Rallye smrti: Peklo na zemi

Jednotka bola béčko. Dvojka bola béčko. Trojka je béčko. Keďže mám jednotku len rád - nie som žiadny uctievač, mám rád aj pokračovania. Sú to len také bonusové materiály, ale ja som bavil aj teraz. Inferno má spád, pekné herečky a Danny Trejo si vychutná orál... Logika príbehu a konania postáv je rovnako pochybná ako minule a predminule. Vadila mi zbytočná romantika (nemyslím Treja :-)) a to, že na rozdiel od dvojky nás nečaká žiadny poriadny záver. Navyše scenárista sa na konci tvári, akoby natočil Obvyklých podozrivých, čím sa určite dotkne pár divákov :-) Najslabší diel série, ktorý občas naštve nevyužitím potenciálu ale nenudí... (18.02.2013)

Stručný obsah, POZOR krutý SPOILER: Svist! Bum! Prásk! Plesk! Hnnn, hnnn, hnnn, hhnnnnnnnnnnn. Ratatatatata! Íííííííííí! Svist! Plesk! Plesk! Ratatatata! Hnnnnnnnnnn! Hnnnnnnnn! Ííííííííííííí! Ratatata! Plesk! Plesk! Uf! Úplně to stačí mít jen v audiostopě, abyste si zbytečně nekurvili estetický dojem při pohledu na tu partičku odpudivých neherců, některých dokonce s obříma kozama, Dannyho, kterému Mountfield asi nezaplatil fucktury a Dougraye s Vingem, jež to patrně udělali kvůli důstojnějšímu pohřbu afrických dětí, které sklátila ebola. Velmi altruistické, ale na druhé straně budou teď Marabu chcípat hlady, tak moc doufám, že všichni půjdou i do čtyřky! Doporučuji výhradně mentálně vyzrálým jedincům, kterým se strašně líbil můj výstižný obsah. (20.02.2013)

Stejná úroveň jako dvojka (prequel tohoto prequelu), pomohlo tomu nové prostředí a pár nových exotů na trati, bohužel jako obvykle dlouho nevydržely. Celkově to má docela dobré tempo a ani příběh není nijak sračkovitý ale poměrně slušně provázaný s ostatními díly. Suma sumárum trilogie za 4 hvězdy, přičemž "originál" od P.W.S.A. za 5, DVD prequely po 3 hvězdách. (21.01.2013)

A ještě jeden wtf bonus k Djangovi, jsem nenapravitelný, tentokrát jde o antinostalgický návrat do doby, kdy jsme s klukama, nezkaženi znalostí pojmu „béčkový film“, sledovali na x-tých VHS kopiích s dnes už legendární kvalitou záznamu a legendárním dýchavičným monodabingem akční perly 80. a začátku 90. let. Tento exemplář je ale z roku 2012, je tedy nutno všimnout si některých odlišností. Za prvé: Všechno je to rychlejší, klipovitější a trošku méně přehledné, což ale bude spíš jenom mým problémem, nikoli problémem cílové věkové skupiny. Za druhé: Hlavní hrdina a zvláště tři hlavní záporáci (starý i nový šéf a paní produkční) se mnohem více podobají všedním reálným typům (byť jaksi „exkluzivním“), nejsou to ani monstra či hnusáci, ani načančaní panáci či slizouni, také jim však chybí jakákoli osobitost. Hlavně největší šmejd (nový šéf) a produkční vypadají docela jako typičtí silní úspěšní dneška, jak je známe z reklam proti pocení (kdežto starý šéf je přece jen trochu romantická postava, což je zdůrazněno jeho mafiánským kloboukem). Oproti zmíněným postavám lze u hrdinových protivníků i spolupracovníků v závodě konstatovat stejně směšnou přestylizovanou typologizaci jako za stara (jde o figurky ve hře, z nichž každá má nějaký jakože charakter). U ženských členů posádek (navigátorky) však konstatujeme podobný posun a pročištění jako u postav hlavních, byť jiným směrem: v souladu se svou čistě dekorativní funkcí vypadají v každém okamžiku zcela jako umělohmotné hostesky automobilových závodů či autosalónů, včetně hereckého projevu (a včetně scény, v níž si sekají hlavy a pálí se plamenometem), což se týká zejména té hlavní (partnerka hrdiny). Za třetí: Vedle největšího šmejda jsou ostatní dva záporáci sice taky svině, ale nakonec jakoby klaďasové („férová dohoda“, „respektování pravidel“, „dílo“ a spojenectví s hlavním hrdinou, když se potřebují zbavit hlavního šmejda). Nereflektovaná samozřejmost, s jakou tyto postavy přecházejí z jedné polohy do druhé (zvl. pí produkční: šmejdka – spojenkyně) je zarážející a alarmující, zvláště uvážíme-li, že se šmejdství ukazuje neokázale jen prostou praxí jejich podnikání. Za čtvrté a za nejdůležitější: Velmi kompaktní produkt sestávající ze složek: film pro zábavu – estetika a styl počítačových her – dojem realityšou. Totiž nejen film o realityšou jako byl třeba Arnoldův Runningmann, ale film lákající k realityšou – play the game, watch it. Domnívám se, že i u velmi pokleslých spotřebních produktů filmového průmyslu lze rozlišovat nějakou kvalitu. U produktů, jako jsou hispánské telenovely, to asi nejde. A právě tak na tomto filmu nevidím substrát, na kterém by se takové rozlišení dalo provést. Čistý brak, čisté svinstvo, čistý odpad. (07.04.2013)

Po třetí a vlastně po druhé. Znovu to stejné a trochu jinak. Musím říct, že 2hý a 3tí díl Rallye smrti dokázal vydolovat z minima maximum. Trojka si jde svou cestou. Bylo jasné, že další závody v kriminále by už nebavily, tak se přesouváme do afrických pouští. Něco to získá a něco ztratí. Ona stísněnost je pryč, na druhou stranu vnější vlivy Afriky nic nepokazí. Děj umí šokovat. A místy umí být na hranici mezi genialitou a odpadem. Uvedu jako příklad bitku ženských. Pokud byl záměr šokovat a mírně řečeno znechutit a k tomu ještě víc nenávidět pana boháče, tak se to povedlo na jedna a já tleskám. Pokud to mělo ale bavit a my měli slintat nad tím, jak se ty kočky řežou, tak palec dolů. Závěrečná pointa se asi dala čekat. Ale netvrdím, že mě nebavila. Vyzdvihnu ještě Treja, protože ten ukazuje, že to není jen loutka na pár chvil, ale umí táhnout určitý situace na výbornou. 70 procent poslednímu dílu a 76 procent celý sérii. (30.03.2015)