V zajetí démonů

Takový ten učebnicový strašidelný horor, který se nikde zbytečně nezdržuje, kde hrůza nesází až tolik na lekačky a vraždy, ale na hodně pozvolné budování napětí až k akčnímu finále. Takový film se musí trpělivě oddívat, takže doporučuju nevyrušovat a na tu chvíli dát pryč mobily, nepauzovat, prostě odpustit si zlozvyky moderního diváka a vžít se do děje. V podstatě je to už stokrát viděné, ale to je problém hororu obecně, stále se jedná o kvalitní a mně hodně sympaticky obsazenou novinku. (23.10.2013)

Zajímalo vás, jak by vypadalo Paranormal Activity, kdyby nešlo o found footage? Nezajímalo? No... stejně to máte šanci zjistit. Čekal jsem docela hodně vzhledem k zahraničnímu přijetí a první třetina se mi velmi zamlouvala. Bohužel se to jaksi nikam nevyvine a závěr je dějově vyloženě nedostatečný. Chápu, že vymyslet v hororu něco nového je takřka nemožné a originalita už se projevuje výhradně prací se známými schématy. S tím nemám problém, ale ani na téhle úrovni nenabízí V zajetí démonů cokoliv zajímavého nad rámec řemeslného zvládnutí jednotlivých scén. Scenáristická lenost zachází tak daleko, že když v jedné místnosti pět lidí vymýtá démona, ve vedlejší je hrobové ticho a může se v ní odehrávat současně něco jiného - tímhle film obecně hodně trpí a bije to do očí natolik, že nejspíš musí jít o záměrné narušení logiky. Stejně tak všechny postavy se chovají velmi hloupě, někdy až surreálně nesmyslně (bouchání na zdi místo úprku do sklepa, aby byl čas na strašidelnou scénu). Až by v tom člověk hledal záměr. Řemeslně zručné lekačky, když nejsou nabaleny na zajímavou záminku ke strachu, mě moc neohromují. Přesto nejsem nějak naštvaný, spíš mě to mrzí. (19.07.2013)

No jasně, nálepka "podle skutečné události" se dnes lepí i na kelímek od jogurtu, protože polské mlékárny odolaly ekonomické krizi, když zbytky kostí encefalopatií infikovaných krav rozemlely i do obalů od tvarohu, čili dokázaly tuky zredukovat na pouhé 3 gramy, protože na větší množství nezbylo místo. True story! Ale že to musel být zrovna osamělý opuštěný a děsivý barák s pochybnou historií v nejzapadlejší prdeli všech prdelí, kde si musíte k sousedům pro vajíčka zaběhnout maraton, to je fakt smůla k neuvěření. Nemohlo strašit třeba na Pařížské dvanáct, u bezdětného homosexuálního páru Ernesta a Milana Gaylodrových, který chová morče, pije filtrovanou vodu a plete růžové buřinky. Kdepak, všechno se to muselo stát přesně podle šablonovité, stokrát omílané konstrukce béčkových hororů. Btw, nedávno jsem shlédnul videonahrávku ze svatební noci svých rodičů a asi si taky nalepím na ksicht "podle skutečné události", protože fakt, že vypadám jako Halina Pawlowská po infarktu, má své důvody. (12.05.2014)

J. Wan bola veľmi dobrá voľba, ten malý chlapík vážne dokáže bez problému vybudovať atmosféru strachu. Opustený dom - to je už v hororovom žánri tak obohraná téma, že si mnohí prekvapenie nepripúšťali. Wan to predsa dokázal aj keď sa k výsledku dopracoval postupmi, aké tu už boli. Dobrú atmosféru je treba podporiť hlavne herecky a vedľa sympatickej V. Farmigy zatienila všetkých maximálne presvedčivá Lili Taylorová. Starašilo ma aj foto v menu na dvd, kde drží zápalku v ruke. Práve tú scénu so zápalkami v pivnici si dovolím označiť za najviac strašidelnú a aj tu dokonale platí - bojíme sa najviac toho, čo nevidíme. Režisér si bol toho vedomý a pomerne dlho sa mu darí démona schovávať. Dobrý nápad bol aj zakryť tvár démona plachtou. Menej je niekedy viac. Osobne by som po tej dávke adrenalínu a strachu privítal totálne drsný koniec- to jest , nechať väčšinu alebo všetkých zomrieť( ja viem, že som magor) a dom spáliť na popol...Ten "happyend" akceptujem, ale dobrý horor by mal deptať ešte týždeň "po". 90%. (07.01.2014)

Jeden by neřekl, že se ještě dá ze suchého hadru tisíckrát omletých bububaráků vyždímat něco, u čeho by běžně posedlý divák s vrčením nekoulel očima, až by mu lezlo bělmo, otráveně nekroutil hlavou o třistašedesát stupňů a znuděně si při projekci nevrzal dveřmi, aby se aspoň trochu bál. Kupodivu dá. Po sračkovitém Insidious se malajský, Pilovitý trpaslík opět postavil na špičky a splácal žánrový enitopf, ve kterém zručně rozmixoval všechno od Exorcisty, přes Amythiville až po Blervičskou Babu Jagu tak, že to má výbornou atmosféru, postrádá to tu obvyklou hodinu opruzu, kdy čekáte, než vrznou první dveře a vyjasní se rodinné vztahy a bubá se pěkně hned ze startu, a to tak, že velmi. Je každopádně zajímavé, že všechny ty jakože "skutečné" strašidelné domy se nacházejí v nějakých amerických prdelích, končících na "ille". Asi jsem teď odhalil nějakou démonologickou souvislost, která ještě nikoho nenapadla. Anebo ne. Asi rok bych totiž strašně potřeboval, aby moji starou konečně něco zatáhlo do sklepa a sežralo. A furt nic! A to bydlím ve ville, démone, ty debille! (26.07.2013)