Režie:
Wes AndersonKamera:
Robert D. YeomanHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Bruce Willis, Edward Norton, Bill Murray, Kara Hayward, Jared Gilman, Jason Schwartzman, Tilda Swinton, Frances McDormand, Harvey Keitel, Bob Balaban (více)Obsahy(1)
Příběh roztomile svérázné komedie Až vyjde měsíc se odehrává v 60. letech 20. století na romantickém pobřeží Nové Anglie. Samovi a Suzy je dvanáct let. Oba spojuje stejný problém: se svým okolím si nerozumí, ale myslí si, že o světě dospělých vědí vše. Na první pohled se do sebe zamilují. Uzavřou tajnou dohodu a připravují velkolepý plán. Po roce od jejich prvního setkání společně utečou do divočiny. Jejich zmizení obrátí život poklidného městečka vzhůru nohama. Pod vedením místního šerifa (Bruce Willis) zahajují obyvatelé rozsáhlé pátrání po dvojici malých uprchlíků. Kromě rodičů (Bill Murray, Frances McDormand) mladé dívky, se po jejich stopách vydávají i místní skautský vedoucí (Edward Norton) s celým oddílem nadšených skautů, sociální pracovnice (Tilda Swinton) a další výstřední dobrovolníci… (oficiální text distributora)
(více)Videa (27)
Recenze (1 017)
Andersonovy svérázné filmy své kouzlo mají, o tom žádná. Ale nebudu tu do nebes vyvolávat chvalozpěvy jen proto, že to dělají všichni okolo. Režisérovo poslední dítko je sice plné zajímavých momentů libujících si v drobných bizarnostech a absurditách, ale představuje také hlavně táhlou lovestory, která tu a tam dokáže přinést vytříbený smysl pro humor, ale Anderson často zapomíná, že má vyprávět i nějaký příběh. Nutno podotknout, že linie obrýleného nenáviděného skauta a problémové dívky, která si nechá sahat na prsa, je přitažlivá. Přitažlivé je vlastně všechno, i výtvarná kompozice scén, i pohyby kamery, i hudba, i herci, i to, že netušíme, co se stane další minutu. Anderson ale svou osobitost dává až moc najevo a já si pořád myslím, že se stejně jako v případě Darjeelingu s ručením omezeným nebo Takové zvláštní rodinky herci se štábem během natáčení bavili víc, než pak divák v přítmí kina. Anderson má prostě svůj žánr, debutující Kara Hayward zase jakousi vnitřní neodolatelnost, Edward Norton je už asi odepsanej a Bill Murray? Ten zřejmě někde dál kácí svůj strom. ()
Chtělo by se mi říct, že v tomto případě je celek bohužel méně, než je součet jeho částí. Wes Anderson si v Moonrise Kingdom vypiplal všechno (všechno, co je vidět očima) do nejmenšího detailu, což je sice pěkné a oceňuju to, ale pod vší tou těžkou přešlechtěnou nádherou se nějak utopilo kouzlo příběhu. Vizuálně pěkné, moc mě bavilo zkoumat jednotlivé scény, všímat si, jak Anderson hýbe kamerou (úvodní titulky!), ale do příběhu jsem se prostě nezažral a emocionálně to na mě nezafungovalo ani trochu. Ony všechny Andersenovy filmy jsou zvláštně odtažité, ale najdou se v nich místa, u nichž je člověk smutný / dojatý ... a tady mi taková místa citelně scházela. Stejně tak andersonovské postavy - všechny jsou (hodně) divné, ale tentokrát mi v nich chyběla jakási životnost, kterou jsem cítil v Lišákovi, Zissouovi a dalších. Tuhle životnost jsem v Moonrise Kingdom viděl snad jen v postavě Billa Murraye (noční postelová scéna), který dostal jen strašně málo prostoru. Bezprostředně po zhlédnutí nenadšených 80 %, ale potřebuje to pár dní uležet. ()
Andersonovo specifická režie plná neobvyklých úhlů pohledu (doslovných i pomyslných) a karikaturních hereckých výkonů (v tomhle směru tentokrát exceluje hlavně Tilda Swinton) vždy pobaví a i v případě Moonrise Kingdom vyniká. Příběh mi přišel o něco zábavnější, než třeba v nevyzrálém Darjeelingu, ale když srovnám s největšími Andersonovskými opusy, Rodinkou a především dokonalým Životem pod vodou (po kterém se mi nechtělo opouštět kino bez další projekce), pak i tenhle letní kousek podstatně zaostává. Co se ale zpracování týče, pořád je to evidentní nadprůměr o několika nepřekonatelných fórech ("Měl jsem v puse písek", zpáteční přeskok s chlápkem na zádech...). 60% ()
Wes Anderson (opět) demonstruje svůj um pro přezvláštní komedie. V rámci své tvorby neinovuje, avšak navenek originální stále je, kombinuje precizní filmařinu protkanou promyšlenými detaily s odlehčeným a nenáročným dějem, který je "sofistikovaně jednoduchý". Moonrise kingdom je snímek schopný zaujmout jak dětské, tak dospělé obecenstvo, představuje dětské prostřední, dětskou lásku a dá se říct, že pracuje i "dětskou logikou", avšak v pozadí je citelný pocit nostalgie a melancholie, který uspokojí i intelektuálně laděné pamětníky. Přístup k postavám je vskutku zajímavý, děti se chovají jako dospělí a dospělí naopak působí infantilně do té míry, aby se s nimi srovnali na stejnou úroveň. Výsledek paradoxně není guláš pejska a kočičky, ale hladce do sebe zapadá... Jen osobně tím nejsem až tak unešen. 7/10 ()
Sam a Suzy přichází s pověstí majstrštyku, ale mě přesvědčují o tom, co jsem tušil už dávno. Když Anderson vypráví o vztazích v rodině, jsem podstatně spokojenější než když v příbězích z dospívání naplno spoléhá na nostalgii. Proto se u Rodinky, Života pod vodou nebo podceňovaného Darjeelingu nepřestávám usmívat a naopak u Měsíce, který si náladově párkrát podává ruku s Rushmorem, mi pár věcí vadí. Všechna obvyklá nesmělost a neuchopitelnost je pro mě najednou příliš chtěná a dialogy vždy o malý kousek přepálené, aby se Wesovy typické nálady daly snadněji rozeznat. Páprda Willis, puntičkář Norton i věčně vážná Kara Hayward sice fungují perfektně, ale ani oni mě nepřesvědčili o tom, že bych se na tenhle road trip vydal znovu. ()
Galerie (54)
Zajímavosti (28)
- Producenti filmu se rozhodovali, jestli snímek natočí v Kanadě, Michiganu nebo v Nové Anglii. Právě Nová Anglie nakonec vyhrála, konkrétně Rhode Island. (chelseaman22)
- Jedná se o šestou spolupráci Wese Andersona a Billa Murrayho (pan Bishop). (AIMÉE)
- Ve scénách v zálivu zazní tři části skladby "Karneval zvířat" od francouzského skladatele Camille Saint-Saënse v pořadí "Voliéra", "Klavíristé" a "Kukačka v hlubokém lese", ačkoliv původní pořadí těchto částí je "Kukačka v hlubokém lese", "Voliéra" a "Klavíristé". (Cranham)
Reklama