Kon-Tiki

Po všech stránkách parádní dobrodružná podívaná, jež je inspirována skutečným příběhem, což už samo o sobě zvedá jeho výpovědní hodnotu. Děj je sám o sobě pozoruhodný a poutavý, není nouze o napětí a tvůrci si velmi dobře poradili s jeho podáním. Pochválit je nutno kameru, jež svými záběry opravdu lahodí zraku a skvělému dojmu napomáhá též hudba. Herecké seskupení rovněž potěší, postavy jsou sympatické a divák s nimi sympatizuje. Jelikož nemám nic, co bych vytkl, dávám s potěšením plný počet. (06.01.2014)

Pri hodnotení tohto filmu som musel oddeliť odvážny a prelomový čin Thora Heyerdala od filmu, ktorý sa pokúsil jeho cestu priblížiť divákom. Keď sa väčšina filmu odohráva na balzovej plti s rozmermi základovej dosky obytného domu, tak je nutné dej prešpikovať akčnými a nebezpečnými scénami alebo použiť scenáristické a filmové grífy na udržanie pozornosti diváka. Tvorcovia využili iba tú prvú možnosť a aj tú nie dôsledne, čo v niekde pôsobilo komicky až trápne (harpúnovanie veľrybieho žraloka, prechádzka po hrane plte, pomsta žralokovi). Ťažko pochopiteľné bolo aj odplávanie v oblekoch. Vlastne naznačovalo, že pôjde iba o taký trochu dlhší výlet po mori, čo vôbec nebola pravda, pretože zabezpečenie, aké je dnes obvyklé v tej dobe neexistovalo. Tiež mohli byť namiesto nekonečných, nič nehovoriacich záberov, detailnejšie rozobrať problémy zlaďovania ad hoc zostavenej posádky s minimálnymi skúsenosťami a schopnosťami. Napriek týmto drobnostiam bolo vo filme viacero pekných situácií a záberov, naznačené bolo aj to, že ponorková choroba sa môže vyskytnúť aj na plti. A plavovlasí neplávajúci Nóri vylepšili celkový dojem z filmu. (03.03.2015)

„Chcete, aby lidé přijali vaši teorii? Chcete mít pravdu? Tak do toho. Plujte z Peru do Polynésie na balzovém voru. Hodně štěstí!“ Ale takové věci byste šíleným snílkům, kteří neoplývají příliš silným pudem záchovy, neměli říkat ani ze srandy…Upřímně, mé sympatie k hlavním hrdinům byly zpočátku spíš na bodě mrazu, neb jsem je vnímal jen jako bandu lehkovážných, naivních floutků (ne proto, v co věřili, ale kvůli jejich absolutní nepřipravenosti). Postupně jsem však vzal postavy na milost a pozvolna jim začal fandit (a přestal vnímat, že tahle „profi“ posádka připomíná spíš hlouček nadšených, bláznivých amatérů). A ona ostatně stačí jediná bouře, aby chlapci pochopili, že tohle nebude sranda. A ač mezi nimi narůstají pochyby, strach, nedůvěra i ponorka, stále si udržují nezlomnou vůli, odhodlání a hlavně naději (a ta umírá poslední). A tak se z toho vyklube poměrně záživná, místy dokonce i strhující podívaná, které rád dám slušné 4*. „Lidi, co mají pocit, že by si měli něco promyslet, by měli zkusit tohle. Pustit se na voru přes Tichý oceán.“ (07.11.2021)

