Na život a na smrt

Nevzdává se snaha o silný účin na diváka, nicméně z roviny narativní zvědavosti a napětí se film přesouvá do rovin emočního napojování se na tísnivou představu podobné situace či fyzického napojování se na tísnivou představu podobné bolesti. Na život a na smrt přitom popírá klasicistní postupy, aby mohl skrze nenápadně podvratné variování žánrových vzorců nabídnout překvapivě komplexní vějíř významových her. A to navzdory tomu, že poměrně snadno lze tentýž film interpretovat jako rytmicky nezvládnutou střílečku o partě hrdinných vojáků jednoznačně reprezentujících status quo americké protiteroristické politiky. Více moje analytická kritika tady. (08.02.2014)

Pro výsledný dojem z tohoto snímku hraje velikou roli fakt, že film byl natočen na základě skutečného příběhu. To pak divák i přivře oko nad realističností všech těch drsných pádů a nárazů na balvany a kmeny v afghánských kopcích. Přece jen takové kotrmelce by ani zdatní vojáci bez zlomenin neustáli, či spíše by nepřežili. To však nic nemění na tom, že příběh je poutavý, drsný a syrový, plný krve a střílení, proti tomu i přátelství mezi vojáky a situován do krásné přírody. Potěší herci i celkové zpracování, které svým zobrazením napětí opravdu přitáhne diváka. (14.01.2014)

"Pozor RPG!!!..."Na vojnový film som v kine ešte nebol. Slušné ohlasy i réžia P. Berga ma presvedčili. Jeho akčné scény vo filme The Kingdom sú skvelé, preto som nepochyboval o tom, že aspoň akcia bude svižná. Kľudnejší úvod ujde, ale po obkľúčení štvorice v horách začína adrenalínová akčná jazda, ktorá mala v kine šťavu ako ešte snáď žiaden film pred ním na ktorý som bol. Ak má tento film nejakú vadu, tak je to tradične prehnaný americký pátos a spomalené zábery, ktoré ja veľmi nemusím. Smrť každého člena vražednej sebazachraňovacej misie dokáže dojať, ale i tak som mal pocit, že hudba vo vypätých momentoch mohla byť efektívnejšia. "Najlepšiu" smrť mal Ben Foster . Kamera sníma jeho oko, v ktorom pomaly vyhasína život. Nejak mi to pripomenulo Terminátora...M. Wahlberg zahral prekvapivo dobre a záver filmu je skvelý. Podľa mnohých, ale i mňa, nereálne krkolomné pády (inak fantasticky natočené) ja osobne neriešim. V situáciach keď ide o život máte obrovský strach a adrenalín tak vysoký, že jednoducho necítite bolesť. Tá na vás doľahne až neskôr...V tej situácii na výber veľmi nebolo, ale urobiť to reálnejšie mohli. Mohol sa jeden z nich zabiť, druhý dolámať, zvyšní dvaja by mali šťastie- tomu by som veril. Ich výdrž a odolnosť beriem. Každý, kto takúto šokovú situáciu zažil vie o čom hovorím. Trochu drsnejší prístup, menej holywoodskeho pozlátka a patosu a dal by som aj plný počet. 80%. (01.02.2014)

Říkejte si co chcete, ale takhle to dneska bohužel skutečně chodí. Dvě hodiny hmatatelné, fyzicky i duševně pociťované bolesti, které si svou strhující formální stavbou a překvapivě i silným emocionálním dopadem přímo řekly o mé vřelé sympatie a divácký obdiv. Tak reálný dojem, jakým se Lone Survivor ve své druhé polovině pyšní, ve mně v rámci žánru doposud vyvolalo jen Spielbergovo vylodění v Normandii a akční sekvence v Coppolově Apokalypse - naturalismus, který je téměř oproštěn od běžných hollywoodských klišé a který, přestože v závěru už jsem pociťoval nutkavou potřebu držet v ruce popkornový sáček, úspěšně potlačuje komerční příkrasy ve prospěch autenticity a nevšedního diváckého prožitku. A jako velcí hrdinové jsou navíc prezentováni i obyčejní afghánští civilisté, kteří nezapomněli používat srdce a jimž je nějaký Talibán úplně u zadku. Zkrátka a dobře, Peter Berg mě začal konečně pořádně zajímat, Mark Wahlberg se stal definitivně výborným hercem a já hodně lituji, že jsem tuhle delikátní filmařinu nezastihl v kině. Potom bych tu pátou hvězdu asi přihodil... 85% (08.02.2014)

Ak sa spätne pozerám na Bergove filmové portfólio, tak sa priznám, že asi by nebol práve on tou voľbou, aby týmto filmom uctil pamiatku vojakov, ktorí položili život počas operácie Red Wings. Musím však skonštatovať, že sa mu to podarilo veľkolepo a na úrovni. Prvá tretina filmu sa umne snaží vykresliť život členov jednotiek Navy SEALs. Od skráteného zostrihu z výcviku, po ktorom nadobudnete pocit, že sa pozeráte na poľudštených terminátorov, cez realistické zábery z afgánskej základne, v ktorých sa dostáva k divákovi ľudská stránka najtvrdších chlapov sveta a dáva tak priestor jednotlivým charakterom postáv. Samozrejme citovo vyhrotenejší záver by sa konal v prípade, keby sa tvorcovia zamerali práve na túto časť, aby sa divák viac stotožnil s postavami. Ale na druhej strane som rád, že pracant Berg sa nedal strhnúť do zbytočného pátosu. Nasledujúca tretina je doslova akčný balíček 'se vším všudy'. Non-stop brutálna vojnová akcia, v tomto je režisér doma. Neľútostné scény mapujúce bezcitné, priam beštiálne strety vojakov oboch strán, plné výbuchov, krvi a surových záberov. Tu sa blysol najmä kameraman (spomalené zábery si však mohol odpustiť) a pán s nožnicami v strižni. Jablonskeho motív hudby je už trošku opočúvaný, no sem sa ešte ako-tak hodil - najmä scény, ktoré sú bez zvuku a počujete len praskajúce vetvičky, pri nich praskajú nervičky. Záverečná pasáž je dramaticky zámerne naťahovaná, no na mňa tento efekt zabral stopercentne - a áno, naznačujem tým vyronenú slzu. Podložené skutočnými udalosťami - to počas filmu mrazí a dojíma asi najviac. Až po skončení som si uvedomil, že aj napriek tomu, že som o tom, ako skončí akcia tejto jednotky vyslanej do afgánskych hôr nevedel vôbec nič (úvodné scény však mnohé naznačia) a aj napriek tomu, že počas filmu som vedel, že to zmeniť nemôžem, zo všetkých síl som dúfal a veril v zmenu ich osudov. 85%. (11.01.2014)