Kon-Tiki

Líbí se mi ten pokus o nijak dramatizující rekonstrukci, jak to asi bylo, na základě deníků a originálních fotek. Ta nostalgická atmosféra na moři je rovněž zajímavá, zvláštní je, jak se chlapi vždy semknou při nějaké katastrofě a skoro si nejdou na nervy. Na druhou stranu snímek tak nějak plyne, dá se mezitím odběhnout, aniž by člověk o něco přišel, plyne, plyne, skoro až meditativně uspávacím stylem, ale posléze poměrně nudně. Kdy tak nějak pořád čekám, že něco přijde, ale ona je to dramatizace bez příkras, tudíž nepřijde vlastně nic. (17.08.2014)

Přes všechna pozitiva tohoto filmu je mnohem větší zážitek přečíst si knihu Ve znamení Kon-Tiki. Ta je mimo jiné nacpaná černobílými fotografiemi, které jsou samy o sobě svou autenticitou mnohem působivější, než sebelepší filmová rekonstrukce. A kromě toho, tohle bylo nominováno na Oscara, ačkoliv dokument režírovaný Heyerdahlem už Oscara vyhrál? Proč tenhle "NEW KON-TIKI MOVIE" vůbec vznikal? To bych býval ty dvě hodiny radši věnoval Heyerdahlově dokumentu, než tomuhle. Je mi proti srsti hodnotit dobře film, který je ze své podstaty naprosto zbytečný, ale musím uznat, že je relativně podařený. (11.03.2013)

Ani nevíš, jak (moc) Ti, Thore, rozumím. V názorech na snímek se můžeme (jak vidno, také se tak děje) značně rozcházet, ale snad se shodneme alespoň na jednom a to sice faktu, že bezesporu nejsilnější pasáží je ta část, kdy se dotyční konečně dostávají na otevřené moře a naplno tak může vyniknout práce G. H. Andreassena. Navíc se, pokolikáté už, ukázalo, že (finanční) omezenost se dá přetavit v přednost. Když sledujete místní uvěřitelné zápolení se žraloky (až na scénu SPOILER odplaty za papouška, ze které by měl(i) jistě radost i B. Helgeland resp. M. Gibson resp. Porter) člověk se mimoděk neubrání srovnání s hollywoodskými vysokorozpočťáky, kdy ta digitální umělohmotnost (všechna čest všem vyjímkám) brání v jakémkoliv si užití snímku. I přes fakt, že osobně bych uvítal více upřednostnit dokumentární formu (velká zvědavost a očekávání od originálu z roku 1950) v momentě, kdy se tvůrci rozhodli čistě pro filmovou verzi, troufám si rozhodně tvrdit, nemohli dosáhnout o mnoho lepšího výsledku. Kon-Tiki působí sice moderně, přesto si ovšem zachovává starosvětský ráz a navíc punc přirozenosti, tj; uvěřitelnosti. Za to, pánové, velký dík. Tímto mi závěrem dovolte tvůrcům resp. snímku samotnému připít. Na co? No přece „SKÅL!“ (17.07.2013)

Film, kterýmu by slušela delší stopáž, hlavně kvůli legendární plavbě, která nedostala potřebnej prostor, přestože o ní šlo ve filmu nejvíc a v reálu musela být naprosto úmorná, psychicky ubíjející a nudná, kór bez mobilu, pc nebo telky. Takhle jsem si prostě nemohl závěr pořádně emočně vychutnat, když to bylo vykreslený jak výprava z chorvatskýho Splitu do italskejch Benátek. Ale vousy jim rostly, to zase jo. (01.08.2019)

Po všech stránkách parádní dobrodružná podívaná, jež je inspirována skutečným příběhem, což už samo o sobě zvedá jeho výpovědní hodnotu. Děj je sám o sobě pozoruhodný a poutavý, není nouze o napětí a tvůrci si velmi dobře poradili s jeho podáním. Pochválit je nutno kameru, jež svými záběry opravdu lahodí zraku a skvělému dojmu napomáhá též hudba. Herecké seskupení rovněž potěší, postavy jsou sympatické a divák s nimi sympatizuje. Jelikož nemám nic, co bych vytkl, dávám s potěšením plný počet. (06.01.2014)