Reklama

Reklama

The Guernsey Literary and Potato Peel Pie Society

  • USA The Guernsey Literary and Potato Peel Pie Society (více)
Trailer 1

VOD (1)

Obsahy(1)

Londýnská spisovatelka Juliet Ashton (Lily James) v roce 1946 sbírá materiál pro román o u nás poměrně neznámé události – totiž německé okupaci britských ostrovů Guernsey a Jersey v kanálu La Manche, ke které došlo v roce 1940. Silný příběh života za okupace autorku přiměje k cestě na ostrov, aniž by tušila, nakolik setkání s místními lidmi změní celý její život. Zvláštní název filmu pochopíme po úvodní scéně, kdy okupanti zadrží na pobřeží ostrova skupinu lidí, kteří zde – nezákonně, proti přídělovému hospodářství opékají prase. Postupně se odvíjejí drobné příběhy rozdělených rodin a dvojic - část dětí totiž byla těsně před okupací odeslána do Británie a stejně jako u nás, část mladších šla na nucené práce do Německa). Vidíme zabavování úrody a nízké příděly, občasnou kolaborací některých spoluobčanů, odlišnosti života ve válečném Londýně a na okupovaném ostrově, pochopíme lépe význam přátelství i roli literatury. (Peabody)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (65)

Vxxx 

všechny recenze uživatele

"Would you like to marry me? I'm in love with you so I thought I'd ask". Neobyčejný příběh o obyčejných lidech. Nádherně odvyprávěný, s citem pro svou významnost. Každý herec sedl své roli jak zadek na hrnec a celé atmosféry filmu se prostě nešlo nabažit. Rozhodně chci vidět znovu, klidně i znovu v kině. Moc se mi to líbilo. 5* ()

hrumsrt 

všechny recenze uživatele

Převažující britský chlad dokázal Mike Newell v tomhle případě dotáhnout až za hranu únosnosti.. Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů, o němž vypráví tento film, a s nímž Newell uzavřel svoji bohatou profesní kariéru, je jak adaptace ústřižku z novin.. Samotné okolnosti vzniku spolku jsou možná to nejzajímavější a přitom jde jen o jedno spontánní rozhodnutí, jak se vyhnout nacistické kulce. I přesto, že Velká Británie se nacistické okupaci z důvodů vyhrané bitvy o Británii hrdě vyhnula (spíš díky chatrné strategii německé armády, ale to jiný příběh), podařilo se jejich armádě obsadit alespoň britské ostrovy v kanále La Manche, což zapříčinilo nacistickou okupaci se vším všudy, jak ji známe z Evropy a historie.. Ale o téhle raritní historické události snímek nevypráví, ne ten se soustředí na společenské následky místních po válce a paradoxně, jak lež pronesená pro záchranu života změní život nejen místním, ale i na ostrov přijíždějící spisovatelce Juliet Ashtonové v podání nejsladší Lily James, která chce celý paradoxní zážitek a následné fungování spolku zaznamenat.. Mimo to prostřednictvím schůzek těchto čtenářů vzdávají autoři holt předním anglickým spisovatelům, o kterých jakože vedou postavy rozsáhlé diskuse. A aby to mělo nějakou formu musí v tom být přece zamotaná romantika, k čemuž by tam přece Lily James byla... U nás nepříliš objevená průměrnost, která nedokáže absolutně těžit z toho silnějšího a sklouzává k romantickém chladu.. Vyprávět to jako komplexní historický kus o samotné okupaci, o psychologii místních postav (tedy ano vlastně bez ústřední figury Juliet), kdy pochmurný záznam doby zakončí právě to, čím jinak film začíná, tedy oním rozhodnutím, to by mě bavilo. Takhle jde jen o další Austenovskou moderní pohádku, která má ještě k tomu nesmyslně o půlhodiny víc. Takové obsazení, téma a nakonec jaká romantická průměrnost.. 60% ()

Reklama

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Mám ráda knížky, jejich vůni, šustění papíru, obracení stránek, záložky, celý tenhle svět je mi blízký a mému srdci milý. Lily James mě opět okouzlila a znovu přiměla zasnít se, za což jsem jí vděčná. No a k tomu literárnímu spolku nemám slov, přijala bych je všechny s otevřenou náručí, včetně malé Kit. Chválím nádherné lokality, pěknou hudební podestýlku a skvělou výpravu. A příběh? Ano, ano, je to romanťárna, vím, kupí se tu klišé a tak, přesto mám pocit, že tu probublává víc než to. Vnímám tento snímek jako poctu spisovatelům/spisovatelkám, bez jejichž nadšení a úsilí by byl i můj život chudší a smutnější. Po pravdě život bez knih si představit neumím. Navíc to nahlédnutí do složitých vztahů ve válečné okupaci mě taky nenechalo příliš v klidu, nic není jen černé nebo bílé. Amelie (Penelope Wilton) to na konci řekla moc krásně, nepochopení a nenávist nevede k ničemu dobrému, stejně tak jako zmínila skutečnost, že i těm, které máme rádi a na kterých nám záleží, můžeme fatálně ublížit, aniž bychom to měli v úmyslu.. ()

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

Odjakživa mám slabost pro prostředí anglického venkova, historická kostýmní dramata a příběhy, jež mohl napsat pouze sám život - tím pádem byl pro mě tento film s předlouhým a bizarně znějícím názvem jako stvořený. Je sice pravda, že se děj chvílemi nachází na pomezí červené knihovny, nicméně je vyprávěn a zahrán tak upřímným a přímočarým způsobem, že se prostě člověk nechá na celé dvě hodiny unášet na vlnách příběhu o lásce, hrůzách války a síle přátelství zabaleném ve slupkách bramborového koláče. Vedle úžasných hereckých výkonů nabízí film překrásné exteriéry a velice silný příběh, při jehož sledování se párkrát nepříjemně zvýšila koncentrace cibule. Výlet na Guernsey byl bez debat mým šálkem kávy, která chutnala naprosto výtečně. P.S. Downton Abbey ensemble rules! ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Když se to tak vezme kolem a kolem, tak je to jen laciná romantika, jejíž scénář působí v mnoha ohledech nedotaženě. Ale...... . Zaprvé je tu prostředí. O osudech Normanských ostrovů za II. SV jsem neměl ani potuchy a i když se nenatáčelo přímo na Guernsey, výprava měla něco do sebe. Zadruhé se povedl casting. Vedle Lily James, která patří k nejtalentovanějším herečkám současnosti, byl vidět i Huisman a potěší i ajťačka Katherine Parkinson. Zatřetí má film to nepojmenovatelné cosi, co ho činí přitažlivým. Někdo by možná řekl, že mu Newell vtiskl duši. No a začtvrté to bylo prostě hezký. 80% ()

Galerie (24)

Zajímavosti (2)

  • Celosvětová premiéra proběhla 9. dubna 2018 v Londýně. (ČSFD)

Reklama

Reklama