Pawn Shop Chronicles: Historky ze zastavárny

Obsah ani nečtěte, zjevně ho zas psal nějakej chytrolín, co film ani neviděl. Kladívkem do zubů by zasloužil, kór pokud rád rybaří. Pawn shop chronicles, pro mě zatraceně příjemný překvápko, který by sedlo jak hrnec na macatou prdel přímo do poličky, v níž se válí Sin City, Grindhouseovky, nebo 11:14 - Zkurvená noc. Tři příběhy z vesnickýho prdelákova, kde je největší ruch asi právě v zastavárně, která si pak ty pošahaný historky letmo poslepovává dohromady v jeden celistvej kousek. Příběhy, kterym tvůrci nezapomněli nasadit pořádný kule, alespoň co se toho druhýho, v němž si Matt Dillon hraje na Bruce Cambella, týče, ten byl jednoznačně mňamózní, ale ani zbytek vyloženě nezaostává a celej film hýří nápady, že musí srdce zaplesat i nejzarytějšímu ignorantovi. V týhle zastavárně prostě najdete cetky, ale cetky, o kterých lze říct, že je jinde neseženete a ke všemu maj grády. 80% (23.10.2013)

Ženiálně propletený příběh několika lidí. Začátek pobavil nejvíc ... scéna v autě před loupeží a poté co následovalo uvnitř u mě spustila nekontrolovatelný třes celého těla, zástavu dechu a obavu, že mi ty křeče svalů v obličeji zůstanou ještě do zítřka. Pak jsem si (celá šťastná ze znovuobnovené respirace) užívala sledování, Historkám z podsvětí, podobně střeštěnou story. (12.12.2013)

Pawn Shop Chronicles je odpovědí na otázku, co by se stalo, kdybyste dali dohromady Pulp Fiction a Sin City. Film, který Vám nabídne misku jakési kaše bez pachu a bez příchutě, na které si buďto rádi smlsnete, nebo holt vylámete zuby (nebo Vám je někdo s chutí vyláme kladivem...). Jen se stále nemůžu rozhodnout, zda byla ta miska napůl prázdná, nebo napůl plná... (13.08.2013)

Film zlozeny z troch poviedok, ktore nemaju prakticky vôbec ziadnu spojitost. Je tu evidentna inspiracia Tarantinovkami a filmami Guya Ritchieho, ale Pawn Shop Chronicles postrada dejovu prepracovanost a hlavne zabavnost svojich predobrazov. Par zaujimavyh sialenych napadov sa tu objavi, ale film ako celok nie je prilis vtipny. Predosly Kramerov pokus o tento typ filmu - Running Scared dopadol ovela lepsie. 4/10. (14.08.2014)

Něco Tarantina, trocha Ritchieho a hodně Kramera. Ten si částečně vzpomněl na Zběsilý útěk a namíchal brutální černou komedii s notnou dávkou akce a solidní porcí krve. Jednotlivý linie, jejichž nitky se sbíhaly v zastavárně Vincka D´Onofria a Chia McBridea, se mi líbily bez výjimky a to nejen díky tomu, že při jejich tvorbě někdo přemejšlel, ale taky kvůli hercům Ti byli parádní. Fraser jako falešnej Elvis? Proč ne? Walker s Rankinem coby dvojice nacistickejch smažek neměli chybu. A co Dillon prováděl s Woodem? Na závěr jsem si zakrákoral Amazing Grace a teď si můžu jít lehnout s přiblblym úsměvem, kterej mívam po lehce nadprůměrnym sexu. 95% (02.09.2013)