Valmont

Hned z názvu je patrné, že Forman chytil svou knižní inspiraci za správný konec. Už někdy v raném dětství jsem se prostřednictvím tohoto filmu seznámila s jednou ze svých nejdražších literárních postav a zároveň jednou z nejživějších a nejvíce provokativních, tedy s vikomtem de Valmont. Na dlouhá léta mě poznamenala scéna laskání Ceciliiny zadnice. Dnes si konečně dokážu všímat i jiných věcí a především jsem si všimla, že je toto adaptace jen velmi volná, poněkud shovívavá a hravá. Nechybí formanovský humor a trapné momenty. Jsem zvyklá, že Forman, respektive jeho scénáristé, nakládají s předlohami po svém a opět mě to velmi bavilo. Jediné, co vážně nemohu skousnout je v tomto zpracování postava paní de Tourvel. Meg Tilly se k ní typově vůbec nehodí, je příliš povolná a scénář je k ní moc laskavý. Naopak překvapivě dost nemilosrdně zachází s markýzou de Merteuil, což mě skoro rozplakalo. (20.11.2008)

Film jako takový hodnotím dobře, jeho problém je ale to, že je to Forman o neformanovské věci. Čili postavy sice jsou jaké jsou, ale oko režisérovo je vidí jaksi lidštěji, s pochopením k jejich chybám, ba dalo by se říci, s jistými sympatiemi k jejich nevázanosti. Ne že by na tom bylo něco špatného, ale pro dějovou linii tohoto příběhu se tahle optika moc nehodí. Není to tedy tolik o intrikami prolezlém životě francouzské aristokracie (jejíž uzavření se v neustálých radovánkách a naprosté odtržení od reálného života bylo mimochodem jednou z hlavních příčin Francouzské revoluce), daleko spíše je film příběhem muže, který tak dlouho běhal se džbánem pro vodu, až se ucho utrhlo. Frearsovy Nebezpečné známosti jsou lepší. (10.08.2006)

Hodně se mi tohle Formanovo pojetí líbilo, především i proto, jak je to odlehčené. Annette Bening je tu naprosto skvělá a Colin, který jde proti svému typu i proti typu postavy mi tu hodně sedí. Ten závěr vychází docela do ztracena, ale to nic nemění na tom, že jsem si film užil a zase si oživil tenhle oblíbený příběh. (15.12.2014)

Kritizovat film za to, že se odchyluje od své knižní předlohy, asi není správné, jenže hlavní kvalita Les Liaisons dangereuses, pomineme-li skvostný jazyk knihy, spočívá v schopnosti dvou hlavních hrdinů manipulovat s ostatními a ničit bez jakýchkoliv zábran jejich životy. Vicomte de Valmont a marquise de Merteuil jsou inteligentní, osvojili si umění přetvářky a jednají se zbylými postavami, jako by byly jen šachové figurky v jejich soukromé hře. A když pro účel filmu podstatně zjednodušíte jejich machinace, takže takové svedení madame de Tourvel probíhá velmi snadno, nebo když většině hrdinů přepíšete osud tak, aby je namísto opovržení nebo smrti čekal spokojený život ve společnosti, vytvoříte z (na svou dobu) nesmírně odvážného díla o složitosti lidské povahy, prolhanosti a bezcitnosti jen docela obyčejné kostýmní drama. (10.01.2017)

Tak nějak nevím, jak toto ohodnotit. Jsem zmítaná mezi zjištěním, o jak nevýrazné a kapku nudné provedení zde šlo a mou platonickou láskou ke Colinovi, kterému bych patrně padla k polobotkám stejně jako krásná Meg Tilly. Ta byla mimochodem ve své roli skvělá! Na můj vkus je ale děj v jistých situacích trochu úchylný. Co naplat, tak to kdysi chodilo. Pod rouškou tehdejší distingovanosti a katolické výchovy se to hřešilo a intrikovalo jedna radost. Jenomže mi tady chyběl náboj, jiskra, více dramatických zápletek, napětí a pěkná hudba. Český dabing jen zarazil pomyslný hřebíček do filmové rakvičky. Díky mé zaujatosti hlavním protagonistou a úžasné Meg, dávám za tři. (21.02.2016)