Vendeta

Pochmurně zarostlý Vetchý se konečně přestal připitoměle hihňat a začal hrát zlýho chlápka. Jenže tomu jaksi schází věrohodná zápletka. Proč by někdo tahal kámošku někam do barabizny v pusté prdeli, aby jí tam mohli prcat kámoši, z nichž jeden je nějaká kudrnatá buzna a druhý šikanovaná vepřová tlama? Vždyť by stačilo jen trochu přidat a svlečna by mu lezla do trenek sama. Kaiser pěkně zakulhal, ale jinak nic moc, a kreace Chmely a Taclíka jsem nějak nepochopil. (05.05.2012)

Vendeta nejlépe demonstruje, jak propastný je rozdíl mezi místní a zahraniční kinematografií. A nechci hned poměřovat s Hollywoodem, ať jsme spravedliví, vezmeme coby měřítko třeba kinematografii skandinávskou, která je často a ráda žánrově i tématicky Vendetě podobná. Narozdíl od severských krimi si ale Vendeta na surovost jen hraje, co Seveřané zobrazí explicitně, o tom se ve Vendetě jen mluví a násilí je víceméně obsaženo jen ve verbální rovině. Téma je sice zajímavé, rozhodně by si ale zasloužilo mnohem promyšlenější projekt. Tohle bylo zjevně šito horkou (debutantskou) jehlou. A navíc je to celé tak pitomé, scenáristicky úplně odfláknuté, jednání postav nelogické a k neuvěření, herecky špatně zvládnuté, to zvlášť u dětských herců. Když pak lesník jede na opačnou stranu než běží doktor mstitel a oba doběhnou k téže chatě, začalo mi připadat, že celá ta variace starozákonního moudra o oku a zubu je jen ztrátou času... (15.11.2013)

Mám jinou diváckou zkušenost než většina aktuálních komentátorů, částečně určitě proto, že jsem ještě před projekcí četl scénář a přesně proto věděl, do čeho jdu. Vědel jsem, že synopse a upoutávky dost matou a že je film osekanej na kost a dost přísně zbavenej epizodek i vedlejších významů... A jeho realizace mi imponovala - souhra kamery, střihu a zvuku je na české poměry (nejen ty debutantské) výjimečná a atmosféricky bez problémů pohlcující, zlomový scény adekvátně mrazivý (diktafon, rákosí) a bezmála mccarthyovská koncentrace čistě na konání postav je osvěžující. Hlasitýmu žehrání na hloupost na nelogičnost úplně nerozumím, protože právě to ohlodání látky na dřeň se nějakýmu velkýmu rozebírání a argumentačním bitvám o inteligenci filmu podle mýho vzpírá. 70% Poznámka na okraj: Zaměřením na jednání postav a hutnej a nepříjemnej feeling mi Vendeta evokovala britskej (pravda, výrazně lepší) Seznam smrti, kterej řadím mezi 10 nejlepších filmů roku a jeden z nejintenzivnějších zážitků posledních měsíců. A bolí mě, že tahle svérázná pudová pecka má na CSFD pořád jen 50%. (10.11.2011)

Žánrový experiment, který se povedl. Pomalu budovaná atmosféra, minimalistická režie a nekompromisnost, která je alespoň v rámci českého tragikomického rybníčku rozhodně osvěžující. Zároveň jde o velmi promyšlenou hru s diváckými očekáváními, která jde naprosto proti své promo kampani slibující jednoduchou "soubojovku" dvou mužů. Zápletka ohlodaná až na nutný základ někdy sice klesá k samoúčelnostem (vážná hudba apod.), ale i tak nelze neocenit toto kvalitní a morálně nejednoznačné psychologické "drama", které se velmi sympaticky odlišuje od tuzemské žánrové zabředlosti. Jako debut vynikající. (29.01.2013)

Proč se mi film líbil? Na nic si nehrál, slíbil mi thriller a dal mi ho na 100%. Připomenul mi Leroyův film Jako štvaná zvěř. Mnoho mých kolegů filmu vyčítá, že jim do detailů nepovyprávěl, co se stalo s policisty. Já jsem tomu velmi ráda, že vše se točilo kolem hlavní postavy a děj se nerozmělňoval banálními historkami vedlejších postav. Je mi úplně jedno, že Kaiser nebyl přítomen celou dobu. Kluci byli výteční a Vetchému jsem také věřila každý nádech. Někomu možná vadí, že se snímek obešel bez explicitního násilí. Ondrušovi se totiž podařil majstrštyk, natočil giallo film bez krve. (17.11.2013)