Velký Gatsby

Dvě a půl hvězdičky za soundtrack, který v samotném filmu vlastně ani není pořádně využitý. Film jako takový mě zásadně minul, ale časem mu dám ještě jednu šanci. Při prvním zhlédnutí mě iritoval podobně intenzivně jako začátek Moulin Rouge! ... Moulin Rouge jsem ale s postupující stopáží podlehl, Gatsby iritoval celou dobu. Tak třeba příště. (17.05.2013)

Palác na Long Islandu, hadry z Paříže, gangsteři, Lana del Rey, jazz, tlustý černošky, fight v hotelu Plaza, západy slunce, tisíce ohňostrojů a Leo, ale kde je nějaký srdíčko?! Koukat na Velkýho Gatsbyho je jako jako koukat ve smyčce na prvních deset minut filmu Sex ve městě 2, ve kterých se blýská úplně celej Manhattan, hraje k tomu Jay-Z a Carrie má zlatý lodičky. Chybí tu už jen ta gay svatba s labutěma s náhrdelníkama. P.S. Předchozí filmy Baze MILUJU! 60% (15.05.2013)

Od prvních stran předlohy jsem věděl, že Gatsby je látka čistě pro Baze. A pro mě, jako pro člověka, který o 12 let dříve nestíhal dýchat u audiovizuálu muzikálové Paříže, je první polovina snem, o kterém si myslel, že se mu už nikdy nesplní. Naivní vypravěč, dokonalý moderní soundtrack a kamerové hrátky tak podmanivé, že jsem se chtěl jen vpít do plátna a napořád v něm zůstat. Luhrmann zkrátka ví, v čem je dobrý a když jeho charakteristické (občas téměř až totožné) vypravěčské finty podpoří vznešený Leonardo, není třeba pochybovat o tom, že tady jsou v názvu slůvka "The Great" zcela zaslouženě. Sice mě stejně jako v knize příběhově mrzí poslední třetina, ale zatímco Fitzgerald se závěrem trochu shodil a i vzhledem k většímu důrazu na sociální stránku věci místy až hořknul, Luhrmann z opulentní formy neuhne ani na okamžik. Jeho vyprávění tak není varováním obecně společenským, spíš jen opatrně mezilidským v mnohem menším měřítku. A takto střídmější záběr sedí k příběhu o lásce, která stála za všechnu snahu i utrpení, mnohem přesněji. (27.06.2013)

Baz Luhrmann a jeho vnímání světa je na míle vzdálené tomu mému... leč nyní se pustil do látky, kterou znám a nestačím žasnout. // Nepatřím mezi fandy F. S. Fitzgeralda, jeho knihy mě nudí, leč "tohle" jsem nečekala - z plátna se hrší liány barev, zvuků a třaskavin, a to vše pod pozlátkem nenaplněné lásky. Zhýralost a vášeň v tomto přebubřelém a barvitém podání má s předlohou společný snad jen ten název, ovšem ruku na srdce - nuda zůstala zachována. A tak se zrodil film, jež přetvořil Velkého Gatsbyho na Velkou frašku, která má svou okázalostí oslovit publikum, což se jí jistě podaří - minimálně u těch, kteří dávají přednost barvičkám a hudbičkám a romantičkám před příběhem. (10.05.2014)

Budu tu zdá se velmi osamocený, ale ten film si mě naprosto získal. Nechce se mi hledat důvody, na to jsem byl moc pohlcený - prostě vším tím, jaký je. Mám rád filmy, které si uvědomují samy sebe a reflektují kinematografii. Samozřejmě ne z principu, ale když to dělají tak, jak Gatsby, tak se prostě tetelím radostí. Že je Gatsby povrchní? To je nesmysl a vtipné mi přijde, že tahle výtka přichází nejčastěji (samozřejmě ne výlučně) od povrchních lidí. (3D povedené, ale myslím, že technici úplně nevyužili příležitost, kterou jim Luhrmann předhodil, a samotné záběry vybízejí k mnohem výraznější prostorovosti.) (15.05.2013)