie Vám vyléčí duši a myšlení . Humorné scény Vám vyladí úsměv a hudba Yanna Tiersena Vám opraví sluch . A kukadla Audrey Tautou ---ty jsou navíc . ()
Poprvé to mezi mnou a Amélií skřípalo. Německý dabing mezi nás postavil Berlínskou zeď. Podruhé jsem to viděla v češtině. Porozuměla jsem, ale nechalo mě to chladnou a zapřísahla jsem se, že už nikdy více...Napotřetí jsem se s Amélií setkala ve francouzštině s anglickými titulky. Intenzivních 122 minut. Dívka, která si hraje s životem jako Medvídek Pú, který nemá sourozence ani kamarády v kouzelné catch me, if you can lovestory. Audrey Tatou, která z Paříže svou originální filozofií vytváří pohádkovou říši plnou nerudovských figurek, Paříž, která ukazuje,co se skrývá za úsměvem Mony Lisy. Scéna s polibky je jeden z nejvíce zneklidňujících milostných filmových momentů. Už když mu položí prst na rty... ()
Amélie z Montmartru je obrovsky zajímavý a milý film. Sálá z něj radost ze života, pohoda, barevnost a hravost. K tomu je tu laskavý humor (navíc pár hodně dobrých fórů), krásná hudba a samozřejmě opravdu kouzelná hlavní představitelka Audrey Tautou (Amélie mě sice už ke konci krapet vytáčela tou svojí ostýchavostí, ale budiž jí to odpuštěno ;-)). Původně jsem přemýšlel o silných 4*, ale jednak se filmů jako je Amélie rodí v dnešní době jak šafránu a druhak se mi nestává moc často, abych měl ze zhlédnutí snímku tak neobyčejně pozitivní pocit a dobrou náladu, takže to bude nakonec za 5* (a někdy si rád projekci zopakuju). "Manžel pracoval v pojišťovně Beruška. Lidi vykládali, že spal se svou sekretářkou. Vyzkoušeli kdejaký hotel. Ale jen ty nejlepší! Protože ta mrcha byla sice rozhoďnožka, ale spala v hedvábí. A tak manžel začal brát z pokladny. Nejdřív trošku a pak padesát miliónů." Zajímavý komentář: Enšpígl ()
Galerie (104)
Zajímavosti (44)
- Federico Bahamontes skutečně vyhrál Tour de France v roce 1959. Byl také prvním cyklistou v historii, který vyhrál vrchařské soutěže na všech třech Grand Tours a dožil se vysokého věku 95 let. (ing.man)
- Při Améliině (Audrey Tautou) návštěvě rodičů zelináře Collignona (Urbain Cancelier) řekne jeho otec (Michel Robin), který po nocích procvakává díry do vavřínových listů, že by raději cvakal šeříky. To je narážka na francouzského zpěváka Serge Gainsbourga a jeho píseň „Le poinçonneur des Lilas“ (volně přeloženo jako „Ten, co cvaká šeříky“). (Martinibaby)
- V roku 2015 mal premiéru divadelný muzikál na motívy filmu. Žiaľ, bez fenomenálnej hudby Yanna Tiersena. Okrem USA bol muzikál naštudovaný v Japonsku, Nemecku, Veľkej Británii a Fínsku. (mijec)
Reklama