Ztracená brána

Jiří Strach začíná být pomalu matador veřejnoprávní televizní zábavy a to na první pohled vypadá na nějakých -náct, takové to hůdě, které si ještě rádo hraje. Přistoupí-li ale divák na pravidla té jeho hry, stráví u televizní obrazovky příjemný nedělní večer, večer plný u nás v republice ještě neokoukaných kamerových filtrů, charismatických tváří a prvoplánového mystéria. Velmi sympatická mysteriózní detektivka, o to víc, že v české kinematografii nemá téměř tradici a pan režisér neměl strach projít po dosud neprošlapaných pěšinkách... (23.09.2012)

3/3 Druhá Strachova trilogie podle Vašíčka pracuje s již dobře napsanou paletou postav, se kterou jsou herci velice dobře zžiti z případu Ďáblovi lsti a je tedy radostí s nimi trávit další tři večery. Ztracená brána je situována do nejhezčích míst naší stověžaté matičky Prahy, oko se pokochá exteriéry historického jádra i skvělými historickými interiéry. Zápletka si pohrává s novým prostředím typizovaných židovských postav, které velmi sedí Töpferovi a Křížovi. Novým kódem pro formální uchopení díla byl Strachovi zřejmě konstantní pohyb - ať už herců, kteří stále někam přecházejí nebo vysloveně pospíchají, případně v marginálních chvílích konverzačního stagnování na jednom místě je dynamická alespoň kamera. Dialogy jsou jiskrné, mezi Dvořákem a Geislerovou dokonce chytré a vtipné. Trojan hraje na jistotu, kterou jsem u něho delší dobu postrádala v jeho rolích pro film. Trochu jen zamrzí, že v této době se Geislerová už vzdala svého krátkého platinového účesu a její klasické rezavé vlasy posunuly masku její policistky Lenky trochu jiným směrem, než jakým ji dokázala sehrát ve svém prvním případu. A pokud hlavně ve třetím díle neměla ani strohý nehezký účes, ale hezké rozpuštěné vlasy s kvalitním sestřihem, bylo to jen na škodu celé stylizaci. Škoda, někdy i takové banality jako vzeření herečky mohou udělat hodně. Nicméně souhrnem jsem spokojená a to dokonce tak, že bych snesla ještě jedno setkání tohoto týmu nad dalšími Vašíčkovými záhadami. (13.01.2016)

Popravdě řečeno, mohl bych zde vytahovat některé drobné nedostatky, v každém díle nějaké byly, ale nevidím k tomu důvod. Klady je totiž suverénně převálcovaly. Výborné zpracování, místy roztomile přehrávající Dvořák, bezchybné lokace (miluju pražské Staré Město, denně se tam pohybuju, stejně jako potěšily záběry z mojí alma mater - ačkoli je to už nějaký pátek, co tam nestuduju, přesně jsem věděl, na které chodbě, v které posluchárně a které knihovně FF se natáčí). V tomto žánru je nejdůležitější udržet linii mezi trapností a uvěřitelností, ať už vybuchují auta, pobíhá tajná služba nebo se děje cokoli mystického. A Strach to zvládl. Na to, že jde "jen" o televizi, klobouk dolů. Příslovečná chemie mezi Trojanem, Dvořákem a Geislerovou funguje skvěle, závěr byl vybalancovanej akorát - není co řešit. (24.09.2012)

Oproti Ďáblově lsti po filmařské stránce o pěkný kus dál, ale po té dějové jakoby se Ztracená brána držela při zemi. Zajímavé konspirační motivy jsou zpracované poměrně mdle a povrchně, stejně tak závěr, který je vygradovaný hodně slabě. Na druhou stranu mě ale po stránce charakterů tahle česká variace na Akta X baví. Zejména proto, že se postavy už mezi sebou nějakou tu dobu znají a "buddy" chemie díky vtipným dialogům mezi Geislerovou, Dvořákem a Trojanem fakt funguje. Stejně ale jak u Ďáblovy lsti, i tady se projevují limity české kinematografie - od kolísavé kvality hereckých výkonů, přes nezáživnou hudbu až po ne zcela věrohodný děj a úsměvnou (ne)logiku. Na televizní projekt je však Ztracená brána více než dobře koukatelný kousek. (11.12.2015)

Pokračování má vyšší rozpočet, je hezčí, odehrává se v Praze, prostředí pražského podzemí je atraktivní už od éry Záhady hlavolamu, ale... narozdíl od předchozího příběhu mi díly přišly roztahanější; dobře napsané postavy z minulého dílu někdo tentokrát odflákl a jsou míň sympatičtější - spíš se potácí v hranicích klišé (policajti chlastají, blbě řídí nebo nadávají, Trojan káže). Nejhorší je, že atmosféra se nijak nestupňuje. Všechno prostě plyne jakoby ve stejném tempu a pokud si dáte všechny tři díly za sebou, je to docela frajeřina ustát. Taky mi vadilo, že mě děj ničím nepřekvapil, leda v závěru. Postava Zábranského je navíc totální haluz a na konci jsem měl pocit, že mě někdo šeredně podvedl a prostě aby se to nějak uzavřelo, plácl tam tohle a odměnil Trojana za to, že je dobrý student. Uff. Prostě horší než minulá, celkem fajn zábava. (04.10.2012)