Argo

Někde mezi triplem a kvadruplegiií, tak bych při své skromnosti viděl ohvězdičkování Arga. Přisadím nahoru, mám totiž výtečnou náladu. Sqěle se mi povedlo protáhnout trubky, položit káblík, vyždímat střívko, vymalovat mísu, ublinkonout spodními ústy, natočit čoko zmrzku, za pomoci svalových kontrakcí vyloučil polotuhý odpadní materiál.... seru na opisy a urá k dílu samotnému. Na to, že se má jednat o glorifikaci hamburgeromilných kokotů a jejich světové hegemonie, se na začátku až příliš svobodně hovoří, což považuji za milé ozvláštnění. Pak to tak nějak vesele probíhá, Á-flek s výrazem plačícího oligofrenika organizuje přesuny diplomatických vyžírek - a závěr, ten se dramturgovi mírně vymkl z pantů. Nic proti ničemu, vyzdvihuji především mistrné vykreslení dobových ,,kulturních prvků", jako jsou kupříkladu účesy a způsoby úpravy vousu alá ,,jsem frajer z Bavor, kde je to povolné děcko?". (04.07.2013)

Tvůrci filmu Argo (tím myslím tvůrce tohoto filmu, ne filmu Argo, o kterém film Argo v podstatě pojednává - pro srozumitelnost budu dál Argo-původní psát s malými písmeny a tento snímek se stejným názvem psát velkými písmeny) samozřejmě vsadili na zápletku podle skutečné události. Byla-li skutečně dramatická, film tím dost získává. To je osvědčený recept. To vždycky zabere spíš, než nějaká fabule. ARGO vypráví osud filmu Argo, který byl jen tzv. zástěrka pro extrakci několika Američanů, uvězněných v Iránu. Zatímco Sajjid Rúholláh Músaví Chomejní zvaný Velký Ájatolláh masíruje mysl Iráčanů, už tak docela slušně prahnoucích po hlavě Muhammada Rezá Šáh Pahlaví Árjamehra a vlastně i krvi každého Američana (protože USA poskytlo tomu šachistovi azyl), ministerstvo zahraniční USA po třech měsících došlo k závěru, že své administrativní pracovníky z ambasády dostane stůj co stůj. Dají dohromady tým fiktivních tvůrců akčního sci-fi Argo, jehož sestavování hraje ve filmu ARGO prim. Je poměrně zajímavé, jak taková do detailu připravená akce vzniká a jak pak vychází v praxi. ARGO i Argo stojí rozhodně za vidění. (31.01.2013)

Mistrně natočená hollywoodsky znevěrohodněná rekonstrukce skutečné události. Pocta americkému patriotismu, CIA, západním hodnotám a způsobu politiky, kterou tvůrci možná trochu alibisticky zkombinovali s poklonou svému cechu, což ovšem ve výsledku vůbec nepůsobí jako malá domů. Výborný retro politický thriller, který může být vnímán jako staromilský, a to je jeho velký klad. Ben Affleck tu chtěl být Redfordem a tak oprášil tehdy používaná schémata a dal filmu dobovou patinu a i když Robert Redford byl a bude jen jeden, Ben Affleck se za tenhle pokus o reinkarnaci vůbec nemusí stydět...škoda jen té mnohými citované finální scény na teheránském letišti a přechodu k akčnímu pojetí žánru, bez ní by tenhle film byl bez chyby... (06.02.2013)

Nadprůměrný, i když poněkud nevyrovnaný film. Argo je historické drama, kterému nechybí solidní porce napětí a hlavně humor. A právě satirické narážky na filmový průmysl sice pobaví, ale v kombinaci s vážnými scénami působí trochu nejistě, jakoby se tvůrci nemohli rozhodnout, co má převládat. Obě složky samy osobě fungují docela dobře, společně příliš ne. Potěšila mě však řada detailů (třeba „uvítání na letišti“ či „KFC“), navíc i fakt, že sice jde o film patriotistický, ale pohled na věc není čistě černobílý, je ukázáno, proč panovala v Íránu taková nenávist vůči USA. Na druhé straně, krom nevyrovnanosti je zde několik nedostatků (když některé postavy jednají poněkud zvláštně-viz třeba naivní pokus velitele jednotky) nebo přebytků (trapná vedlejší linie s rodinou, resp. synem), no a nemůže chybět hollywoodský konec se vším všudy (alespoň, že dovětek se odehrával na pozadí z postaviček Star Wars). Celkově to je něco mezi 3/4*, ale zaokrouhluju výš, přece jenom těch pozitivních věcí je více a Ben Affleck mě znovu přesvědčil o tom, že za kamerou mu to jde o mnoho lépe než před ní. „Je ten film dobrý?“ – „Cílové skupině se líbit nebude.“ – „Kdo je cílová skupina?“ – „Lidi s očima.“ (02.11.2013)

Ben Affleck opět odchází z filmovýho ringu s rukama nad hlavou. Ten chlap je fakt čím dál tím víc snovej, témata jaký si vybírá ke zpracování, způsob jakým film točí i stylem vyprávění se věru začíná přibližovat nejvyšší režisérský lize v Hollywoodu. Při akci na letišti jsem měl sto chutí si říct o kyslíkovou bombu jak mně docházel kyslík, protože to fakt nešlo koukat se a současně přitom dýchat. On už teda film strhne hned na začátku a totálně nedovolí odvracet pozornost, ale ten konec mě dal zabrat víc než čtyři nyfomanky najednou. (06.12.2012)