Pan Pip

Úžasný film. Velmi emocionálně založen. Člověk si po tom všem uvědomí, jak dobře se vlastně má. Že má střechu nad hlavou, má jídlo, a vše, co považuje za "normální, a běžné". Tento film ukázal kousek života z jiných částí světa, kde se žije zcela jinak. Nádherná příroda, výborná atmosféra lidí, na kterých bylo vidět, že se mají skutečně navzájem rádi. Ovšem poté, co se začal vyvíjet děj se věci změnily, a z pěkného filmu se stalo nakonec velmi smutné drama. Mám obrovskou chuť hodnotit tento film 5*, ale nemohu, první třetina filmu se mi zdála slabá, ale poté, druhá třetina, to musím ze srdce říct, že se jednalo o jeden z nejsilnějších filmových zážitků. Všem doporučuji zhlédnout. Za mě 1/3 60%, zbylé 2/3 100% (13.06.2014)

Naordinovat Papuáncům – Novým Guineanům rozbor díla Karla Ocasníka, to je něco jako učit lidojedy, že se neohlodaná holení kost nežere rukama, nýbrž je po malých soustech okrajuje stejkovým příborem a vzít to do pracek je přípustné výhradně jen v případě, je li na menu nějaká slepice. Podivně traumatizovaný Haus, co má za manželku horskou gorilu, však nedbá, a nic netušící divák má tak velmi Nadějné vyhlídky, že se u toho buď ukouše nudou nebo umlátí smíchy při pohledu na zasněné kanibaly hrající si ve viktoriánských kostýmech na indoevropské čajochlemty. Guerille „knihomolských“ goril s kalašnikovy je pak kapku obtížné vysvětlit, že Pyp není rebelský špión, ale jen zplodina Ocasníkova nesporného talentu, aniž by se to po hodině a něco žvanivé literární diskuze s lidoopy o členství v Pykvikově klubu nakonec navíc nezvrhlo v patetický sračkol. (08.08.2014)

EMOCIONÁLNÍ NÁŘEZ. „Ví Bůh, že se nikdy nemusíme stydět za slzy, neboť to je déšť na oslepující prach země, který pokrývá naše tvrdá srdce. Bylo mi líp než předtím, když jsem se vyplakal – cítil jsem víc lítosti, víc jsem si uvědomoval svůj nevděk, měl jsem v sobě víc něžnosti.“ Nelze nic nového dodat, pouze bych se opakovala co je zde už napsáno v předchozích vícehvězdičkových komentářích. Pouze se chci omluvit za své kacířské řeči vůči Česku. Po zhlédnutí Mr. Pipa: nejsi vůbec zasrané, zkorumpované, vše zde dokonale funguje a jsem ráda, že tu žiju. (06.08.2014)

Zaujímavý príbeh z tichomorského prostredia mestečka Bougainville na Papua Novej Guinei. O tom ako to dopadne, keď sa niekde objavia ložiská medi. Razom je celá oblasť hore nohami a už nič nie je také ako bývalo. No a keď ešte do osady nabehnú vojačikovia so zbraňami a hľadajú fiktívnu knižnú postavu, ktorá je podľa nich za všetko rebéliou - to naozaj nemôže dopadnúť dobre. Aj keď musím uznať, že som čakal ešte o čosi väčšiu alúziu Dickensových Veľkých očakávaní. Príbeh bol plný symbolov a dramatického stvárnenia, ale niečo tomu proste chýbalo. Proste mi to prišlo nejaké neúplné, aj keď je možné, že mi nejaký dôležitý detail proste unikol. (15.05.2014)

Mr. Pip je překrásný film. Hodně smutný, což, nutno dodat, život holt takový občas je, ale i přesto dokáže zaujmout. Má totiž naprosto úžasnou vypovídající hodnotu. Aneb co dokáže pouhá kniha ve společnosti dnešních obyvatel státu zvaného Papua Nová Guinea, udělat. Hugh Laurie mě zde hodně překvapil. On vlastně nemusel zrovna předvádět kdovíjaké výkony, stačilo, aby jednal jako člověk. A tak také činil, stejně tak jako zbytek štábu. Výsledkem je zřejmě nejlidštější, nejsmutnější a zároveň nejkrásněji zfilmový lidský příběh, jaký jen mi film v poslední době mohl nabídnout. (10.06.2014)