Reklama

Reklama

Longinovo kopí, jinak též Kopí osudu či Svaté kopí, bylo ukuto před tisíci lety a bylo jím prokláto tělo Krista. Nyní je kopí dobře skryté, protože tomu, kdo ho vlastní, dává obrovskou moc a nepřemožitelnost. Před Napoleonem je spolu s pokladem ukryl Wolfgang Goethe a cesta k němu je dlážděna důmyslnými skrýšemi, hádankami a indiciemi. Mladý archeolog Eik Meiers a jeho snoubenka Katharina Bertholdová spolu s profesorem Bachmanem by je chtěli najít... Jednoho dne se oběma mladým lidem Bachman ztratí při exkurzi do přírody. Při jeho hledání se Eik a Katharina ocitnou v jeskyni a posléze v tajné podzemní laboratoři. Najdou tam nahrávku, na níž profesor Bachman předvádí starý deník, který objevil a jehož písmo se chce pokusit rozluštit. Je to deník samotného Goetha. Podle nahrávky se podaří sestavit jeho stránky a do práce se pouští Eikův kamarád Justus: je třeba rukopis prověřit. Bádání přivede tři přátele na myšlenku, že další indicií by se mohla stát Schillerova lebka: Goethe totiž často pracoval s touto lebkou na stole. Schillerův hrob se nachází ve Výmaru, kam se také Eik, Katharina a Justus vypraví. Eikova dcera Krimi odjíždí na školní výlet, více ji ale očividně zajímá pohledný mladík, s nímž se k otcově nelibosti objímá u autobusu... O Kopí osudu se ovšem zajímá ještě někdo jiný: bohatý baron von Hahn, který tvrdí, že kopí je majetkem jeho rodu, protože Goethe je ve skutečnosti pouze ukradl. Hahn má k ruce asistenta Erlangera a zejména mistryni v bojových uměních Judith. Dva posledně jmenovaní budou tři přátele po celou dobu jejich hledání pronásledovat a klást jim nejrůznější pasti. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (82)

Skuby47 

všechny recenze uživatele

Tak tohle se německým tvůrcům moc nepovedlo. To už natočili jiní a mnohem líp. Nejedná se o nic objevného v daném žánru, protože to nemá šmrnc snímků typu Indiana Jonese, Lovců pokladů, Flynna Carsena, Lary Croft či Šifry mistra Leonarda, z nichž byl příběh poskládán, takže o originalitě nelze hovořit. I po stránce kvality byly podobné americké filmy mnohem dokonalejší a nápaditější. To bych srovnávala nesrovnatelné. Postrádalo to dávku napětí, která k těmto filmům patří o vtipu či humoru nemluvě. Ani hlavní hrdinové mi k srdci nepřirostli. Kladně bych hodnotila přírodní lokace v nichž se natáčelo a fakt, že jsem si v klidu odcházela od televize uvařit čaj a vyřídit telefony, aniž by mi něco podstatného uniklo. ()

Franta 

všechny recenze uživatele

Že by se jednalo o konkurenci Indiana Jonese? Rozhodně ne! Film pokulhává na kvalitě snad ve všem, co se dá zohlednit, jako jsou herecké výkony, kulisy, kamera, efekty a spousta dalších. Opravdu jsem se snažil film pochopit a užít si ho, bohužel to prostě nejde. Dávám dvě hvězdy, abych měl místo na zhodnocení ještě horších výtvorů něž je tento. ()

Reklama

draggo 

všechny recenze uživatele

A já jsem navzdory černému zbarvení spokojen. Tyhle filmy o honbách za starobylými artefakty mám rád skoro ve všech podobách, a ani tahle německá televizní slátanina mě nezklamala. Samozřejmě že je to blábol opisující z tisíce zdrojů, kde jde logika do háje ještě před úvodními titulky, ale je to celkem zábavné a kouká se na to hezky. Film krásně ubíhá, příběh dokáže i přes svojí hloupost zaujmout, hlavní představitelé jsou celkem sympatičtí, a navíc uvidíme, jak je v Německu hezky. A navíc jsem se mohl mnohokrát pobavit na účet tvůrců při některých naprosto kýčovitých či nelogických scénách (či obojího dohromady, a je jich tam spousta), takže prostě špatné hodnocení dát nemůžu. V rámci žánru je to sice spíš podprůměr, ale jelikožmám žánr rád, tak nám z toho průměrné hodnocení vyleze. /viděno v TV: 60% a 3*/ ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Kvalit Šifry Karla Velikého to už sice nedosahuje, Sadlera navíc vystřídal Wiesinger, jemuž chybí ona zasmušilost a jisté charisma Sadlera, vlastně vypadá spíše jako pokoutní prodavač pojistek, než dobrodruh, ale tak budiž. Otravná dcera zůstala, Justus naštěstí není za úplného hlupáka. Příběh jede v původním mustru a odhaluje další zajímavá místa německé historie. Ke kladům patří účast Jürgena Prochnowa a sem tam skutečně napínavé nebo zábavné scény (přece jen ta svatba v bavorském stylu měla něco do sebe). Bettina působí velmi sexy a má tu jednu částečně svlékací scénu, takže i to potěší. Vadí mi ale určité prostoje, zbytečná vata, kvůli níž je snímek zbytečně natažen a stopáž mohla být kratší. A pak mi vadí všechna ta nesmyslná vodítka - jak dostal Goethe do lebky stroj, aniž by lebku rozřezal? Jak dostal Goethe do Wallhaly vodítko, když stavba byla dokončena 12 let po Goetheho smrti? A ty prostory pod Magdeburskou bránou fakt při stavbě metra nebyly nikým odhaleny? Ale no tak. Být ta vodítka a celkové vyznění více uvěřitelnější, a mít to více vtípků (ne, že by nebyly, ale občas to žel už působí jako vaření z vody), asi bych hodnotil víc. Mimochodem, jak skončila ta chladnokrevná vymakaná zabijácká mrcha? Ta rána svícnem ji myslím neodrovnala navždy. A ostatně - i ten příběh za samotným kopím a dědictvím rodu mohl být daleko hlouběji a zajímavěji propracovaný. Takže jen průměr. Ale oproti třetímu dílu pořád ještě super. ()

Pitryx 

všechny recenze uživatele

Tak se nám narodil německý Indy, radujme se, a celkem podařený, veselme se. To byl remake?? Německý Indy toho hodně kopíruje od amerického kolegy. Bohužel tomu dost věcí chybí. Ale přesto se mi film líbil a bavil jsem se. A že si z toho němci v některých scénách udělali reklamu na svou zemi nebo kroje je čistě jejich věc a vůbec mi to nevadilo. To, co mi vadilo, byly občasné kydy se svatbou a postava Krimi, za to jde hodnocení dolů. Ale jinak je v tom perfektní hudba, má to švih a je to prostě zábava pro celou rodinu. A jde to i bez spousty mrtvol.///*** a půl!!!! ()

Galerie (23)

Zajímavosti (2)

  • Vo filme sa niekoľkokrát spomenie, že Kopija osudu pomáhala vojvodcom ovládnuť svet - napr. Napoleonovi či Alexandrovi Veľkému. Avšak Kopija osudu získala moc až prebodnutím Kristovho boku. Alexander Veľký žil 356 až 323 pred Kristom. Ten ju teda vlastniť nemohol. (BUBO26)

Reklama

Reklama