Lásky jedné plavovlásky

Hledání vhodných slov, dlouhé pomlky, chvíle trapnosti, neschopnost porozumění, všednost. Víc než o příběh jde o několik epizod, které jsou výborně zrežírované, napsané a zahrané. A odkoukané ze života. Pro mě osobně vede návštěva dívky a následná postelová scéna synka s rodiči. K tomu geniálně naivní Hana Brejchová nebo výtečný neherec Josef Šebánek, který ještě několikrát poté udivoval svou bezprostředností a bodrostí. Mistrovsky vystupňovaný klenot. (10.07.2018)

Formanova civilná trápnosť na domácom ihrisku ma ani napriek priaznivej stopáži opäť nebaví. A to z prostého dôvodu - čo zobrazuje, nepripadá mi vonkoncom smiešne, lež v tomto prípade skôr úmorné. "Minimalistický" scenár vždy neznamená výhru, ak je téma užšia ako formát. Ak už o "chlapcovi a dievčati" (či naopak), radšej zvolím Slnko v sieti, ktoré môjmu diváckemu ja vychádza viac v ústrety. 60% (14.02.2015)

Lásky jedné plavovlásky jsou pro mne klasickým zástupcem filmu o radostech a především i strastech mladé generace žijící v socialistickém zřízení. Události, se kterými jsou zde mladí hrdinové konfrontováni, většinou vyústí v trapné situace a právě ta trapnost je jedním s dalších prvků toliko společných pro filmy české nové vlny. Nedospělé postavy vedou stejně nedospělé dialogy, které sklouzávají právě až k té trapnosti. Hlavní hrdinky Anduly, které mysl zatemnila první velká láska, mi bylo na jednu stranu pro její dětskou naivitu a hloupost líto, zároveň jsem se jí ale musel ze stejných důvodů i smát. Přece jen jsme si tímto obdobím dospívání prošli všichni, díky čemuž nám jsou strasti hlavních hrdinů tak povědomé a možná právě proto měl ten můj smích výrazně hořkou pachuť. Nebál bych se Lásky jedné plavovlásky označit za jakousi teenagerskou komedii 60. let. Jen je tato komedie znatelně lidštější a inteligentnější než to, na co jsem zvyklí dnes. 100% (08.06.2009)

I když mi to přijde jako skvělá komedie, u které se vždy hodně nasměju, stejně je mi u toho současně i trpko, protože mi je strašně líto Anduly. Její život objektivně za moc nestojí, má příšerné ubytování a ještě příšernější práci, a všichni se k ní chovají strašně - nejdřív nadržení záložáci, pro něž nacházím jen krajní opovržení (scéna se zakutáleným prstýnkem je top), pak pianista-děvkař, jehož nepřiznaně sexuální loudění hloubí absolutní dno trapnosti, a nakonec pianistova matka, jejíž zaslepená prudérnost a necitlivost je takřka fascinující. Svět hlavní postavy v tomto filmu mi zkrátka přijde jako velmi nehostinné místo, a nutí mě trochu krotit moji odvěké nadšení pro 60. léta, protože je zde hezky ukázáno, že zas tak růžové vše nebylo. Btw. název filmu mi přijde poněkud hloupý, ale je to asi moje jediná výtka. (25.06.2023)

Ačkoliv je to klasika, měl jsem teda co dělat, abych to zkousnul. Nějak mi ty Formanovy věci a celkově Nová vlna nesednou. Pořád je to ale lepší než Hoří, má panenko. Celé je to vlastně tak nějak o ničem a místy trapné. Ale ještě vkusně trapné. Ukazuje nám to problémy normálních lidí v Československu 60. let. Hraje tam pár známých jmen a Hana Brejchová tam má nejvíc prostoru. Tak nějak sama pozná, jaké to je, když to na ni ten druhý nehraje fér. "Nedělej průvan!" (30.10.2019)