Režie:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHrají:
Lynn Carlin, Buck Henry, Georgia Engel, Tony Harvey, Audra Lindley, Paul Benedict, Vincent Schiavelli, Tina Turner, Philip Bruns, Allen Garfield, Kathy Bates (více)Obsahy(1)
Manželům Larrymu a Lynn, kteří jsou navenek spokojeni se svým životem, jednoho dne nečekaně zmizí dcera Jeannie. Začíná pátrání, v němž se ukazují marné snahy „rozumně“ objasnit její dobrovolný odchod, stejně jako nalézt místo, kde se ukrývá… Takový je ve zkratce příběh, který natočil režisér Miloš Forman v USA poté, co zde dlouho hledal vhodnou látku pro svůj nový film. Navázal v něm na svoji českou tvorbu (zejména na snímek Konkurs) a zároveň satirickým až zlomyslným způsobem postihl způsob života některých Američanů. Není proto divu, že byl mnohem lépe přijat evropskými diváky. Získal za něj ocenění britské akademie BAFTA za nejlepší režii a na MFF v Cannes Cenu za nejlepší film. Současně otevřel Miloši Formanovi cestu k další umělecké činnosti a možnost přesvědčivě se prosadit mezi hollywoodskými tvůrci. (Česká televize)
(více)Recenze (221)
První americký film Miloše Formana zcela zjevně a vědomě navazuje na režisérovy předchozí české filmy, takže by nebylo těžké jej řadit spíše ještě k filmům "nové české filmové vlny", než k dalším, později vzniklým Formanovým americkým filmům. Přesto rozhodně nelze tvrdit, že by šlo o film netknutý americkou realitou. Právě naopak. Stejně jako dokázal Forman velmi trefně glosovat českou maloměstskou společnost, dokázal totéž i s "velkoměstskou" společností americkou. Člověk jen žasne, jak rychle s v ní dokázal zorientovat a přesně ji pochopit. Nenajdeme zde ani náznak, z něhož by bylo možné soudit na pohled cizince... Sám Forman kdesi prohlásil a vehementně to prohlašoval i kameraman Ondříček, že jde o "Konkurs po americku", přesto bych si s tímhle tvrzením dovolil nesouhlasit. Jistě, výchozí body příběhu jsou v zásadě týž, ovšem to, co bylo v Konkursu pouze okrajovým dějem, stalo se v Taking Off tím nejpodstatnějším. Daleko spíše zde lze odhalit styčné body s jinými Formanovými opusy, především s Černým Petrem, do jisté míry i s Láskami jedné plavovlásky a s Hoří má panenko. Konkurs na zpěvačku zde totiž tvoří přinejlepším pouze jakýsi dekorativní rámec, rámec sice velmi zajímavý, sám o sobě i vcelku nosný, ovšem v rámci vlastního příběhu vlastně nepodstatný a postradatelný. To podstatné je zásadní generační střet, přesně ten, který tolik hýbal celou tehdejší západní společností. Generace hippies a beatniků se sice na počátku sedmdesátých už mohla zdát ideově poněkud vyprchaná, ovšem o to silnější byla v realitě běžného života. Zde už vlastně nešlo o nějakou plánovitou revoltu, ale prostě o střet dvou odlišných světů, které si při nejlepší vůli nemohou vzájemně rozumět. Přes všechny snahy o navázání kontaktů, přes všechny přednášky v klubu rodičů dětí uprchlých z domova, přes odvážné experimenty s drogami, zeje mezi rodiči a dětmi nepřekonatelná propast. Snahy ji překlenout mohou působit smířlivě, ale jejich jediným výsledkem je grotesknost. Paradoxně přitom generace rodičů vyznívá jako ta méně rozumná, chovající se zcela iracionálně a neskonale naivně. Jejich jednání zde ovšem vyznívá nejen jako nesmyslné a situaci daleko spíše komplikující než řešící, ale ještě navíc prozrazuje obecnou nefunkčnost základních modelů chování "dospělé" společnosti, velících působit navenek utěšeně a bezproblémově, problémy "odborně řešit" případně potlačovat a vždy a všude vystupovat jako ten, kdo má pravdu a disponuje jakousi vyšší autoritou... Řemeslně skvěle podaný film s excelentními hereckými výkony, skvělou kamerou, brilantně režírovaný a sestříhaný, obsahově film velmi výbušný a nutící pozorného diváka přemýšlet o nikoli nepodstatných otázkách... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: Adam Bernau, jitrnic, Tetsuo ()
Přelom 60./70. let. Dcera je pro své rodiče němá. Nevědí, co má v pokoji. Nevědí, kam mohla jít. Neslyší ty neslýchané písně, které dcerušky stejně neumějí zazpívat. Když přjde na věci, s nimiž nová generace volně nakládá - sex, drogy, ulice, hudba, ukazuje se, že to rodiče jsou dětmi, které potřebují ochranu. Forman inspirovaný Formanem. Dárek Americe na přivítanou: přišel, viděl, natočil. Poslední z filmů, pro něž patří na Parnas. Mohlo by se říci, že závěrečná scéna s nápadníkem bere filmu pěkně kulaté zakončení a je přebytečná. Bohužel není, jede se dál, děti rostou. ()
