Útok na věžák

První místo v TOP 10, je-li vám dvanáct. Což je trochu paradox, protože film je kupodivu v mnoha ohledech poměrně dospělý (kolik znáte filmů, ve kterých se osmiletí kluci ohánějí pí*ami?). Je až s podivem, jak kvalitní akce se dá pořídit za málo peněz, a jak to všechno parádně šlape neznámému režisérovi. Digitální monstra by mohla z fleku soupeřit s ILM nebo WETOU... Vážně, nečekal jsem, že mě to až TAK pobaví. Desetkrát lepší než Battle: Los Angeles a Skyline dohromady. (18.09.2011)

// Production Companies: StudioCanal // Tak takto vtipné a vulgárne hlášky ako sú práve v Attack the Block som už veľmi dávno nepočul. Banda faganov killujúca gorilopsov z vesmíru ktorý chcú pretiahnuť samičku svojho druhu je nápad naozaj kreatívny, no ale že by ma to špeciálne zaujalo tak to ani nie. (07.09.2011)

Ejchuchů, kolena do vzduchu! Jen stěží by Karlovy Vary mohly nabídnout tak tepající snímek, jakým je právě Útok na věžák. Joe Cornish prošlapává cestu filmům pro mládež jednadvacátého století. Kdyby bylo po mém, tak Útok na věžák už dávno uvede Zlínský festival pro děti a mládež i se všemi náležitými poctami. Navíc žádný film by lépe nepasoval do dramaturgie školních představení. Konečně film o "dětech" pro děti. Ne, pro ty, které jsme si zidealizovali, ale pro ty, které nám v dětských pokojčcích paří gétéá čtverku a vyhulují na sídlištích trávu. Drahé děti, všechna akce má svoji reakci, budete-li dýlovat koks a trávu, tak neničíte jen sami sebe, ale i své okolí. Nikdy před tím nebylo vychovné poselství filmu tak sexy jako právě u Útoku na věžák. (11.07.2011)

Přesně ten typ filmu, jehož výslednou kvalitu oceníte až sami doma. Bez rozjařilé půlnoční atmosféry ve Varech plné nadšených výkřiků a potlesků je Útok na věžák jen ucházející žánrová jednohubka, která sama o sobě sice vydá na jedno příjemné pokoukání, ale další den si na ní ani nevzpomenete. Cornish dobře zasazuje brakový námět do drsného realistického prostředí, dokáže umně reflektovat život britské problémové mládeže, sem tam oslnit nějakou parodií klišé nebo popkulturním odkazem. Jenže ani půlka věcí není tak sofistikovaná nebo vtipná, jak by chtěla být, a celý "příběh" se na konci scvrkává do prosté báchorky, jejíž poselství je přímočaré jako v každém druhém sociálním dramatu. Britské seriály Skins nebo Misfits v tom šli ještě dál a lépe, hlavně druhý zmiňovaný, který okázale propojil realistické drama teenagerů se sci-fi konceptem. Attack the Block skončil na půli cesty, i když mu jistou kultovost neodpírám. (03.09.2011)

Akční, komedie, sci-fi a ještě to má v merku Velká Británie? Naprosto perfektní zábava, ze které jsem nedokázal spustit oči. Bylo to brutální a vtipný dohromady, dialogy otevřely tisíc témat k diskuzi na téma Britská mládež a hlavně to bylo příběhově neskutečně zábavný, přičemž tomu dost pomohl i fakt, že jsem si od Soumraku mrtvých zamiloval Nicka Frosta, který si tady sice zahrál jeden vedlejšák, ale každopádně byla radost ho opět vidět. Paul byl derivát toho, co si Angláni připravili při Útoku na věžák. Film, který si určitě nejednou zopakuju, už jenom minimálně kvůli těm hláškám, který tam padají jedna za druhou. (12.09.2011)