Ztracená brána

Mílý Jirko Strachu, vím, že to tady čteš (omlouvám se za tykání), a tak čti. Samotný nápad je perfektní. Zednářství je celkem neokoukané téma, dostatečně mysteriozní, přitažlivé a na druhou stranu dává dostatečný prostor pro vlastní inovaci v mezích filmového umění. Výběr herců je pak veliká přednost celé série. Bezchybný Trojan, sympatická dvojka vyšetřovatelů, skvostná zednářské lóže a Matěj Hádek, jehož postava je zcela zbytečná, ale na druhou stranu bych mu dal přes držku už v prvním díle. Rozdělení příběhu do třech dílů bylo tak akorát. Co mně ale vadilo nejvíc, byl scénář. Ať už se jedná o logické kiksy (Proč se Trojan snažil infiltrovat k zednářům, když se v zápětí producíruje s kriminálkou na místě činu?, proč Langmajer nespočítal kulky z místa činu?, co vlastně celá kontrarozvědka věděla a dělala?, je normální, aby se ústřední dvojice vyšetřovatelů v závěru spokojila s Trojanovým vysvětlením, že v rotundě nic nenašel a nešli se tam ani podívat?, kdo střílel na Langmajera?, a to jsou v Praze všechny vstupy z domů do podzemí otevřené, včetně rotundy?, dobře ukryté bílé rukavice znamená první otevřený šuplík nahoře?), tak hlavně o věci, které byly naprosto zbytečné a přiznám se, rozčilovaly mě. To musí policajti z kriminálky ve službě chlastat a hned nato řídit auta? Stokoruna za sprostá slova je taky zcela zbytečná, hlavně když je ve filmu několik momentů, kdy toto pravidlo neplatí - viz. poslední scéna z filmu, kdy Geislerová slovo "vole" po Dvořákovi zopakuje, ale stovku si klidně nechá. Stejně tak nereálné chování ústřední dvojice, kdy v podstatě bez jakéhokoliv vedení a začlenění se do policejního systému pořádají manévry přes půlku Prahy. Také mi trochu vadila "nedotknutelnost církve", kde se mohl v rámci zápletky vyklubat nějaký hajzlík (máš u mě stovku). To je ale věc Tvé víry a tož přimhouřím oko. Podtrženo, sečteno, jsem se ale i tak perfektně bavil, na každý další díl jsem se téměř třásl a konec mě také celkem potěšil. Rozhodně palec nahoru a klidně toč podobné věci dál, protože jsi tady asi jediný, kdo si na ně nejenom troufne, ale hlavně je natočí s přehledem a tak, aby zaujaly. Pěkný den. (24.09.2012)

Neuvěřitelná snůška klišé o zednářích a "židovské tematice", člověk by přímo řekl nálož antisemitských klišé (boháč Samuel Goldstein, rabín, který je zároveň členem zednářské lože - tedy židozednářské spiknutí, pokud pomineme "vtip", kdy rabín říká svému sekretáři, že není bohatej na to, aby zaplatil doporučenou zásilku), nemluvě o dalších pitomostech, která pronáší "historik" hraný Ivanem Trojanem. (21.08.2018)

Ztracená brána je povedené pokračování Ďáblovi lsti. Vrací se ústřední trojice, kterou doplňují další zajímaví čeští herci. Jinak můžu napsat jen to, co jsem napsal už u předchozího. Dobré herecké výkony. Pěkně budovaná atmosféra, skvěle skloubená kriminální a fantastická zápletka. Jen toho Trojana mi přišlo nějak málo. 85 % (08.08.2015)

Jirko, ty vole, hravé a interesantní, mám to za sto.. Langdon Runa, moderní look, krása Stověžaté, religiózně-mysteriózní koktejl z šejkru Vašíčka a s vtipem napsané dialogy (Perníkářovo zúčtování s rejpavým Jandákem pobavilo). I přes některé logické nesrovnalosti a neuspokojivý konec je Strachův spíše "tajemný triptych s detektivními prvky" jako osvěžovač vzduchu na zaneřáděném nádražním WC a moc bych si přál, aby se jeho autor co nejdřív dostal za veřejno-právní rozsah své tvorby.. Pro zarputilé hledače symboliky mám látku ke zkoumání. Jména detektivů pozpátku, či přesmyčkou připomínají slova Aramis (mimo jiné biskup, vévoda z Alamedy a člen jezuitského řádu) a Amišové (křesťanská denominace v Sev.Americe). A především, achtung spoiler, jakpak se jmenoval Langmajer v Copak je to za vojáka? A co hlídal člověk tohoto jména 11 sezón za pražskou Spartu..? Našel jsem okraj myšlenky.. (25.09.2012)

Díl první: 65% ; Malá česká žánrovka, za níž se netřeba stydět. Postup "okoukat" a "aplikovat" jde Strachovi víc než dobře, otázka je, jak dlouho mu ještě vydrží. ; Díl druhý: 65% ; Drží to v napětí. Pachatel přítomný, ale díky řídkosti vodítek stále neznámý (jestli nějaká pořádná jsou). I když hodnotím jen jako mírný nadprůměr, potěšení ze sledování přesné trojice Dvořák - Geislerová - Trojan neutuchá. Dost možná jsou to jejich roztomilé archetypy, co ozvláštňuje kriminálně-mystickou zápletku (pravý opak "uvěřitelných" a opatrných českých chcípáků, jaké v televizi často vídáme). Díl třetí: 70% ; Působivá dohra, fanfáry ale třeba šetřit, neboť chladný závěr je druhou stranou mince přehnaného zúčtování Ďáblovi lsti. Předchází mu naštěstí solidní tři hodiny, ale i u nich s odstupem vypozorujeme účelové náhody, nedomyšlenosti nebo odbočky. Ani jedno z toho obzvlášť nevadí. Jako cliffhanger na konci druhého dílu, jsou to přísady pro mysteriózní detektivku stejně zbytečné, jako potřebné. Zbytečné pro kontinuitu i tempo, klíčové pro divácký prožitek. A víc si ani Ztracená brána nenárokuje, troufám si říct. (09.09.2012)