Patrola

Patrole se dá vyčítat hned několik věcí - ale nikdy ne všechny najednou. Někomu bude vadit kamera (z ruky, někdy cíleně z Taylorovy kamery, někdy z ruky filmového kameramana, někdy z kamerek na uniformách, na hlavních, na zpětných zrcátkách, pod vysílačkou v autě atd. atd.), někomu bude vadit podezřelá civilnost až přízemnost "mimopracovních" scének (sex, pubertální názory na vztahy, sex, všichni jsme velká rodina, sex, chlast, sex - ale pozor, monogamní sex;)) a možná i "kecy o ničem" v práci, když zrovna neprobíhá nějaká akce. Zkuste si ale s někým duchaplně povídat dvanáct hodin denně... s někým, kdo skutečně má být jako váš bratr, kdo vám má krýt záda, když jde do tuhého. A někomu bude nepochybně vadit, že hlavní hrdinové jsou téměř vždy nezodpovědní, svým způsobem se schovávající za odznak. David Ayer to (v tomto filmu) ale vždy otočí tak, abychom viděli i protiklad, a sice oddanost vysokým ideálům, odvahu, bratrství, i to (opožděné) vědomí vlastní smrtelnosti atd. A k tomu nás zásobuje ukázkami toho, že bez takovýchhle "uniforem" by nám, leckdy naivním a zoufale sebe sama si hledícím lidičkám, zvěř rozumějící jenom zákonu džungle, naše poklidné životy pořádně pocuchala. Čecháčci samozřejmě budou mít plno řečí o otrávených netáhlech na obvodních odděleních, o korupci, machrování, a budou si ťukat na čelo při srovnávání policejní práce Taylora a Zavaly s řadovými příslušníky PČR. Jistě, jsou mezi nimi takoví, kterým bych z různých důvodů nesvěřil ani konzervu trenčianského párku s fazulí - ale takoví jsou i v mojí i ve vaší práci. A moje (a asi ani vaše) práce nespočívá v tom, že netuším, který z těch bezďáků, co je pravidelně zvedám z lavičky, kde vytuhli po náročném tanečním čísle na téma "paninko, ukažte co máte v tom kočárku, nebyl by nějakej drobásek?", má na krku vyhoštění, a v záchvatu paniky mi vrazí do boku šroubovák. Ani že nemám potuchy, jestli ten třicátýsedmý letošní squatter se zvláštními trhanými pohyby náhodou nemá v kapse zapomenutou stříkačku, ze které si odnesu v lepším případě žloutenku, protože mi při osobní prohlídce propíchne oboje rukavice. Nemluvě o tom, co si každou službu vyslechnu od všech těch "uvědomělých občanů", kterým se sakra vůbec nehodí, aby si někdo dovolil jim říct "pane, to co děláte, je špatně", a vědí moc dobře, kdo z ostatních se právě teď dopouští daleko horších věcí, a měli byste se věnovat jim a ne jemu. Takže prostě ano, Davide Ayere, takhle to vypadá, ať se to lidem líbí nebo ne, a můžeme jenom diskutovat o tom, jestli jsi tím chtěl říct něco navíc. Pokud ano, tak je to správně morálně šedivé (ale jen pokud se nad tím zamyslíte - pokud ne, tak se budete na policisty dívat s větším respektem než doteď), a pokud ne, tak je to velmi povedený mix akce a emocí. A pokud vám jako divákovi jsou tyhle všechny věci lhostejné, a jedete si jen po hereckých výkonech, tak si taky přijdete na své. Takže i když to není zdaleka komplexní záležitost, je to věc docela výjimečná, a zaslouží si 80%. (11.05.2014)

Výborná sonda do tvrdého života policajtů v L.A., přesně tak autentická a nekompromisní, jak byste od Davida Ayera čekali. Digitální kamera mě sice v některých chvílích spíše štvala, jinak ale není moc co vytknout. Režie má správně pomalé tempo a výborní Gyllenhaal s Peňou přesně vystihli to parťáctví až za hrob, na kterém stojí celý film. A ta akce je vzhledem k mizivému rozpočtu také hodně fajn. (24.11.2012)

