Kabaret

Muzikál par excellence. Filmová verze Kabaretu má všechno, co chybělo jeho provedení, které jsem před nějakými šesti lety naneštěstí viděl v plzeňském divadle. Je živá, uvěřitelná, emotivní, strhující... A já nevím jaká ještě. S názory, že hudební čísla nejsou dějotvorná a že by se bez nich film dokonce obešel, opravdu souhlasit nemůžu. Příběh na nich velice pevně stojí a kdyby nebyla tak mistrně zvládnutá, snadno by se stal obyčejným romantickým kýčem z počátků druhé světové.__P.S. Je fajn, že ČT film uvedla v původním znění s titulky, ale obraz ti pacholci opravdu řezat nemuseli. (21.05.2012)

Tohleto NENÍ tingltangl. Tohle je tak maximálně představa typického posthipísáckého dekadentního a hustě zelesdéčkovaného amíka let sedmdesátých o tom jak vypadal echt dojče tingltangl za časů, kdy ještě pes neskákal tákhle vysoko. Prazvláštní směs společenské sondy, úchylných scének z vystoupení a poněkud zvláštní romance, kterou sem tam ozdobí záběr nevídané síly a zlomek hereckého výkonu výjimečných kvalit. Liza Minnelli dokázala, že kdysi dávno skutečně byla čímsi víc než ošklivým mimozemšťanem ze South Parku a Michael York se po delší době v českých zemích uvedl i jinak než jako komediální hrdina či švarný mušketýr. No, dejme tomu, že to skutečně bylo umění, ale osm Oscarů? Ode mě velmi rozpačitých 60%. i když ta občasná mladistvá jiskra v těch tmavých kukadlech by sama o sobě zasloužila víc. (21.05.2007)

Satine (Nicol Kidman) je jenom jedna. http://www.csfd.cz/film/6175-moulin-rouge-moulin-rouge/ Sally Bowles (Liza Minnelli) se jí může rovnat možná v hereckém talentu, v kráse rozhodně ne. Ale, když se někomu líbí ženská zmalovaná jako děvka... Na druhou stranu musím vyzvednout Joela Greye (uvaděč kabaretních čísel a hlavní šoumen). Perfektní herecký výkon! Vztah Sally a Briana mě nezaujal, ale Brianovy žáci byli vynikajícící. Děj stojí trochu ve stínu skvělých kabaretních vystoupení. Díky nim rozhodně u filmu neusnete. (18.05.2007)

Fascinující podívaná volně založená na textu Christophera Isherwooda "Berlínské povídky". Kdysi jsem měl štěstí a podařilo se mi zhlédnout derniéru Kabaretu v podání studentů VOŠH v pražském Pidivadle, což byl zážitek, na který se jen tak nezapomíná. Totéž platí pro "originál" z r. 1972 od Boba Fosse, který lze doporučit nejen všem milovníkům muzikálů. Kabaret byl nominován na neuvěřitelných 10 Oscarů, včetně kategorie Nejlepší film, kde byl poražen Coppolovým Kmotrem; nakonec proměnil 8 nominací - a já dodávám, že zcela oprávněně. Velmi dekadentní film. (18.06.2011)

Tak trochu jiný muzikál. Po muzikálu by člověku mělo být do zpěvu, měl by mít chuť tančit. Po tomhle jenom sklopíte oči a na pár minut ztichnete. I když uznávám, že film má pár hluchých míst a celá ta dějová linka o milostném trojúhelníku i přes svou nekonvenčnost (bisexualita mezi muži, potrat) působí tak nějak mdle, musím hodnotit plným hodnocením, protože za a) všechny nudnější pasáže jsou více než vykompenzovány těmi přeúžasnými (např. střihy kabaret vs. realita, Joel Grey) a za b) tohle je naprostá srdcovka. Pochopí to jen ti, co jsou stejně jako já fascinováni slaďoučkou, perverzní a vykloubenou atmosférou kabaretů předválečného Berlína. Protože právě v tomhle je Kabaret dodnes fascinující - v budování atmosféry podniků, kam se lidé utíkají před problémy všedního dne. Ať už se vám přes den stane cokoli, večer nasaďte úsměv a přijďte do kabaretu! Z objektivního hlediska za čtyři, ale... víte, já jsem vždycky chtěl být kabaretiérem. Nuže... willkommen, bienvenue, welcome! (18.05.2007)