Zátah: Vykoupení

Adrenalinová pecka, která hormony provětrá jak nic jinýho. Přímočarej agresivní náhul, jenž šikovně leze po videoherních levelech nahoru, střídá prostředí i bojové techniky, a vrcholí neortodoxní bitkou na hranici fyzických možností (ale divákových!). Lahůdka přesycená živelností, žánrový absolutno. (11.09.2012)

Nemějte mi ty tři hvězdičky za zlé, ale asi vážně chci od filmu víc, protože i když režisér s choreografem pochopili, co všechno lze z herců vyždímat (a že to rozhodně překračuje všechny myslitelné meze toho, co jsme doposud viděli), ten děj na mentální úrovni herní arkády prostě ve druhé polovině sklouzne do bolestného stereotypu a vlastně se už jenom opakuje dříve viděné, navíc ten finální souboj tím notně tratí na atraktivitě taktéž, takže pokud budu chtít v hospodě nad tímhle rozjímat, mohutně si loknu při vzpomínce na fígl s ledničkou, ale zbytek bude jak z té levné hlášky „…víš jak ten týpek zřeže toho druhého, ne?“, což asi napovídá mnohé o tom, že podruhé už bych to regulérně protrpěl; vlastně těm, kteří tomu pálí plnou palbu tak trochu závidím. :) (29.05.2012)

Bez přemýšlení 100%. Tohle je neskutečnej nářez, který nemá obdoby. U spousty filmů v minulosti divák čeká 90 minut na jeden ultimátní úder kdy hrdina zasadí svému protivníkovi těžké K.O. Přesněji se mě vybaví např. série Karate Tiger. Naproti tomu před nějakým časem v Thajsku prošlápli cestičku a já si nikdy neuvědomil že nadupané Ong-Baky někdo něčím překoná. Stalo se! Tahle indonéská zběsilost je něco jako dárek, který si každé malé dítě přeje dostat pod stromeček. Film mě ani na chvilku nepustil ze svého sevření. Scény jsou doprovázeny soundtrackem, který zážitek povyšuje tak nějak samozřejmě na vyšší level. Yayan Ruhian je Mad Dog!!!!! Blue-Ray prosím. A druhý díl chci okamžitě. PS: Asiaté musí být šílení. Ať mi nikdo nevykládá že během natáčení nikdo neumřel. (16.07.2012)

Laťka možností v akčním filmu byla opět posunuta. Trh bojových filmů dostal s druhým filmem protežujícím indonéské bojové umění pencak silat zdravou konkurenci, stejně jako o devět let dříve s příchodem thajského fenoménu v osobě Tonyho Jaa. "Zátah" nezatížený zbytečným dějem či profilací postav představuje splněný sen akčních fandů o takřka non stop jízdě. Z hlediska choreografie dech beroucí a co do řemesla adekvátně nápaditá horská dráha vedoucí zemí krve a bolesti staví maximálně na odiv možnosti lidského těla. Schopnost rány rozdávat i přijímat a adaptovat se při tom na konkrétní prostředí a jeho rekvizity je v tomto výkonnostně orientovaném spektáklu hlavní atrakcí. Byť coby intenzivní kino zážitek je "Zátah" zcela bezchybný, lze vznést výhradu, že po opuštění sálu splývá nekonečný příval akrobacie do jedné energické šmouhy. (23.06.2012)

Jakarta. Nábojů nekonečno (dokud si to scénář žádá), mačeta jako základní vybavení kuchyně (až na pokoj 726, tam maj jen špachtle a lžičky) a činžáky plný feťáků, který jedou karate (dobrá, tak Pencak Silat). Pitomý příběh lemuje fascinující souboje s exponenciálně rostoucí neschopností účastníků zemřít po rozdrcení lebky nebo zaražení ohryzku do krku. Umíraj tam děti, teče spousta krve a vše končí úsměvem od ucha k uchu. U mě dobrý. Nekoukejte na to s anglickým dabingem. (24.12.2014)