Bojovník

Debutující scenárista Kurt Sutter dává originalitě hned v prvním kole tvrdé K.O. (Vše podstatné je vlastně prozrazeno již v úvodních titulcích, z nichž není těžké odtušit, že Whitakerovi připadne důležitější role než Rachel McAdams, pročež jen čekáte, kdy se objeví na scéně a zda doopravdy bude hrát tu roli, která by mu logicky měla připadnout.) Po úvodním dějovém zvratu, který je prozrazen v traileru, následuje učebnicový příběh o vykoupení a druhé šanci. Protagonista musí nejprve padnout na dno, aby se mohl znovu postavit na nohy, najít vnitřní rovnováhu a utkat se s antagonistou. Dílčí úspěchy ve sportovní linii jsou tlumeny neúspěchy v linii vztahové (odcizující se dcera), takže hrdina má stále co řešit a divák je stále „zaháčkován“. Od prvního Rockyho se Bojovník liší pouze tím, že vzestup boxera, který nebojuje o srdce své milé, ale o důvěru dcery, začíná až poté, co se z bohatého stane chudým. Jestli tím chtěl Sutter, jenž sám pochází z chudé rodiny, sdělit, že opravdoví boxeři nebojují kvůli slávě, ale z lásky ke sportu, není jednoznačné. Billy se totiž očividně nehodlá spokojit s tím, že by měl po zbytek života trénovat kluky z chudinských čtvrtí. Stejně málo kritický je film vůči sebedestruktivní povaze bojových sportů (nejen ve srovnání se Zuřícím býkem nebo nedávným Honem na lišku). Zápasy jsou sice díky reportážně dotěrné kameře a naturalistickému herectví Jakea Gyllenhaala nepříjemně kontaktní, ale ve výsledku přinášejí hlavně katarzi, nikoliv bolest. Aneb jednou bojovník, navždy bojovník. Plně chápu a uznávám existenci podobných sebeaktualizačních a sebepotvrzujících melodramat, zvlášť když nejsou urážlivě hloupá a řemeslně ani vypravěčsky jim nelze nic moc vytknout, zároveň si ale říkám, k čemu jinému je v dlouhodobější perspektivě dobrá další variace téhož tématu a téhož schématu, než k tomu, aby pár hercům vynesla nominaci na Oscara. Zvlášť u odměřeného Whitakera, který začíná hrát podobná zosobnění stáří a moudrosti jako Clint Eastwood (jehož Million Dollar Baby nabízí mnohem méně samoúčelný dějový zvrat), by mi ani nevadilo, kdyby nezůstalo jen u nominace. Gyllenhaal se o nějakou cenu chvílemi snaží až moc. Jako ostatně celý film. 60% (22.07.2015)

Filmy ze světa boxerského ringu se těší moji oblibě už od dob, co jsem viděl poprvé Rockyho, tudíž každý snímek z tohoto odvětví, který se mi zdá být zajímavý, si nenechávám ujít. Bojovník (nechápu překlad názvu Southpaw) příjemně kombinuje svět boxu s drogami, rodinným zázemím, hledáním hodnot, péči o dítě a vyrovnáváním se se ztrátou bližního. Jake Gyllenhaal mě překvapil svým pojetím boxera a zároveň mi potvrdil, že je solidním hercem. Forest Whitaker tradičně nezklamal a potěšila i Rachel McAdams a Naomie Harris. Southpaw umí zaujmout nejen sportovní tematikou, ale také tím, jak vkusně umí zahrát na city, přičemž to nepůsobí lacině a vyděračsky. Pro mě jednoznačných 5*. (15.10.2015)

Jake Gyllenhaal znovu ukázal jak skvělý herec je a nebýt jeho s hodnocením bych musel jít daleko níže. Snímků o boxu je mnoho, nejznámější je Rocky, přesto tohle téma nikdy neomrzí. Southpaw je plné klišé, ale přesto se na něj dobře dívá a děj není vůbec špatný. Velký klad je také kamera, fighty jsou také výborné a co jiného od toho čekat. Náboj jako Warrior nebo podobný snímek Fighter nemá a něco k úplné dokonalosti chybí, přesto obrovská spokojenost .. 8/10 = 85% (09.09.2015)

Enšpigl má naprostou pravdu, Bojovník je úplně zbytečný film. Průměrný scénář i herecké výkony a hlavně děj a konec, který je předvídatelný již po přečtení obsahu. Vůbec mě to nezasáhlo, až na tu poslední ránu, ta celkem sedla, jinak spíše lehčí zklamání, které nezachránil ani snaživý Jake a poměrně slušný soundtrack. (10.09.2015)

Sentimentální boxerské drama rozředěné ,,rodinným" filmem, navíc plné schematismů a žánrových klišé dodávající filmu punc mimořádné nezáživnosti. Kdysi velmi kvalitní režisér Antoine Fuqua se s výzvou boxerského dramatu nepopasoval se ctí a po syrovosti jeho někdejšího kultovního Training Day už není ani památky. Hlavní problém je ovšem v doslova podpásovém výkonu debutujícího scénáristy Kurta Suttera, který umělecky zapadl do melodramatických mokřad a nechal v nich utopit sebe, příběh i diváky. Jediným světlým bodem je tak herecký výkon Jakea Gyllenhaala a hlavně přerod jeho fyzické stránky - zatímco ve Slídilovi zhubl kvůli roli psychopatického bulvárního novináře několik desítek kilo, pouhý rok poté disponuje skutečně úctyhodnou muskulaturou, na kterou je radost se podívat...připomíná tak třeba Edwarda Nortona před a při natáčení jeho legendárního Kultu hákového kříže...ta proměna vyzáblého kloučka v nabušeného boxera za pouhopouhý rok je neuvěřitelná... (24.05.2016)