Thor: Temný svět

V deviatich svetoch nastal mier. Ako to už, ale býva zvykom, nie na dlho. V zemi krála Odina sa z nenazdajky objaví Malekith, ktorý netúži po ničom inom, ako zničiť Asgard a zmocniť sa síl, ktoré sa zhodou náhod usídlili v tele Jane Fosterovej. Thor sa musí postaviť, svojmu doposiaľ najväčšiemu nepriateľovi. Pred skazou tento krát musí ochrániť nie len rodnú "zem", či svet ako taký, ale aj život svojej lásky. Pokračovanie Thorovej bájky neostalo nič dlžné svojmu prvému príbehu. Je to rovnako pekné dobrodružné fantasy, ako pri jednotke. Nakoniec, % hodnotenie je taktiež na vlas rovnaké. Tento príbeh doposiaľ nesklamal. (06.02.2014)

Z mého pohledu dosud nejslabší přírustek do novodobé rodiny marvelovských komiksovek. Utápí se v únavných dialogových sekvencích, velkolepá akce schází (příznačná třeba pro nového Kapitána Ameriku) a příliš mnoho času se stráví na poměrně nezajímavém Asgardu, jehož historie a celé to mytologické blbnutí kolem dojem neudělá. Jednou z mála zábavných věcí je sledovat, jak filmy podobného ražení vytváří někdy až totožné žánrové vzorce a jak variují žánrová klišé - proměnlivý vztah hlavního hrdiny a hlavního záporáka, zdánlivá smrt záporáka či jednoho z hrdinů, hrdinovo neuposlechnutí rozkazu od otce/mentora/nadřízeného, které posouvá vyprávění vpřed, vše je přitom "temné" (nejlépe i v samotném názvu filmu), svět čeká zkáza, ze tmy ale přichází neohrožený bojovník s jedinečnou zbraní, který lidstvo zachrání – a tím, jak je nový Thor, resp. jak jsou i ostatní marvelovky avengerského universa na sebe, občas dost kostrbatě napojeny, a jak na sebe vzájemně odkazují. Přijde mi, že se tady jede až příliš na neutrál a že samotná značka Marvel má být zárukou komerčního úspěchu. Jen aby na to tvůrci, resp. producenti příliš nedoplatili. U filmů s rozpočtem 150+ milionů by se nad tím měli minimálně zamyslet. (12.06.2015)

Jestliže Iron Man 3 vzbudil naděje, že by se marvelovky konečně mohly vymanit z předvídatelné kolonky „řemeslné omalovánkové tuctovky nic proti ničemu a za každou cenu pro všechny a tedy ve výsledku pro nikoho“ a vydat se svébytnější cestou, tak nový Thor tuto naději zadupává hluboko do země. Nic tu není vyloženě špatně, ale zároveň tu nic není ani vyloženě dobře; prostě připosraná sázka na jistotu jako většina předchozích marvelovek. Opravdu zdařilé je to pouze v těch momentech, kdy se to nebere vážně. A těch je jako šafránu; Lokiho cameo kejkle, věšák, metro, obludka s holoubky a… A to je tak nějak vše. Ve výsledku tedy cca třicet vteřin opravdové zábavy a nikoli pouze jejího předstírání? (08.11.2013)

Zhlédnuto v kině. Nevěřil bych, že zrovna na pokračování Thora půjdu do kina, když první díl byl fajn, ale nebylo to zrovna něco, co by mě opravdu bavilo. Nicméně Thor: The Dark World mě překvapil a to moc. Film je to nečekaně svižný a vtipný (aniž by ten humor byl trapný, byť bych pochopil, že některé scénky mohly některým divákům připadat trapné) a hlavně po celou jeho délku jsem se nenudil. Myslím, a teď se nechci dotknout Kennetha, že změna režiséra opravdu pomohla. Ostatně, jak hodnocení tady tak na IMDb, tak tržby (byť tam by šlo spekulovat o vlivu snímku The Avengers, ale uvidíme, jak si povede příští Kapitán Amerika) dokazují, že tohle je pokračování, které ve všech směrech převýšilo první díl. Upřímně, třetímu dílu bych se nebránil. 100 %. (09.12.2013)

Papundekl vrací úder. Nejsterilnější marvelovka se dočkala chudého pokračování od televizního nudaře, který by si zasloužil okamžitě odlifrovat zpátky do bedny a tam točit leda novou verzi To je vražda, napsala. Bitvy jsou mdlé, akce vyzívaná, audiovizuál na úrovni Fraserovy Cesty do středu Země (pár šutrů ve studiu a na to přilepené hnusně digitální oblohy) a mezitím jednorozměrné postavy bez pořádných motivací nebo nahastrošení paňáci, jimž by se i v Narnii vysmáli. K tomu suverénně nejhorší 3D, jaké jsem v IMAXu kdy viděl, a výsledkem je fantasy pro desetileté kluky (a pro dívky zakoukané do Thorových bradavek), možná svižná a nákladná, ale inspirující asi jako rána kladivem do hlavy. 50% (09.11.2013)