Režie:
Wayne KramerScénář:
Adam MinarovichKamera:
James WhitakerHudba:
The Newton BrothersHrají:
Paul Walker, Kevin Rankin, Pell James, Elijah Wood, Thomas Jane, Norman Reedus, Brendan Fraser, Vincent D'Onofrio, Matt Dillon, DJ Qualls, Lukas Haas (více)Obsahy(4)
O tom vás přesvědčí tři drsné „černočerné" minipříběhy s extrémně vtipnými momenty, které mají jedno společné: začaly v zastavárně jednoho malého města... Richard (Matt Dillon) zde při průjezdu městem nalézá snubní prsten patřící jeho ženě, který před lety záhadně zmizela. Pátrání po ní a jejím únosci jej zavede do nejtemnějších koutů města, kde se musí vypořádat s feťáky, kteří zpackali přepadení místního drogového bosse, imitátorem Elvise a celou řadu dalších originálních postav. (Bohemia MP)
(více)Videa (1)
Recenze (283)
Nějakou dobu jsem se rozhodovala mezi čtyřkou a pětkou a nakonec se mé hodnocení vyhouplo směrem nahoru, protože ať už to bylo jakkoliv divné a morbidní, já se zkrátka výborně bavila. Tenhle propletenec navzájem se letmo střetávajících příběhových linií, notně ulítlých postav, násilí, pořádné dávky bizarnosti a výborných, černým humorem prošpikovaných dialogů (mým favoritem je rozhovor dvou feťáků nad tématem rasismu) je prostě natolik originální, že s přehledem nakopává zadky všem letošním komediím, co jsem zatím viděla, i když to asi není podívaná pro každého. A jen tak na okraj, zdá se mi to, nebo si Elijah Wood nějak moc libuje v rolích úchylnejch psychopatů? ()
Tři grindhousové povídky, které se mezi sebou prolínají okrajově připomínají tvorbu Quentina Tarantina, ale na jeho dokonalost nestačí. Jedná se však o velmi černohumornou zábavu, kde jsem jednotlivé herce skoro nepoznal (Thomas Jane, Paul Walker, Vincent D´Onofrio nebo Brendan Fraser), jak byli perfektně namaskovaní. Matt Dillon, to je úplnej dvojník Bruce Campbella, ty jeho grimasy, to je neskutečná podoba! Historky mají solidní spád, luxusní kameru a střihy, které také hodně evokují Tarantinovu tvorbu. Každej fanoušek bizarních postav a příběhů musí být nadšen! ()
Aj po dvadsiatich rokoch sa stále dajú nájsť početné príklady filmov, ktoré sa snažia byť "novým Pulp Fiction", no nie sú, nebudú a nemajú šancu ním byť... Avšak tento pokus má niečo do seba - zrejme vďaka zapojeniu akýchsi mysterióznych prvkov do deja... No aj tak - tá snaha o podobnosť s "Originálom" (hoci aj so samotnej snahy robí film srandu v prípade imitátora Elvisa Presleyho a narážkami, ktoré naznačujú, že film si je vedomý toho, že bude porovnávaný s PF a že sa na neho odkazuje a z neho vychádza, čo je črta sympatická) vo všetkých formálnych a obsahových prvkoch je priveľká na to, aby to bola náhoda a iba úprimný pokus o malý film bez inšpirovaním sa Tarantinom... A tu prichádzame k jadru problému: hodnotiť film vzhľadom na kontext a teda z uvedomele post-modernistického hľadiska? Vznikol by tento film a vyzeral by tak, ako vyzerá, keby nebolo Pulp Fiction v prvom rade? Ak nie, tak potom vďaka bohu za P.F. Ak však áno, tak do čerta s P.F., lebo nutne implikuje porovnávaciu "súťaž", z ktorej P.S.Ch. nemôže vyjsť víťazne. A pár poznámok k filmu (a dôvodov, prečo iba tri, aj keď to bola v podstate fajn zábava): prišlo mi to, že HLAVNÁ bola druhá, prostredná poviedka - tá bola aj najdlhšia, tá bola aj jediná skutočne nejako uzavretá, mala nejaký oblúk, zápletku, dej, pointu (aj keď na konci v podstate predvídateľnú) - a k tejto jednej poviedke boli prifarené ďalšie dve ako predkrm a dezert, tie však už nie sú také dobré, prvá ešte ujde, lebo má celkom fajn Walkera, ktorý ukázal, že má aj inú polohu, než "rýchlu a zbesilú", posledná má síce veľmi fajn nápad s mestom rozdeleným na 2 tábory a zvláštnou, podivnou atmosférou čudnosti a inakosti, no Fraser je vyslovene otravný a celé, ako to ide odnikam nikam, to aj tak nejak nijako "skončí"... samotné predely v Pawn Shop-e sú celkom fajn. Elijah Wood sa profiluje ako herec podivínov, úchylov, čudákov a magorov (Sin City, Maniac). Štvalo ma však (a to zráža jednu hviezdičku), že je to častokrát nedôsledné - napríklad v dvojke - ako je možné, že Matt Dillon, jazdiaci v priemernom aute, priemerne oblečený, s lacne vyzerajúcou ženskou a buranskými maniermi týpka z nižšej strednej vrstvy, idúci autom na svatobnú cestu do Orlanda, si mohol dovoliž prsteň za 17 000 dolárov a predtým prvej manželke dať urobiť custom-made prsteň tiež vo veľkej hodnote? Okej, toto možno nie je podstatné, ale podstatnejšie je, že tie ženské, ktoré žili +/- 6 rokov v klietkach, vyzerali ako veľmi sexy modelky, s oholenými ohanbiami, dokonalými telami a veľmi čisto - aj tá špina na nich vyzerala ako módne naaranžovaná... Mňa takéto nedôslednosti dokážu mrzieť a rozčuľovať. ()
Nakonec si Pawn Shop Chronicles vysloužil plný počet, přestože, některé věci se mi úplně nelíbily. Asi bych trochu změnil konec příběhu Brendana Frasera a ještě se mi nelíbilo SPOILER: Návrat Elijaha Wooda na konci. Proč sakra, měl zůstat tuhej!!!! Nadruhou stranu o to víc mrazivější to bylo a tý mrše od Frasera to přeju :) KONEC SPOILERU. Jinak už mě dlouho nic tak nešokovalo, jako právě tento film. Pro mě to bylo takové syrové "Pulp Fiction", sice mnohem méně humoru, ale jednotlivé příběhy pěkně promyšlené a zajímavě propojené. Také se mi líbila práce s kamerou, různé detaily, no zkrátka mě to bavilo!!! Absolutně nevšední WOW snímek!!!!! ()
Dialogově dokonalý snímek, který nabídne spoustu precizních hlášek. Ke všemu přidáme skvělou hereckou sestavu a světe div se, můžeme mluvit o takřka dokonalém snímku. Když píši takřka, myslím tím takřka, protože poslední povídka stáhla celkový dojem o jeden stupeň níž. No a to odpouštím Kramerovi Elijah Wooda na závěr. 8/10 = 80% ()
Galerie (59)
Zajímavosti (8)
- Film měl původně režírovat Fred Durst. (Fevas)
- Poté, co Richard (Matt Dillon) vytrhne stránku z telefonního seznamu a hodí další postavu na akvárium za sebou, seznam mizí. (Timak)
- Po záverečných titulkoch nasleduje krátka scéna. (zanvalzans)
Reklama