Ztracená brána

Nic proti mysteriózní zápletce a nijak zvlášť mi nevadí ani Trojanovy brownovsky pavědecké žvásty, které nakonec vedou-nevedou k rozluštění celého případu. Co mi vadí jsou logické lapsy (a že jich není málo) přemíra klišé (vynikající kriminalista a alkoholik bojující se svou závislostí v jedné osobě je v dnešní době a v tomto žánru takřka povinností, ještě pitomější je Töpferův rabín, působící vyloženě jako karikatura a tak by se dalo dlouho pokračovat) a pohříchu i nevalné herecké výkony některých aktérů, proti jejichž představitelům nic nemám, ale kteří si zde evidentně vybrali své slabší chvilky. Že je to blbé, to už dnes vadí málokomu, některými zdejšími grafomany je to naopak považováno za přednost, ale že je to celé dost nudné, to je mnohem větší problém. Pravda, existují i větší sračky, takže pokud někomu stačí k výkřikům "skvělé, vynikající, bravurní" "Ztracená brána", proč ne. (07.12.2013)

Této minisérii nejde nedat palec nahoru už jen kvůli tomu v jakých barvách se po prázdninách televize předvedly. Ztracená brána je kvalitní zábava po všech stránkách - svižné dialogy, propracovaná a zajímavá zápletka, dobří herci, řemeslo na úrovni. I když by v jiných podmínkách toto dílo spíše mělo být standardem, nyní nezbývá než být vděčny za tak poctivá a s láskou tvořená díla a těšit se, co nabídne minisérie HBO Hořící keř. (01.10.2012)

Zatím u mě dobrý, jako největší plus beru že až na drobounké výjimky neskřípou dialogy, což je jev v novodobé české kinematografii značně ojedinělý. Druhý díl a po něm: Napínavost 4z5, ale proč proboha Ivan Trojan po vystoupení v ČT naběhl k policii na nábřeží a sledoval, jak Pepu Abrháma vytáhnou podběrákem? Drobná trhlinka jinak pěkně a pevně postavené zdi Jirky Stracha, který si v Břevnovském klášteře střihl cameo.Po třetím dílu: Bál jsem se, že vyprávění skončí na hradecké dálnici, anebo zatažením za kruhy. Takhle se sice koza nažrala a vlk zůstal celej, ale vybalancované to je dobře. Nemají Hasiči na předku auta nápis zrcadlově, nebo to má jenom zásahovka? (09.09.2012)

1. a 2. díl Kopance ve scénáři, typická vašíčkovská mystéria prodávaná se slevou v myšlenkovém supermarketu, místy chabé dialogy (postava rabi Töpfera slepená z anekdot), rozčilující oslí můstky a díry v logice i motivaci, které u žánrovky rozčilují. Vašíčkovy předlohy mají obecně ten problém, že se soustředí na konspirační teorie a odkazování k vnějšímu světu, zatímco uvnitř zeje jenom chaos a prázdnota doslovnosti. Ač scénář nepochází z jeho dílny, tenhle "blbštajnův" syndrom tam pořád cítím... Navíc: 70 minut trvá expozice a slepá dějová ulice (okatá), dalších 70 se vleče ospale k náznaku mystéria, které ale ve světě bulvarizovaných záhad zavání zase nějakým průšvihem "ne z tohoto světa". Strach může dělat cokoli (vést civilně herce, sem tam si vyhrát s vizuálem, držet jakýs takýs rytmus), ale detektivka, kde během prvních deseti minut vystupuje imbecil, který nepozná chlapa v drahém obleku od bezdomovce z Hlaváku a dvojice "takyokultních" detektivů, kterou povolá vyšetřovatel na základě špatně nakreslené Davidovy hvězdy, prostě může vypadat nadprůměrně opravdu jen v okresním přeboru. Ruku na srdce, tenhle žánr je tu zakletý a ztracený. 3. díl Logické díry už radši ani nebudu vypočítávat, jediné řešení je přestat ptát se, proč postavy jednají tak, jak jednají. Rozuzlení přineslo přesně to, co jsem čekal, jakousi švejkovskou verzi zednářství, v níž utajení stoupenci učení popíjejí pivo v hostincích, zatímco v odemčených domovech se jim válí insignie a bytosti z druhé strany brány se chovají jako James Bond křížený s agentem WC40. Těch pitomostí je tam moc i na novodobý Malý pitaval z velkého města. Jako mysteriózní detektivka o "středu myšlenky" (něco mezi telepatií a duchovní kontrarozvědkou) je tohle vážně praštěné chrámovým ochozem. Jen doufám, že to nebude pokračovat dílem, v němž se prostý český religionista změní na duchovního guru čtoucího myšlenky zbytku společnosti. Už takhle se mi z té pravdivě řečené lži nebo lživě řečené pravdy zatmívá před očima. Možná by z druhé strany brány bylo na čase povolat nějakého dramaturga. Třeba by se pak nějak vyřešil i filozofický problém, zda může fungovat seriózně se tvářící mystérium s poněkud fraškovitým pojetím žánru. A zda má cenu na 210 minut točit detektivku s největším počtem mylných zatčení v dějinách kriminalistiky. (05.10.2012)

Skloubit detektivku a mysteriózní prvky je těžké, musí se to umět. Podle mého soudu je nejdůležitější umět správně odhadnout proporce. Buď mám mysteriózní látku, v níž je krimi zápletka jaksi vedlejší (skvělá Devátá brána a její knižní předloha), nebo mám detektivku, v níž jsou některé prvky rozvinuty do absurdna - vražda za pomoci hypnózy, uprchlý orangutan, skrytá nenávist či obludný zločin skrytý v minulosti atp., ale mají stále reálný základ. Obávám se, že díla J. Stracha tuto vyváženost postrádají. Nedávám to ani tak za vinu režisérovi, jako spíše autorovi scénáře, který by chtěl od všeho moc velký kus. Výsledkem je ale špatná detektivka s plochými postavami a až komicky působící mystikou. Jinými slovy: Mystika v detektivkách působí dobře pouze tehdy, je-li skrytá, nedořečená, podáváná rafinovaně v náznacích. To se v tomto TV filmu bohužel nepovedlo. (15.12.2015)