Neviditelná

Strasne lituji faktu, ze jsem videl film ve slovenskem zneni (tedy nic proti Slovakum, ale dabingu jako takovemu), ktery mi nedovoli objektivne zhodnotit herecke vykony. I tak si me film uplne nedokazal ziskat a kdyz vezmu v potaz, jak moc jsem se na Neviditelnou tesil, zustal jsem na konci zklamany. Nechalo me to chladnym. (01.02.2015)

[MFF Karlovy Vary 2011] Když nad tím tak přemýšlím, tak byl tento film jeden z nejlepších snímků, které jsem ve Varech letos viděla. Snad každému si při sledování vybavila Černá labuť, která je na jednu stranu námětem velmi podobná, ale zpracováním odlišná. Zajímavé je, že ač německé filmy nemám ráda, ve Varech jsou to vždy jedny z nejlepších, zejména ty, které patří do hlavní soutěžní sekce. A právě sem Neviditelná patřila. Potlesk rozhodně patří herečce Anně Marii Muhe, nedokážu si představit, že by někdo hlavní postavu mohl ztvrátnit lépe. Faktem ovšem je, že snad všichni herci byli skvěle vybraní. Nadchnul mě také "tunelář" (nejsem si teď jista, jak přesně tam byl nazýván, jednoduše ten, co na konci odjel do Číny). (10.07.2011)

Skvělý a optimistický film o mládí, herecké řeholi a životních křižovatkách, na kterých se občas ocitneme. Film se zajímavým způsobem podobá samotné titulní postavě - na první pohled nezajímavá a podceňovaná šedá myška, která však v sobě skrývá potenciál čisté krásy a uměleckého mistrovství. Jak jsem byl z počátku z filmu skoro až otrávený, a v duchu zvažoval, zda se přidat k lidem, kteří v první čtvrt hodině opuštěli kinosál (podobně jako je hlavní hrdinka na začátku filmu téměř vyhozena ze školy kvůli svému domnělému hereckému neumětelství), nakonec mi to nedalo, a díky zvědavosti, co se z toho vyklube, jsem byl nakonec odměněn požitkem z mimořádného herectví Stine Fischer Christensen. Nejenže jsem si uvědomil, že je vlastně nesmírně krásná (bože, ta její ňadra!), ale že je také schopna své postavě vtisknout mimořádnou působivost. Její výjimečné herectví však není jedinou předností tohoto snímku, který se vyznačuje neobyčejnou autenticitou (při sledování jsem měl permanentně dojem, že jsem naživo účasten filmového děje, např. v sekvenci, při níž mladí herci hrají hru "nikdy jsem...", o které jsem kdysi slyšel a která mě doteď zaráží svou nepochopitelnou logikou), sevřeností (jediný záběr, postava, dialog.. nic zde není navíc, vše do sebe zapadá a film je rámován kruhovou kompozicí, kdy je začátek i konec uvozen stejnou situací v prostorách divadla těsně před slavnostní premiérou) a neokázalou působivostí (ačkoli se ve filmu vyskytuje celá řada oblíbených motivů - první láska, sebevražda, vztahy s vrstevníky, složité rodinné zázemí... - které by méně schopní tvůrci využívali k hraní na city diváků a tlačení na pilu, tento film je zcela prost jakéhokoli kalkulu nebo laciného podbízení - scéna pokusu o sebevraždu je ve své lakoničtosti, s níž ji zabírá kamera, aniž by na pozadí hrála jakákoli hudba, sama o sobě tak emočně zdrcující, že mi při jejím sledování bylo, jako by ve mně samotném něco umřelo). Štastný konec je pak už jen optimistickou tečkou za filmem, který - ačkoli je vlastně strašně smutný - nám říká, že život je vlastně strašně krásný, a navzdory trablům, s nimiž musíme čas od času zápasit, má cenu to nevzdat a věřit svému srdci. Odměna bude stát za to. Snad jediné, co mi zde vadilo, byl intenzivní pocit, že hra, kterou postavy nacvičují, je strašná sračka. Co už, stejně jsem rád, že jsem tento film mohl vidět - hezčí film o tom, jak je krásné být mladý, jsem asi ještě neviděl. (28.11.2014)

Porovnávanie s Black swan je podľa mňa mierne od veci, pretože ťažko čakať od každého filmu, že príde s niečím novým. Vlastne sa to nedá čakať už dnes od žiadneho. Nemecká verzia herečky s traumou je samozrejme civilnejšia a menej okázalá, ako americká, to je ale dané aj východzím žánrom, ktorý si režiséri zvolili. Pohľad do hereckých kruhov, kde je každý "tak trochu" bohém, všetci sú ale čistí blázni, čo nám neustále režisér hry prízvukuje. Mimochodom ten je zvolený excelentne, je to proste nesympatický sliz, ktorý chce dostať všetko do postele a večne fajčí. Film stojí na výkone hlavnej predstaviteľky a tá je lepšia herečka, ako jej postava. Príjemná festivalovka, kde sa dejú emocionálne vyhrotené situácie, ale na plátne v nás katarziu vyvolať nedokážu. (21.05.2015)

Němci jdou už několik let nahoru a tady je to jen vidět. Perfektní drama z divadelního prostředí, kde hlavní roli až neuvěřitelně dobře stvárnila Anna Maria Muhe. Té holce jsem od začátku fandil a když se převlékla do kostýmu a paruky ve které měla hrát a vyrazila si ozkoušet roli mezi lidi... No a hláška určená od jednoho cucáka k retardované holce, která z ní od němců drsně, nehumálně a já nevím co ještě..: "Za Adolfa by jí prohnali komínem" mě fakt dostala. Jo a teď jsem si vzpomněl ještě na jednu... "Ona: Táta mě v dětství zneužíval. On: To máš dobrý, aspoň si tě doma všímali..." nebo "Sex je pro mě jako dobrý koláč. Nikdy mě nezasytí a nikdy nemám dost..." Jo, jak říkám, byla to perfektní holka :) (11.07.2011)