Cigán

Martin Šulík se zjevně snažil překonat mantinely národní kinematografie a natočit univerzálně evropský artový film, výsledkem je ale nešťastně unifikované cosi, co by se dalo nejspíše nazvat uměleckým pel-melem, jeho snímek totiž nefunguje ani jako artový film, ani jako sociální drama, tím méně v rovině spirituální a mysteriózní (motiv zjevování zemřelého otce byl vůbec tak nějak nevěrohodný a nadbytečný). Cigán jistě najde své místo na festivalech, širokému publiku ale zůstává nepřístupný, jelikož je v něm patrný zjevný kalkul, kterým nemyslím jenom toho v závěru běhajícího pštrosa... A i přes nezpochybnitelně realistickou mizanscénu ho trápí stejný neduh, jaký trápil třeba i žánrově zcela protichůdný Vejdělkův Roming, totiž velmi diskutabilní (ne)autentičnost... (06.02.2012)

Film je sledom sekvencií, vyplňujúcich všetky stereotypy, spojené s rómami. Takže z môjho pohľadu mu chýba silnejší príbeh, ktorý by nás ihneď od začiatku zahákol a pri ňom by len tak mimochodom vyvierali všetky problémy, na ktoré chcú tvorcovia upozorniť. Tuto je to presne naopak, akoby bol príbeh chlapca a jeho otčima skôr na príťaž. Posolstvo je jasné, zacyklenosť a bezvýchodnosť života v osade, kde je jediným východiskom z biedy iba "ženská nindža". Tú náš chalan ale nemá. Inak Jano Mižigár je sympatický (výzorom pripomína M.N.Shyamalana), ale jeho postava je tak nejako zbytočne pasívna, čo je škoda a tak potom ani záver nemôže vyznieť tak, ako by mal. Šulík čiastočne opustil svoju poetickosť a pripomenul ju vlastne iba v záverečnom zábere a svojim spôsobom aj veľmi problematickými, podľa mňa absolútne zbytočnými, hamletovskými duchárskymi vsuvkami. Nedokázal ju ale nahradiť bezprostrednou autenticitou a surovosťou života v osade. (19.05.2016)

Jako kdyby to točili dva různí lidé. Dlouho jsem neviděl tak schizofrenní zpracování, začátek má oscarové ambice, skvělé jsou všechny "z dálky" natočené scény, exteriéry, pasující hudba, dobrý střih. Pasáže zachycující mezilidské vztahy a vůbec výpovědní hloubka filmu se však hrubě nepodařily. Viděno den po Cinema Mundi. (08.03.2012)

Stoprocentní odpad. Jako co se mi tady pan Šulík snažil ukázat? To jsem toho cikána měl litovat? Měl jsem odsoudit policajty, kteří nechali aby si dva bratři navzájem nafackovali poté, co je chytli při krádeži nafty? Nebo jsem mu snad měl fandit, že to byl jakž takž trochu slušný a jediný cikán z celé osady, kterému se nechtělo krást a všichni mu to pak dávali sežrat? To mu mám fandit za něco, co by mělo být snad samozřejmé, že nebudu krást, vraždit a že se budu snažit poctivě pracovat? Já to fakt nechápu, vysvětlete mi to někdo prosím. (11.07.2011)

Šulík se vrátil ke svým začátkům, tedy artovějším filmům, avšak tentokrát se mu to zdařilo čistě na 50%. Co se Cigána týče, je dost zajímavý, ale taky je dost utahaný. Jako, 103 minut je na tohle celkem moc a tak to vlastně trpí tím, čím trpí i Neha. Ta ukázka dvou odlišných kultur (a naštěstí bez nějakého posuzování kdo je horší a kdo je lepší) s tím dějem je zajímavé, ale ta utahanost to hodně sráží dolů. Ačkoli, opět tomuhle filmu pomáhá Godárova hudba. Ale tak jako tak, 3* (20.01.2019)