Umělec

The Artist je vzdaním holdu nemým filmom 20.rokov, ktoré sa vo svojej dobe tešili zástupu milovníkov. Velenie však prebrala zvuková technika a nemé filmy nekompromisne upadli do zabudnutia. Tento film ma preniesol do doby v Hollywoode, kedy táto obrovská zmena zasiahla nielen filmový priemysel, ale aj život slávneho Georgea Valentina, ktorému sa život rozpadol v jednej jedinej sekunde. V stupňujúcich intervaloch s nádychom tragédie je tu vynikajúcim spôsobom zobrazené jeho vnútorné rozpoloženie a neschopnosť prispôsobiť sa novým zmenám. Vážim si tento film, jeho posolstvo, skvelých hercov a najmä tú príjemnú atmosféru vekov minulých. A záverečnú tanečnú pasáž a lá Singing in the Rain som si pustila trikrát za sebou - grandiózna! (26.01.2012)

Bublina splaskla. Nejedná sa pravdaže o zlý film, ústredná dvojka je veľmi šarmantná a atmosféra je príjemná, ale film zbiera body len vďaka svojej terajšej neokukanosti. Ak by som však mal film porovnávať s nemou čiernobielou Hollywoodskou tvorbou z daného obdobia, našli by sa desiatky lepších filmov. Film roka? Ani náhodou a filmom roka ho môžu označiť len ľudia s nostalgiou v oku, ktorým nemá doba chýba a je to pekná novodobá ojedinelá spomienka alebo ludia, pre ktorých je to film originálny (čo je pravdaže z pohľadu filmovej histórie blbosť). 5 Oscarov? Každopádne to dokazuje, že by sa malo členstvo akadémie radikálne omladiť. Ako pocta jednej ére filmu dobré, ale druhýkrát to už vidieť rozhodne nechcem. (11.03.2012)

Pocta určená lidem, kteří neví vůbec nic o hollywoodské kinematografii přelomu 20. a 30. let, ale zato jim připadají morálně akceptovatelné poslední Vejdělkovy filmy, ovšem chtějí být víc alternativní, ačkoliv jde o pózu. Rozepíšu se o tom v kritice víc, ale spíš než formální či jinou analýzu by si tenhle snímek zasloužil studii propagačních strategií Weinsteinovců v případě oscarové lobby, protože přijmout tuhle nemístnou romantizaci předkodexové éry (!) a žánrový nepodarek (kde je romance?), která by si spíš zasloužila rostenovskou drtivou kritiku, můžou vážně jenom zmanipulované ovce. Tak jsem se rozepsal. (09.02.2012)

Film, který vzdává hold starým dobrým kinematografickým časům. Svým Komentářem a hodnocením zase chci já vzdát hold lidem, který přistupovali k filmařství s poctivostí a otevřeným srdcem a jenom díky jejich talentu a úmění se můžeme smát, strachovat, dojímat a vyjádřovat těmto úmělcům své DÍKY bouřlivým aplausem ve stoje. To závěrečné taneční číslo.....i kdyby nic jinýho, tak kvůli tomuhle bude Artist mým platonickým milencem. P.S. Po přečtení zdejší zajímavosti z Liverpoolu je mě z některých lidí vážně smutno. (29.11.2012)

Úžasný! Myslím ten francouzský drajv, kterým film disponuje. Jakoby jen měl za úkol předat energii - a až posléze okouzlit. Když v polovině zvuk pronikl hlukem ticha; to byla extáze, věru dost nečekaná, přesto skvělé podaná a zahraná. Jean Dujardin hraje pohasínající hvězdu i sebevědomého páva skvostně - vyvolal ve mě ten nostalgický pocit, kdy herci vědomě opisovali gesta a pohybovali se po place v jedné jediné trajektorii. Což se čte jednoduše, koná špatně! A když se v sále opět rozsvítilo a ti tři lidé, kteří tam se mnou byli, odkráčeli, došlo mi, že ten film, tu dobu, nechci opustit. To se mi snad ještě nestalo!! (22.03.2012)