Viděli jste někdy lepší "americkou" komedii ? ...škoda, že Forman nepokračoval v tomto směru... možná bych se podíval radši na něco podobného Taking off nebo Hoří, má panenko než na Amadea (nic proti Amadeovi). Hlavně v dnešní době se ve filmu oběvují humorné scénky založené na tom, že se zhulí někdo, od koho se to nečeká... v Taking off mi to nepřipadá spíš trapné než humorné, jako u zmiŇovaných filmů, naopak je to jedna z nejzábavnějších scén... ()
Miloš odešel za oceán, Jeannie odešla, kam, ví čert, avšak racionálně i iracionálně smýšlející divák by měl ve svém vlastním zájmu setrvat u obrazovky, lebo... si to Taking Off jednoduše zaslouží. Pobavil jsem se, a to velmi, tudíž očekávám, že se pobaví každý, jelikož mám vždy pravdu, stejně jako ji mají rodiče, přestože tápou, stejně jako potomstvo a potomstvo toho potomstva... 80% ()
Pozoruhodný americký DEBUT - Miloša Formana, v ktorom v úvode kopíruje sám seba zo svojho krátkometrážneho Konkurzu, na akúsi pesničkovú SUPERSTAR. Nazvime to, na Castingu, sa objaví kopec dievčat, medzi ktorými je i Jeannie Tyne, dcéra Larryho a Lynn Tynovcov, ktorá spanikári, pretože neuspela na castingu, utečie, rodičia sa podujmú hľadať ju v New Yorku, najprv začína hľadať otec Larry, ktorý navštevuje podniky, kde by sa mohla objaviť, zisťuje, že takých, ako je Jeannie, je oveľa viac... Predavačke ukáže na fotografii svoju dcéru, Ona na oplátku mu dá prezrieť ďalšie fotografie, bez toho, aby sa o ne viac zaujímala. Larry si všimne, že na jednej z nich, je osoba, žena, ktorá sa akurát nachádza v tomto podniku, zavolá na číslo, v ktorom sa ozve, matka tejto ženy, ktorá vyštartuje na miesto činu ! Larry osloví túto mladú ženu, ktorá sa dá následne na útek. Larry sa takto zoznamuje s jej mamou, Ann, s ktorou sa ešte stretne. Larry v kaviarni, keď je s Ann, zavolá domov svojej žene, Lynn, ktorá mu oznamuje, že polícia našla Jeannie. Manželia prichádzajú na policajnú stanicu v domnení, že je po všetkom, v tom sa dozvedajú, že Jeannina kamarátka sa vydávala na miesto nej, a tak sú znovu na začiatku. Je večer. Rozhodnú sa, že si vyrazia. Najprv sú na akcii, kde spieva TINA TURNER, aby neskôr sa dostali na miesto, kde sú iní rodičia, ktorým utiekli deti. Tam sa naučia fajčiť MARIHUANU, aby sa dokázali vcítiť do koží ich detí, aké je to byť v tomto delíriu. A to ani nevedia, že sa zatiaľ ich dcéra vrátila domov. Na tomto združení rodičov, stretávajú i spomínanú Ann s manželom Benom, ktorých si pozvú domov na párty. I na predstavenie nastávajúceho ženícha, muzikanta príde z pohľadu Jeannie. Nečakal som, že ma tak pohltí americký debut, skvelého Formana !!! Absolútne prirodzený a mimoriadne odvážny film, na ktorý len tak nezabudnem. Najmä, ako Vincent Schiavelli učí rodičov fajčiť JOINT. A Vinco si týmto pádom vyslúžil VSTUPENKU do formanoviek ! Neuvedomoval som si, ako rýchlo pri pozeraní filmu letí čas, lebo sú tu fascinujúce OBRAZY, ktoré len tak nevyženiem z hlavy !!! Na myslí mám kameru - Mirka Ondříčeka. Forman sa nemá za čo hanbiť, i napriek tomu, že film u amerického, jednoduchého PUBLIKA - PREPADOL, u mňa, ZABODOVAL na plnej čiare !!! ()
Galerie (36)
Photo © Mokép
![Taking Off - Fotosky](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/162/829/162829156_071ef5.jpg)
Zajímavosti (28)
- Forman byli se spoluscenáristou filmu Jeanem-Claudem Carrièrem inspirováni skutečným příběhem z novin a materiál ke svému filmu sbírali takřka dokumentaristickou metodou už od jara 1968 v newyorské East Village. (Kubrickon)
- Miloš Forman na své první natáčení v angličtině později vzpomínal: "Já nevím, jestli jsem tak blbý nebo arogantní, ale mně nikdy nic nepřipadalo moc těžké. Svědčí to taky o určité drzosti. Když jsem nechal herce v Taking Off improvizovat, ani jsem pořádně nevěděl, co říkají. Vždycky jsem se podíval na Bucka Henryho, on je taky scenárista a režisér, jestli to v té scéně sedí, a když kývl, tak jsem řekl: 'Dobře, jedeme dál', a když zavrtěl hlavou, tak jsem řekl: 'Zkusíme to ještě jednou.'" Důležitý byl také cit pro rozpoznání intonace: "Mnohokrát jsem poznal, jestli je to, co herec říká, pravda, podle melodie hlasu. Podle melodie věty, kterou herec vyslovuje, tuším, jestli to je, nebo není dobré." (NIRO)
- Formanovi se podařilo do hlavní role najít herečku Linneu Heacock, která svou výrazem připomíná herečku předchozího filmu Lásky jedné plavovlásky (1965) Hanu Brejchovou. Objevil ji mezi hippies, když se s kamarádkou „cákala“ v Betshedské fontáně v newyorském Central Parku. (Kubrickon)
Reklama