V zajetí démonů

Desať hodín večer, tma, deka, chipsy a horrorové očakávanie roka môže začať. Wan nesklamal a predviedol ďalší film ako vystrihnutý z učebnice strašenia a hrôzy. Bez dychu som odsledoval poctivú old-school ducharinu, ktorá je akousi poctou pre kulty tohto žánru, vyberá z nich to najlepšie a robí z nich horror (minimálne) desaťročia. Nemusia pretiecť hektolitre krvi, aby film dokázal intenzívne postaviť všetky chlpy na tele. Stačí perfektne vygradovaná atmosféra, pár dobrých nápadov, fungujúci príbeh a spodné prádlo môže ísť do prania. Film, po ktorom budete mať obhryzené všetky nechty, mrazenie v chrbte od prvej klapky po poslednú. Dúfam, že vyhlásenie o konci filmových príspevkov do horrorového žánru Wan ešte prehodnotí a vráti sa s nejakou podobnou chuťovkou. 100%. (22.10.2013)

Plnohodnotný zážitek se nekonal, ale není to chyba filmu, nýbrž bandy nedomr*lých teenagerů, v níhž musel každej drban svý sousedce dokázat, jak se vůbec nebojí - hodnocení tedy lehce nadsazené a ukáže se při druhé projekci. K samotnému filmu - áno, lekačky přichází v tušitelných místech, ale v rámci žánru už snad ani nic jiného vymyslet nejde a především, v tomto případě vše pod rukou (dnes už) hororového mazáka Wana funguje, jak má. Film má skvělý střih, nestárnoucí (sexy!) Veru Farmigu a především HMATATELNOU atmosféru. Poslední pamatovatelný hororový zážitek v kině byl Sinister a pokud jsem mu dal 4*, tady musím jít i přes počáteční výtku do plného hodnocení - 90%. A tady něco zajímavého k večernímu počtení -> http://www.warrens.net/The-Warren-Files.html (08.08.2013)

V mnoha ohledech podobné Insidious. V zajetí démonů má každopádně opravdu parádní mrazivou atmosféru, nechybí mu pořádná porce napětí a několik opravdu slušných lekaček. I když staré známé pravidlo, že nejvíce se děsíme toho, co nevidíme, funguje v tomto filmu do cca 42. minuty. Ne že by se pak maskéři nevyřádili, avšak už to přece jenom nebylo úplně ono. Mám s filmem ale trochu jinačí problém. Překvapilo mě, jak se v něm ve velké míře objevovala posedlost církví (ta jediná dokáže ochránit; špatnost v podobě nepokřtěných dětí a čarodějnictví) a také důraz na rodinné hodnoty, přičemž nemůžu jistě prohlásit, zda tyto aspekty tvůrci filmu spíše propagovali nebo si z nich stříleli (budu doufat v druhou možnost). A trochu mě pobavily ty pravidelné přechody z latiny do angličtiny při vymítání, ale to je spíš drobnost. Konec byl překvapivě fajn (i když oproti tomu v Insidious jedničce či Saw to byla trochu slabota), užil jsem si stylové závěrečné titulky. Slabé, ale přesto ještě 4*. (21.12.2013)

Jeden by neřekl, že se ještě dá ze suchého hadru tisíckrát omletých bububaráků vyždímat něco, u čeho by běžně posedlý divák s vrčením nekoulel očima, až by mu lezlo bělmo, otráveně nekroutil hlavou o třistašedesát stupňů a znuděně si při projekci nevrzal dveřmi, aby se aspoň trochu bál. Kupodivu dá. Po sračkovitém Insidious se malajský, Pilovitý trpaslík opět postavil na špičky a splácal žánrový enitopf, ve kterém zručně rozmixoval všechno od Exorcisty, přes Amythiville až po Blervičskou Babu Jagu tak, že to má výbornou atmosféru, postrádá to tu obvyklou hodinu opruzu, kdy čekáte, než vrznou první dveře a vyjasní se rodinné vztahy a bubá se pěkně hned ze startu, a to tak, že velmi. Je každopádně zajímavé, že všechny ty jakože "skutečné" strašidelné domy se nacházejí v nějakých amerických prdelích, končících na "ille". Asi jsem teď odhalil nějakou démonologickou souvislost, která ještě nikoho nenapadla. Anebo ne. Asi rok bych totiž strašně potřeboval, aby moji starou konečně něco zatáhlo do sklepa a sežralo. A furt nic! A to bydlím ve ville, démone, ty debille! (26.07.2013)

Má to svoje momenty. Vešanie opratého oblečenia na šnúry ešte možno nikdy nebolo také nepríjemné. Atmosféra temná, výprava ešte temnejšia. Farmiga a hlavne Patrick Wilson fajn. Scenár je jedno strašne veľké klišé a koniec je už len akýmsi útrpným dokončením príbehu, ktorý sme už veľakrát počuli. Klišé, klišé, klišé a priemerné postavy. Ale ako vravím, atmosféra kvalitná a réžia dostatočne sebavedomá na to, aby to diváka bavilo. Potešili ma rôzne drobnosti (napr. párik paranormálnych vyšetrovateľov prvý raz navštívi údajne prekliaty dom a až potom sa žena mužovi zdôverí, že sa počas zdanlivo nezaujímavej prehliadky stala svedkom viacerých nadprirodzených úkazov, ktoré videla len ona a nie on, ani divák). (01.02.2017)