Na základě vynikajících reakcí ze zahraničí jsem se skoro začala těšit, jak Patrole napálím pětihvězdu a dodám, že film, který v závěrečných titulcích děkuje společnostem Glock a Oakley, snad nemůže být špatný. Bohužel má film jen málo skvělých momentů (úvodní scéna, kdy si film půjčuje z estetiky videoher) a ruční třaslavá doku-kamera nonstop měnící úhly pohledu je po hodně neskutečně otravná podobně jako nekonečné dialogy, které jsou spíš jen výměnou vulgarit a keců – někdy však vtipných. Jenže nabuzený bělošský policista s režisérskými ambicemi, drsným zevnějškem a zranitelným nitrem plus jeho opak, mexický kolega zastávající tradiční hodnoty, prostě nejsou dostatečně cool, natož originální. Ayer se totiž opakuje, přitom je Patrola teprve jeho třetím filmem – a to opět z prostředí losangelské policie a zase dvojice hodný Mexičan - polopsychopatický Američan. Pozitivy filmy jsou jeho drsnost (nůž v oku), špinavá realističnost (hnusné ulice), Gyllehaalův výkon a emoce, které film dokáže vyvolat. Otravně usměvavou Kendrick s rušivě bílými zuby vystřihnout. *Spoiler* P. S. Patrola je věnována "policejním složkám, které nasazují denně své životy pro bezpečí obyvatel". Svou agitační složku rozhodně neskrývá a pro Ayera je tak určitě úspěchem, že si při finále pravděpodobně většina Amíků poplakala. 65 % [Kino] (05.11.2012)

Expert na drsné policajné drámy David Ayer sa upgraduje POV zábermi a prináša sled výstrižkov z denníku dvojice L.A. polišov. Od pokecov pri jazde autom a hrdinských požiarnickych činov, cez radosti života (svadba, narodenie potomka), až po nachádzanie častí zmasakrovaných tiel v dusných barákoch a šliapnutie na chvost mechikánskeho hada, ktoré nemôže ostať bez následkov. Film nestavia na zápletke ale na momentkách, miestami je zábavný i zaujímavý, ale dramaticky dokáže strhnúť až vo finále (priznávam slzy v očiach). Pre fandov policajných drám slušný zárez, pre nezaujatých trochu nuda. Gyllenhaal a Peňa tradične dobrí. Ak odomňa dostali štyri Training Day, tu musím ostať na troch. (05.11.2012)

Výborný film o životě policajtů v LA. Ústřední dvojice byla maximálně sympatická (ačkoliv divák si moc dobře uvědomuje, že dokonalí rozhodně nejsou…což je ovšem účel a lze jej jen kvitovat) a jejich společné akce, avšak třeba i jen ty dialogy, mě dost bavily. Ty jejich kecy navíc byly vtipné, ale přitom ne mimo, naopak pochopitelné (nejen díky nim film působí dost civilně a na rozdíl od jiných to neužívám jako výtku). Nechybí tu řevnivost mezi kolegy, různé typy zásahů a osobní život, který sice dostává prostor, ale spíš zprostředkovaně, zbytečně se na něj film nezaměřuje. Samotný způsob natočení se mi líbil, i když na druhou stranu, ačkoliv mě to nijak zvlášť nerušilo, na pár místech přítomnost kamer krapet drhla (a paradoxně narušovala tu iluzi autentičnosti). Ne však tak filmová, která spolu se střihem navozovala dojem docela dynamické podívané (při zásazích, pochopitelně). Samotnou kapitolou je pak drtivý konec…a dovětek? Ačkoli je jinak nemám moc v lásce, zde mi sedl, a vlastně jsem za něj vděčný. Dávám silné 4*. (26.08.2016)