Zásadní problém Kon-Tiki vidím v tom, že to je hraný, a nikoli dokumentární. Tvůrci tím udělali hned trojí chybu: ____ (i) Za prvé se tak dopustili asi největšího prohřešku, jakého se vůbec dopustit lze, neboť nenalezli pro zvolený obsah odpovídající formu. Je zcela nepřijatelný, aby si někdo vybral natolik zásadní téma, jakým je legendární expedice napříč Tichým oceánem, a namísto odpovídající formy tomu dal schématickou a lineární podobu jak z toho nejlevnějšího bistra. Přitom existuje velmi jednoduchý trik, jak točit schématické a lineární příběhy, aniž by si toho kdokoli všiml – točit je dokumentárně. Když není filmař příliš talentovaný, nebo nemá moc co říct, může svůj materiál ozvláštnit dokumentárním stylem. Diváci většinou na nic nepřijdou a to, že sledují vlastně jen nějaký stokrát omletý příběh, jim během sledování málokdy přijde na mysl. Přesně po vzoru slavného citátu „the medium is the message“, který říká, že obsah je dán formou. ____ (ii) Za druhý mě znavovala ta neustálá přehlednost a nekomplikovanost veškerého dění. Opět přitom existuje velmi jednoduchý trik, jak může méně talentovaný filmař ozvláštnit svůj film a ke kterému tvůrci tohohle filmu rovněž nepřikročili, a to vyhnout se master shotům, což je takový ten ustavující záběr pokrývající celou situaci na začátku scény, ve kterým jsou vidět všechny důležité informace. Poté se pouze přestřihává mezi jednotlivými prvky scény. V Kon-Tiki začíná master shotem snad každá scéna, zejména na začátku. Vyhnout se master shotům (známý je tím třeba Spielberg) znamená ovšem diváky znejistit a uvrhnout je do napětí, neboť jim nedáte hned na začátek veškerý dostupný informace. To je ale jen dobře. Neboť divák zorientovaný a dobře informovaný je zpravidla nudící se divák. ____ (iii) Za třetí hraná forma způsobila, že se takový film těžko prožívá, jelikož to je evidentní fikční konstrukt. Což je zrovna zde, kde se vyloženě nabízelo zprostředkovat bytostný prožitek lidské existence na nebezpečné výpravě otřesený mezními situacemi a prožívaný jako jedinečnou a racionálně nepoznatelnou bezprostřednost, dvojnásobné faux pa. Osobně jsem se dávno vzdal naděje, že by nám dokumenty mohly podávat nějaké relevantní informace, jelikož většina dokumentů není než ryzí entertainment (epocha postmoderní a postdemokratická je tak současně epochou postinformační), ale ten žánr má pořád svou velkou sílu ve schopnosti zprostředkovat nějakou autentickou zkušenost. Je vůbec poněkud kuriózní, že zatímco většina filmařů se snaží udělat ze schématu něco věrohodného, tady vzali filmaři věrohodnou událost a udělali z toho schéma. Vezměme si třeba Mannův Heat. Důvod, proč je ten film tak uznávaný, je vlastně zcela triviální – Mann vzal rutinní kriminálku o policajtovi a zločinci, ovšem naplnil ji zcela věrohodným obsahem. Tvůrci Kon-Tiki vzali na druhou stranu věrohodný obsah a naplnili ho něčím, co je takový hezky hezký, takový trochu šmoulovatý, ale současně dost mimo. (13.01.2013)

Tá výprava bola jedným veľkým bláznovstvom, pri ktorom posádke hrozila každodenná smrť. V lepšom prípade utopením (ehm, Thor nevedel plávať), v horšom žralokmi. Nevraviac o ponorkovej chorobe, keďže plavidlo bolo malé a plavba trvala niekoľko mesiacov. Už samotná téma je niečo, čo musí automaticky fascinovať každého, kto cíti pokoru pred prírodou. Herecký predstaviteľ Thora nie je veľmi sympatický, ale to nebol ani skutočný Thor. Hoci robil neuveriteľné veci, hraničilo to s posadnutosťou, ktorej neváhal obetovať všetko - a to je zle. Bohužiaľ, snímka je dosť nudná. Herci nemajú šancu vyložene strhnúť a výprava sa obmedzila na už po 10. minútach monotónne more. Neexistuje tu takmer žiadne napätie, snáď len s výnimkou pasáže so žralokmi. Ďalšou výraznou scénou je tá s gigantickým veľrybím žralokom (teoreticky pre človeka nie nebezpečným), ale inak ako rozmýšľam tak rozmýšľam na nič ďalšie vyložene strhujúce si nespomínam. Odkedy hrdinovia vyplávajú, až po cieľ plavby, väčšinou len sedia na Kon-Tiki a rozprávajú sa (niekedy ani to nie). Pokúšajú sa nadviazať telegrafické spojenie, občas sa takmer pobijú, ale nič vyložene vyhrotené. (31.01.2017)