Perverzáci

Co asi tak napsat k této prasárničce? Každý má svůj apetit a pokud není v rozporu se zákonem, tak se musí tolerovat. Tyto příběhy ale porušením zákona jsou. Nevím, proč byly natočeny, to mi nedošlo. Nepobavil jsem se, nezamyslel, nevyděsil. Snad mi bylo líto tvůrců, že je to bavilo dělat, to jedině vylezlo jako výstup z mé mysli. Nejsem prudér, ale musí to mít smysl. Ten kromě poslední povídky unikl do neznáma. Řemeslo slušné, jinak prázdné, studené a matoucí. 50% (03.01.2014)

Každý máme nejaký ten fetiš. A každého rajcne niečo iné. Niekto rád naští partnerke na gaťky, niekto si rád lyzne homulesáčkyno podpazušie a niekto stečie hneď pri obede. Tri príbehy z ktorých každý chytí za srdce. Jednak z toho že každý si buduje aké také renomé aby ho svojim absurdným záverom skopol o tri poschodia dolu. Hlavné je že obal a názov predáva. PART 1 Najhororovatejšia poviedka! To že i kresťania sú na baby a dokonca dospelé mi nedá ešte dlho spať. PART 2 Veľký frňák veľkého ducha značí, Hňupe! PART 3 Strach je u teba ozajstný faktor. Je mi ľúto vypadávaš! (06.01.2013)

Je s podivem, že se na tomto odvážném perverzním činu podílejí zrovna Britové, ale přidám se k většině: Recept na erotické choutky, který bych já osobně nedoporučovala romantickým systematickým duším. První povídka mě do jistého času bavila a nemohla jsem se dočkat na nějaké to rozuzlení. Po závěrečné idiotské scéně, která mě spíš rozesmála, jsem musela právě shlédnutou kravinu spláchnout sklenicí vody. Když nevím jak povídku logicky realisticky ukončit, tak jí ani nenatáčim, ne? Druhá povídka Přidám se k té většině, která (možná až moc složitou pointu) nepochopila. Vlastně ani nevím, o čem to bylo, ale věřim, že vědět to, vyjde z toho docela slušná koukatelná jednohubka. Třetí povídka No...co napsat? Nemělo to s hororem nic moc společného, ale v tomto případě mě to ani nějak nepobuřovalo. Ve třetí povídce se člověk soustředí spíše na to, jak byla ta mrcha hrozně vychcaná, až se mi z ní svíraly pěsti, protože nevinný ksichtík hlavního herce na roli otroka byla jako ušitá ačkoliv mi ho bylo líto. Nebudu to nějak podrobně popisovat. První dvě povídky bych nerada samostatně hodnotila, takže píšu celkový dojem ze třídílné stopáže. 50% (14.01.2012)

Pokud v ložnici postrádáte pestřejší erotické hrátky, mohl by být tenhle film přesně pro vás coby zdroj případné inspirace. Tři zdejší hororové příběhy ale nejsou jen o perverznosti a pudech bez hranic, ale i o pomstě, nenávisti a čistém zlu uvnitř každého z nás. Všechny povídky mají něco do sebe, chvílemi je to docela síla, ale na to, aby tahle britská záležitost v dnešní době šokovala, má moc malý koule. Ale bavil jsem se výborně, takže určitě doporučuju. Na jinak těžce moralistické Angličany nečekaně odvážný počin. (26.07.2011)

Svatá prostoto, jaké choré mysli tohle vymyslely? U závěru třetí povídky jsem kvůli své fóbii ze psů málem umřel. Little Deaths je zajímavý žánrový přírůstek, ale s klidným svědomím jej doporučit nemůžu. V podstatě odpovídá stylu a náladě předchozích filmů Simona Rumleyho (Red, White and Blue; The Living and the Dead), což jsem přesně čekal - a tak trochu jsem se toho i bál, neboť to ani zdaleka není má krevní skupina. (23.06.2011)