Dvě ďábelské oči

Když mrknete na Obsah a režii, tak hororoví fandové musí běsnit nadšením. Dvě povídky od uznávaného literárního umělce Edgara Allana Poa, kterých se režijně zhostili jedni z mistrů žánru: George A. Romero a Dario Argento! Dokonce i scénáře si sami ukuchtili! Dostatečně namlsáni? Ale řeknu vám hned na rovinu, je to "plat prtný" a já nevěřil vlastním očím a uším! Jedna hvězda pro první povídku (Případ pana Valdemara - boha jeho, snad ne Matušky?!?), a druhá hvězda pro druhou (Černá kočka), víc ani za mák. Už jsem dlouho nezažil takovou nudnou otravu ke sledování ze které by bylo hodno něco kloudného vypíchout. I když, abych nekřivdil, tak posledních 20 minut u té druhé tenhle povídkový hnus (velebnosti!) trochu nakopne, ale to je asi tak vše. Děsivost Dvou ďábelských očí spočívá v katastrofálních a odfláknutých scénářích, které ani nezachrání účast veleznámného Harveyho Keitela. Edgar Allan Poe se musí obracet v hrobě a varuji, že se jedná o příšernou ztrátu času. Mňau..........teda radši HAF (nemám rád kočky)! Ééééé blbost, vlastně: HOWGH!!! (18.12.2015)

Romerova povídka je dobrá, Argentova úžasná. Zejména ona je přesvědčivým důkazem toho, že hororový žánr není jen nějakou nehodnotnou přehlídkou hnusu, ale může zahrnovat i díla, která jsou velmi poetická a esteticky vytříbená. Poe, jakožto vrcholný představitel literárního temného romantismu, který dodnes neztratil nic na své působivosti, by z ní měl jistě radost. (18.04.2013)

„V každom z nás je niečo zvrátené.“ Čo sa stane, ak v jednom poviedkovom filme spoja sily režisérske legendy hororového žánru Dario Argento (Suspiria, Phenomena) a George A. Romero (Noc živých mŕtvych, Úsvit mŕtvych) a za predlohu si vyberú dve poviedky kultového amerického spisovateľa a básnika Edgara Allana Poea? Prekvapivo... nič extra. Kým Romero rozpráva príbeh o jednom príliš zhypnotizovanom čipernom starom pánovi, Argento sa na nás obracia prostredníctvom Harveyho Keitela s príbehom o mačke. Obidve poviedky (teda Prípad M. Valdemara a Čierny kocúr) sú v snímke prevedené do súčasnosti a vyšli aj v slovenskom preklad (vo viac ako 600-stranovej Poeovej zbierke z polovice 80. rokov). Obidva filmové príbehy dohromady vytvárajú atmosférický a hriešne krvavý súlad, mňa však dostatočne neoslovili. (09.02.2008)

Nedocenený klenot, ktorý znovu zažiari v tej najlepšej kvalite v 4k. Romerova poviedka je miestami naozaj creepy, ku koncu s bezchybnou krvavou bodkou od Saviniho. Poteší veterán Tom Atkins v úlohe detektíva. Argentova poviedka je hravejšia, s Poa si berie tu toto a tam ono, rovnako ako prvá poviedka má parádnu gotickú atmosféru, aj keď často v meste. Gore je opäť fantastické, aj keď to nie je čistý gorefest, pointa skvelá, i keď film mohol ostať pri nej a nemusel tam pridávať ďalšiu. Dojem z filmu to už ale nijako nepokazí. Perfektná je symfonická i klávesová hudba, vizuál, na ktorom si obaja páni dali stále záležať. (07.02.2023)

Dve z najväčších mien hororovej kinematografie, sa rozhodli pracovať na poviedkovom snímku, každý zvlášť a každý po svojom. Ich majstrovský talent tu ale príliš nebadať. Romero sa vrátil ku svojím obľúbeným zombies a Argento si zgustol na akomsi mixu gialla a nadprirodzeného (?) motívu. Obidva príbehy sú nezáživné a neobsahujú tú správnu konzistenciu žánrových prvkov. Podarené Saviniho make-up efekty, aspoň čo to zachraňujú z podpriemeru. (11.06.2017)