Vinou lásky

Svet Šiona Sonoa je veľmi smutný. Postavy v ňom sú tragické, zúfalé a po všetkých stránkach odsúdené k záhube. Degradácia ľudských hodnôt, vnímania, morálky a citu je v tomto svete servírovaná na obrovských tanieroch. Núti nás ako divákov byť konfrontovaný so svetom, aký nám nie je ani zďaleka povedomí. A jeho kontroverznosť často krát vyústi v dôležitú myšlienku. Guilty of Romance je daddy issue film. Vďaka nádherenej Megumi Kagurazaka, pre ktorú mám neuveriteľnú slabosť som nevedel odtrhnúť od filmu oči. A film funguje. Na rovine emotívnej, deštruktívnej, erotickej aj myšlienkovej. Detektívna zápletka odsunutá až do tretieho plánu, trocha celkový koncept narúša. A preto sa bohužiaľ stalo, že po nutnom dejovom zvrate - kedy prichádza na rad vysvetlenie a uzatvorenie celého príbehu, sa film rozpadá a dáva zabudnúť na perfektne vykreslenú prvú časť. Tá je naozaj bez jedinej chyby. Ale filmy aké točí Šion Sono by ťažko našli konkurenta. Pre mňa ďalší dôkaz režisérovho majstrovstva, ktoré stále nenudí, ale prvýkrát začína byť miestami priveľmi samoúčelný. (10.06.2014)

Izumi je ženou a zároveň manželkou v domácnosti úspešného spisovateľa. Jej druh je veľmi svojská osobnosť. Nemilujú sa, ba dokonca ho nevidí ani nahého. V prekrásnom modernom dome kde spolu žijú pôsobí skôr ako slúžka. Perie, upratuje, všetko musí mať svoje miesto. Po celý čas nikam nechodí. Jedného dňa od svojho manžela dostane zvolenie nájsť si prácu aby sa nenudila. Počas brigády v malých potravin spoznáva manažérku modelingovej agentúry. Izumi dostáva šancu o akej vždy snívala. Je ale všetko tak ako sa na prvý pohľad zdá? Nakoľko nová práca zmení jej charakter? Tak nejak som tomuto pokusu o prevrat osobnosti usporiadaných žien neprepadol. Dokonca mi to ani neprišlo ako horor. 120 minút pozorovania "jebačky" rôznych fuchtiel síce potešilo, ale že by som z tohto filmu dostal čo som chcel a očakával, to ťažko. Každopádne, originalita príbehu či spôsob jeho rozuzľovania sa režisérovi uprieť nedá. No nato som si už od krajiny polmesiaca zvykol - 60%. (09.10.2013)

Policisté objeví hrůzné lidské ostatky.. Střih..Izumi se nudila a místo koupě medvídka mývala začala nevázaně šukat s kde kým, při svých sexuálních toulkách jednoho dne potká mladého japonského Kafku, který ji ukáže svůj stojící Zámek a seznámí ji s odpornou a starou děvkou Mitsuko. Na pozadí obšťastňování různých kunčoftů se odvíjí psychologické drama mezi dvěma ženami - začínající a zkušenou štětkou. Mitsuko Izumi vezme do učení ( paralela s mnoha podobnými snímky je přímo nasnadě, např. Karate Tiger nebo Přátelé zeleného údolí) a předvádí ji krásy svého řemesla, nejde o prachy, jde o to si pořádně zašukat. Před očima se nám postupně odhaluje pravá podstata mravní nedokonalosti hnusné Mitsuko - nechci spoilerovat , ale má to samozřejmě souvislost s otcem, který si rád zpíval: Chtěl bych být víc než jen přítel tvůj, tak dej si říct a chvíli stůj. Po mnoha prošukaných hodinách stane i Izumi tváří v tvář svému sžíravému problému, který ji vehnal do náruče zhýralé Mitsuko... Tolik prý krutý Sonův příběh, který neměl šmrnc ani údernost např. Studené ryby a už vůbec sílu Pod Vlivem lásky. Sono přidal na určité složitosti a jakýsi asi artový přesah a můj mozek to vyhodnotil následovně : Hmm dobrý začátek ........................................Nahá Izumi !!!! .........šukačka.....šukačka....šukačka.................................. (tady jsem klimbal).................konec. (22.01.2013)

Nejpřístupnější a nejvšestrannější Shion Sono. Motiv filmu je střídmější než v případě Suicide clubu nebo Studené ryby, ale budování atmosféry a postav jde Sonovi stále perfektně. Film k vínu na hezký zbytek večera to není, spíš destruktivní drama smíchané s pořádně naturalistickou kriminálkou. Ovšem ta typická žánrová koláž je tentokrát u Sona slabší než u předchozích snímků. (31.08.2012)

Thrillerům s přívlastkem "erotický" se vyhýbám obloukem, protože jsou většinou silně dementní. Ale tenhle mě naopak přitáhl jako magnet, jednak jménem svého režiséra Šiona Sona a druhak i hlavní herečkou, která se mi líbila už v jeho předchozím Cumetai nettaigio. A šílení Japonci mě opět nezklamali! Rozjezd byl sice trochu pomalejší až meditativní, ale o to víc mě potom potěšilo až nadchlo hysterické finále. A dokonce to bylo opravdu i trochu erotické, jelikož krásná Megumi Kagurazaka svoje půvaby příliš neskrývala. Ale ještě víc než erotické to bylo estetické, místy až artové - výprava, barvy, hudba... úžasné bylo třeba pomalé dunění japonského bubnu ve zvukovém pozadí některých scén. Jen rozklepaná kamera mi občas vadila, ale zážitek z filmu mi to naštěstí příliš nezkazilo. (18.04.2014)