Představ si

Hollywoodské citové vydírání je dost trapné samo o sobě, natož když se o ně pokusí evropští filmaři. Tvůrci "Imagine" se snažili narvat do filmu co nejvíc ikonických scének (které jako celek zoufale nefungují), navíc jsem si opět ověřil, že mám alergii na vedení herců a hudební režii typickou pro "nezávislé" polské filmy posledních 10-20 let, takže ... Ne. Nepomohlo tomu ani prostředí mého milovaného Lisabonu, pro mě je to za dvě hvězdy. A klidně si mě umlaťte slepeckou holí. (29.11.2013)

Poměrně divoká koprodukce čtyř evropských zemí se naštěstí dokázala vyhnout úskalím tzv. "europudingu". Mezinárodní ústav pro slepce kdesi v malebných uličkách Lisabonu je sice poněkud vykonstruovaným dějištěm, ale zbytek filmu rozhodně násilně nepůsobí. Imagine je pomalý až kontemplativní snímek s rafinovaně potlačenou dějovou zápletkou. Opravdu nevšedně seznamuje skrze výuku orientace slepých pacientů s našim okolním světem a dokáže převýšit jeho každodenní vnímání, což je vlastně úsilí o něž se film snaží téměř od samých svých počátků. Jakimowský toto přepnutí na jinou percepci, v níž hraje hlavní roli především zvuk a na něj navázaná představivost, povyšuje na působivou hru obohacenou o motiv nejistoty a nevíry. Vstup kvaziromantického motivu s izolovanou německou pacientkou, která v nevyzpytatelném muži s neznámou minulostí nachází jedinou naději, jak dostatečně skrýt svůj handicap a vstoupit do světa normálních lidí, usazuje hru pevně na zem skrze zesílený motiv dychtivé naděje a zodpovědnosti za druhé. Film obětuje vyklenutý a uzavřený děj, aby nás lapil do sítě domněnek a dohadů, zároveň působících příslibů a zklamání a nakonec vše zakončil těžko uchopitelným okamžikem podněcujícím k dlouhému přemýšlení. Zvláštní zážitek je navíc podán skrze malebné a vizuálně originální obrazy prosluněných zákoutí starého města, pracujícími často vzhledem k odlišnému vztahu k běžnému vnímání s evokací a prostorem mimo rám. Imagine je bezesporu jedním z nejoriginálnějších evropských počinů minulého roku, i když jeho odlišnost a tempo občas nutí k trpělivosti a notnému vnitřnímu zklidnění. Pak v některých scénách poodkrývajících skryté dimenze našeho světa neuslyšíte ani svůj údivem zatajený dech... (03.10.2013)

Je na zamyslenie, prečo vzniká tak málo hraných filmov o nevidiacich, keď práve táto téma sa zdá byť pre filmovú reč ako stvorená. Sú totiž jedinou skupinou ľudí, ktorí nemôžu pozerať filmy. Z tohoto kontrastu by sa dalo vyťažiť mnoho. Imagine je film, ktorý nemá úmysel diváka deptať, iba priblížiť svet nevidiacich nám šťastnejším. Príjemné prímorské prostredie, kde spolu s postavami cítite na vlastnej koži svieži morský vánok. Je pozoruhodné, že taký prechod cez cestu môže byť oveľa vačšie adrenalínové dobrodružstvo, ako demoličné automobilové naháňačky v akčných filmoch. To nemyslím nijako ironicky, ale absolútne vážne. Možno to chcelo silnejší, melodramatickejší záver, ale na kopírovaní skutočného života nie je predsa vôbec nič zlé. A navyše sa dozvieme niečo málo ako o technických pomôckach pre nevidiacich, tak o spôsoboch ich orientácie v priestore, o ktorých som nemal ani páru. (27.10.2013)

Naprosto krásný, upřímný film, který s lehkostí a vtipností sobě vlastní vypráví příběh nevidomých, tak krásně, že jsem se s nimi okamžitě sžil. A nebylo to depresivní, jak by někoho mohlo napadnout. Spíš právě naopak. A nejenom příběh mi udělal obrovskou radost, i herci nemají chybu a atmosféra prosluněného Lisabonu to všechno krásně završuje. (08.08.2014)

Moc hezké. Velmi oceňuji, že se tvůrci nevydali cestou podbízivého sentimentu, ke kterému taková látka přímo vybízí a místo toho mě dokázali vtáhnout do střízlivě podaného, přesto poetického vnitřního světa plného zvuků, vůní, pocitů a představivosti, ale také neustálé nejistoty i nebezpečí, se kterými se nevidomí lidé dennodenně potýkají. A znovu, jako už nesčetněkrát, jsem se jen ujistila o nepochybných kvalitách současné polské kinematografie. (14.09.2015)