Perfect Days - I ženy mají své dny

HBO - Tenhle film jsem moc nepobral. Nepřišel mi vůbec vtipný a kolikrát jsem si říkal, kdy už přijde nějaká dobrá scéna, nebo dokonce hodně vtipná a ono za celých 100 minut kulový. Proti hercům jako je Chýlková, Kotek, Bydžovská či Sokol nic nemám (ba naopak), ale už se mi stalo po třetí, že mi film Alice Nellis prostě nesedl. 55% (28.10.2012)

Alici Nellis, zdá se, opustily ambice točit „velké umění“ a jala se parfémovat mrtvá zvířata. Perfect Days jsou navoněnou zdechlinou vcelku vážně míněným využitím reklamní (potažmo televizní) estetiky, předstíranou světovostí a neochotou ukázat alespoň kousek hnusu, který ona vůně překrývá. Neštěstí se dějí zásadně vedlejším, sociálně viditelně slabším postavám, hlavní hrdinka jen neví, kým chce být. Jakákoliv (zá)vážnější scéna je okamžitě vytěsněná infantilním humorem a popíkovým songem. Žije se pro hmotné statky a tělesnou slast. Divadelní členění na akty upozorňuje na původ předlohy a podtrhuje myšlenku života coby nonstop párty (narozeniny, Vánoce, Nový rok, Valentýn, narozeniny, Den matek, narozeniny). Hlavně si to užít. O „unheimlich“ věcech se zde, stejně jako v mnoha jiných romantických komediích, raději ani nemluví (dispozitiv sexuality tyto filmy přejímají v lepším případě z doby před padesáti lety). Nesmyslná tabuizace jistých témat, neschopnost mluvit na rovinu postavám komplikuje život a natahuje zápletku nosnou nanejvýš pro jednu epizodu televizního seriálu. Dospěle, bez hysterčení a pitvoření, nejedná nikdo a pokud už má v režisérčině světě někdo nárok být brán vážně, tak ne muži. Jeden z nich je za necitlivého burana, druhého si hrdinka během ponižující procedury přetvoří k obrazu svému (z alternativce v metrosexuála) a třetí je gay, plnící roli kamarádky na klábosení (s tou nadstandardní funkcí, že může posloužit rovněž coby dárce spermatu). Větší zájem Nellis v zásadě věnuje jen Erice, která jí je, předpokládám, nejbližší. Ostatní postavy redukuje na komediální figurky nebo zosobněná varování před tím, kam by se protagonistka svým poslušným plněním očekávané role matky/ženy v domácnosti mohla dostat. Jsou filmy, které nám dávají možnost na dvě hodiny uniknout do růžovějšího světa a jsou filmy jako Perfect Days, které nás do onoho světa zavlečou a dvě hodiny nás přesvědčují, že takhle a jedině takhle je to OK. Není. 35% (09.11.2011)

Když biologické hodiny přehlušují ty silvestrovské na Times Square aneb Vejdělek s buchtičkou.. Vyplňování mustrů hořkých komedií je už asi národní filmařský sport. Tady možná trochu ozvláštněn svérázným smyslem pro humor, ale pořád až zakomplexovaně stereotypní a pak i snaha hrát si na něco VÍC, může ve finále znamenat uměle působící NIC. Pevně doufám, že při milostných scénách držel Kotek svůj jazyk na uzdě - jestli ne, tak až bude na návštěvě v jisté talkshow, to červené sofa bude pod proudem.. (02.05.2013)

Alice Nellis patří mezi nejosobitější režisérky současného českého filmu, kterých je tu potřeba jako sůl. Tím, že se nebojí točit kvalitní ženské filmy ze současnosti - a neupadá v nich do roviny Marie Poledňákové - je až zázrak. Tajnosti s Ivou Bittovou byly malý zázrak, Perfect Days jsou poněkud konformější, ale o to jistější. Ivana Chýlková opakovaně prokazuje českému filmu službu svých hlavních rolí, které fungují bez nejmenšího zaváhání, a nemusí si vypůjčovat jakoukoli manýru pro zachycení aktuálního civilismu. Jsem mile překvapena, že v této konstelaci Nellis dokázala ukočírovat všechna hlavní (příběh ženy mezi 44 a 45) i vedlejší témata (její přítel gay, až nezdravá fixace na matku, otázka svobodného mateřství a mladý milenec) a zbytečně nekýčařit. Mohlo se totiž stát, že se vyprázní tak brzy, jako Andrea Sedláčková. (22.01.2013)

Prefect Days je jedním z mála českých flmů o kterých by se dalo říci, že prosvětlili českou scénu komediálních filmů posledních dvou let. Jeden takový dosti podobný byl i Ženy v pokušení. Alice Nellis prostě umí, to se musí nechat. Hlavně umí vybrat herce, kteří si dokáží hrát do noty. Když se velmi dobře znají, ještě lépe. Ano, narážím na Ivanu Chýlkovou a Ondřeje Sokola. Lepší komediální dvojici by filmaři těžko hledali. Jejich společné scény jsou to nejlepší, co film může nabídnout. Když už si myslíme, že děj spadne do klišé, rázem se objeví někdo s nečekanou zprávou a vše se ihned vylepší. O tom svědčí i závěrečná scéna. Konce filmů můžou být ty nejhorší kýče, zde se vše zvládlo na výbornou. Co se ovšem nezvládlo, je název filmu (Perfect Days by bohatě stačil!) , stálé se upínání na exmanžela a fakt, že by Marthě Issové mělo být 21 let. Neříkám, že nevypadá mladě, ale seknutí se o nějakých deset je slušné faux pas... Mám radu: dávejte si pozor na dárky od matek! (MFF KV 2012) (03.07.2012)