Hoří, má panenko

Přistrčte ho blíž k ohni, ať mu není zima! A otočte ho, ať se tam nedívá. -Ale on se tam pořád dívá!-Taky byste se díval, kdyby vám hořel barák! Formanova hořká komedie o hasičském bálu, rozkradené tombole, nevydařené volbě miss a krásných, pardon, ošklivých dívkách...Když je viděl italský producent C.Ponti, hrůzou se kácel a chtěl dát od filmu nadobro ruce pryč. V jeho představě byly nádherné české herečky, řekl bych takové, jako třeba Olga Schoberová, a ne typově poněkud méně hezké, jaké vybral Forman. Sžíravá satira je uktuální stále. (19.02.2011)

Pro mě příjemné překvapení! Rozhodl jsem se podívat na Hoří má panenko spíše z povinnosti, abych znal nějakou tu starší českou klasiku, ale musím uznat, že jsem se skutečně bavil. Nejlepší na filmu bylo to, jak i přes své stáří 40 let je stále docela aktuální. Ukazuje typické české pantáty (nebo pandědy?), jak zvládají, resp. nezvládají organizaci společenské akce, ale hlavně ukazuje typickou čekou povahu jak ji dobře známe :) Zejména pěkný a do jisté míry působivý byl závěr, kde vysloužilý požárník pronese pár pěkných slov a přijme prázdný kufřík, jakoby v něm onen dar skutečně byl... A kdo si nenakrad, to musí chápat tak, jakože nic nevyhrál. ... 8/10 (08.12.2007)

Komedia sa udrzala na humornych dialogoch o vecnych hadkach kvoli zmiznutiu tombol, ale ani volba kralovnej krasy nemala chybu. Chvilkami som sa nudil, ale pri 70 minutovom filme to nestoji za rec. Ani vo sne by mi nenapadlo, ze by sa tento film dostal az na nominaciu na Oscara v kategorii najlepsi cudzojazycny film... 26.02.2009 ____ Jan Vostrčil (předseda plesového výboru) +++ Josef Šebánek - (člen plesového výboru) +++ Josef Valnoha - (člen plesového výboru) +++ Václav Novotný - (člen plesového výboru) +++ (Alena Květová - (Růženka) +++ Hana Hanusová - (Jarka) +++ Marie Slívová - (kandidátka) +++ Ivana Freiburgová - (kandidátka) +++ Kamera: Miroslav Ondříček) +++ Hudba: Karel Mareš +++ (26.02.2009)

Spíše než komedie by snímek zasloužil označení TRAGIKOMEDIE! Člověk se během snímku neustále směje, ale zároveň mu běhá mráz po zádech. Formanovi se podařilo obdivuhodným způsobem vystihnout " typické čecháčkovství " . Příběh vypráví o jednom " obyčejném " českém hasičském bálu, netradiční soutěži královny krásy, nemůže chybět tombola a ve finále jsme svědky zásahu hasičů u hořícího domu. Na první pohled obyčejné téma, ovšem film poukazuje na daleko závažnější věci. Například scéna s rozkradenou tombolou poukazuje na tehdejší situaci, zda-li se komunisté mají omluvit veřejnosti, za zločiny spáchané v 50 letech ( kolektivizace)! Dyť to vypadá, jako by jsme to ukradli mi........jak k tomu přijdou Ti, co si losy poctivě koupili?........měli si nakrást...... Kdo si nenakradl, musí to chápat tak, že nic nevyhrál..... Co udělat s lidma, kteří si nakradli, ale losy si nekoupili! Z těchto vět běhá mráz po zádech a chce se brečet... Velikost tohoto snímku spočívá i ve faktu, že obstojí i dnes v této době, přestože my ( mladší generace) jsme nezažili tu dobu a nevidíme tolik podrobných souvislostí a odkazů na tehdejší situaci. Co musím vyzdvihnout, to jsou opravdu výborné herecké výkony z větší části neherců, jejich civilní projev hraní snímku jednoznačně pomáhá, dále jsou to výtečné dialogy ( na to, že převážná část z nich se tvořila až přímo " na place " obdivuhodné ), dále je to vynikající kamera Miroslava Ondříčka, výborně zvolená hudba Karlem Marešem o režii mistra Miloše Formana netřeba dalšího komentáře. p.s. scéna, kdy děda zoufale sleduje svůj hořící barák a vrchní si " půjčuje " jeho stůl, staví ho a následně prodává pití, byla jednou z nejmustnějších, co jsem zažil, abych následně propukl v nekontrolovatelný smích při dialogu: dědo, není vám zima? Dejte ho blíž k ohni a odnáší dědu i se židlí blíže k hořícímu baráku. (22.06.2009)

Nevrč, brachu, na zrcadlo, když máš hubu křivou, praví výrok připisovaný Gogolovi, ale současně plně vztažitelný na dobovou odezvu přijetí této nemilosrdné Formanovy komedie současníky její premiéry. Forman nás nenápadně, jakoby mimochodem, uvádí do obvyklého vesnického prostředí lidí a lidiček, jichž je všude dvanáct do tuctu. Pocit všední všednodennosti však začíná velmi rychle oprýskávat. To bodré češství najednou krok za krokem odhaluje své hltavé abyseneřeklo plebejství, svou hlemtavou chamtivost v mezích zákona. Korunou díla je ples a tombola, jež jsou plně a právem vyložitelné jako alegorie tehdejší československé společnosti vstupující váhavě do bazénu konzumismu a nevrlé sebestředně spokojené průměrnosti nesnášející nic, co by ji rušilo. Neherci, ten velký prostředek velkých šedesátých let, propůjčují jinotaji až domáckou důvěryhodnost. O to grotesknější je Formanův výsměšný škleb. Škleb nadčasový podávající nám ruku přes dnes již takřka půlstoletou propast letu let, která uplynula od jeho uvedení. (12.09.2007)