Doteky osudu

--- PRVNÍ SÉRIE --- Na jména Tim Kring (tvůrce Heroes) a Kiefer Sutheland slyším a když jsem si přečetl popisek a podíval se na cover, věděl jsem, že by to mohl být seriál pro mě. O to víc mě mrzí, že Touch veškerý svůj potenciál zahazuje na neuvěřitelných a ne moc zajímavých epizodických příbězích. Dlouho tomu chybí nějaký směr, což trochu vynahrazuje dvojdílné finále, jež však následně trochu rozbíjí "bonusová" třináctá epizoda, která seriál navrací do svého epizodického formátu. Seriál se navíc chytře jen tváří. Veškerá seriálem nastavená pravidla vlastně ani pravidly nejsou. Jakeovu "moc" si tvůrci cucají z prstu a přizpůsobují potřebám scénáře. Touch je oddychová rodinná zábava, ale osobně jsem si od toho sliboval trochu víc. Víc mysteriózna zejména. Hodnocení série: 2,5/5 --- DRUHÁ SÉRIE --- Výrazně odlišná série. Pryč jsou podivné epizodické zápletky, fuč je pohodová rodinná atmosféra. Celá druhá řada je klasická thrillerová naháňěčka s megazlou korporací v čele. Kiefer Sutherland tu zužitkovává své zkušenosti s postavou Jacka Bauera. Utíká, střílí, mlátí. Je to drsnější, násilnější, ale také výrazně zábavnější, než stereotypní úvodní řada. Pořád je to ale jako celek dost průměrné a bez větších ambicí. K mé spokojenosti je to však alespoň důstojně zakončené. Postavy mi k srdci nakonec docela přirostly a jsem rád, že se jejich příběh dočkal smysluplného rozřešení. Hodnocení série: 3/5 (20.05.2018)

Pro mě pilotní díl, který těžko hledá konkurenci. Chytrý voice-over, poutavý příběh s hromadou odlišných postav a režie Francis Lawrence... Jestli tohle dokáže udržet atmosféru prvního dílu po celou sezonu, možná tu bude mid-season překvapení srovnatelné s letošním seriálovým pokladem, Homelandem. Snad Tim Kring udrží otěže seriálu pevněji než u Heroes a nebude seriál natahovat nad jeho životnost. Update: po šesti dílech nadšení stále zůstává, přestože by zde nejeden pesimista mohl vyčítat každou sekundu, tak je tady tolik optimismu a navázaných náhod, že by novinář hledající příběh do novin zaplakal... štěstím. Po 12tém díle převládá velmi příjemný pocit, chuť rozplétat dále tenhle matematicko-geometrický svět, který potřebuje silnou benevolenci diváka, ale už jsem neměl ten pocit, co na začátku. Uvidíme, co druhá sezona. (30.01.2012)

Zajímavě rozjetý seriál, které mu ovšem dojdou nápady již po pár dílech. Tim Kring opět dokazuje, že jeho studnice nápadů je značně omezená a po pár dílech se stále opakované schéma začíná divákovi zajídat. Hlavní dějová linka se vůbec neřeší a místo toho se musíme dívat na nezajímavé a nudné osudy neznámých postav, které člověka vlastně ani vůbec nezajímají. Totálně promarněný potenciál. (14.09.2012)

Prozatím čtyři. Pokud ale každý díl bude téměř identický a předvídatelný jako doposud, půjdu s hvězdou dolů. Po osmém díle přemýšlím, zda i ty tři hvězdičky nejsou moc. Každý díl to samé, postavy mi nejsou sympatické a děti ve filmech/seriálech, ještě navíc zpanchartělý, jsou vždycky zlo. Každý díl jsou tam lidi, kteří mají nějaký problém, taťka se bojí o syna, syn čumí, pak namaluje číslo, taťka pátrá, dopátrá se. Vše dobře dopadne. A pak se chytíme za ruce a vyskočíme z okna. (27.02.2014)

Plně souhlasím s uživatelem warrenur. To, co zpočátku vypadalo jako "pohlazení po srdíčku", je časem parodií sebe sama, neustále a donekonečna se opakující vzorec, kdy se vlastně nic většího v seriálu neděje (kdyby po otci se synem aspoň šla nějaká tajná organizace), a ty náhody a propojení jsou časem poměrně nesmyslné, až parodizující. Člověk si najednou začne klást různé otázky (jak to, že v USA je den stejně, jako v Arábii - co časový posun?), a to není dobře. V určitých chvílích už mi ten stále stejný postoj Kiefera, stejná blbost sociální pracovnice i neměnný kluk přišly spíše jako křečovité škatulky. Přitom filmy o náhodách mám rád (třeba Serendipity - Lásce na stopě), ale nic se nesmí přehánět a nesmí těch podivných náhod být moc. (Třeba v prvním dílu se zcela nesmyslně furt a furt objevuje číslo 318, ačkoliv to nakonec nemá v ničem a k ničemu souvislost.) (19.05.2015)