Lore

Příběh bych si rád užil, protože tohle vypadalo po celou svoji délku jako kvalitní poválečné syrové drama, bohužel mi film zkazil jeho formát. hraje si to na jakýsi art s rádoby úžasnými záběry, čumícími prodlevami a neskutečně kurevsky dementně poletující kamerou, což mě dost sra... vadilo a shodilo o jeden a půl stupně blíž mému zapomnění, které zanedlouho nastane. A přitom to mohlo být fakt dobré. Holt "festivalák", no. ~ 2,5* (23.05.2013)

Nikdo, ať stál na jakékoliv straně barikády, to neměl snadné. Zvlášť když se definitivně lámal chleba. Vůdce je po smrti, nikdo moc neví, co bude dál, a nakonec to odskáče nejen porcelánová sbírka. Téma druhé světové války se bude ve filmech objevovat každoročně i třeba za třicet let (pokud do té doby nevypukne nějaká zásadnější), tentokrát na její dopady pohlížíme optikou nejstarší z tlupy hladových sourozenců. A jelikož to masový vrah zvedající pravačku na pozdrav zabalil, musí se svého „národa“ ujmout ona a dovézt spřízněné duše do bezpečí. Snímek Lore s citlivým tvůrčím vkladem hledá nové cesty ke ztvárňování moderních dějin, nejde na to špatně, jen je skoupý na nějaké zásadní dramatické situace. A právě ty možná očekáváme. Přichází se silnou atmosférou plnou nedůvěry a strachu, s putováním pojatém v lyrickém kabátu, s hereckými výkony, kterým lze tleskat. Já tleskám, jen lehce opatrně!! (05.09.2014)

Ten film se hrozně o něco snaží, tak moc, až je to protivné. A přitom to vůbec nefunguje ani jedné rovině. Hlavní hrdinka je nesympatická a k rádoby stylové (ale opět nefunkční) kameře se dá také říct pouze stanovisko z první věty. Požadovaný účinek nemá ani Richterova hudba, která se vždycky na pár vteřin s velkou pompou objeví, ale záhy stejně tak rychle zmizí, aniž by bylo jasné, proč se objevila a proč zmizela. Nemluvě o různých morálně nepřijatelných událostech, například když jeden z hrdinů zezadu kamenem zabije neškodného týpka...a navíc se souhlasem hrdinky. Nepočítá se tady ani s žádnou psychologií, jež by určovala příčinnost jednotlivých událostí, všechno je neskutečně vykonstruované a nerealistické. Vrchol bezradnosti je pak samotný závěr, který je tak tezovitý, jak to jen jde a veškerá předchozí stominutová snaha o jakože "nový pohled" jde s tímto momentem do všech pekel. Už po prvních deseti minutách film pomalu ztrácel mou pozornost, což se mi v kině nestává často a jenom to dokumentuje naprostou bezradnost celého konceptu, který se snaží o jakousi komplexní výpověď, která je potom v konečném důsledku naprosto nefunkční a neuvěřitelně umělá. Pochvala snad jenom za ten pokus, podívat se na válku trochu jinýma očima, za krásný záběr chlapce před modrýma kachličkama a za Nelu Trebs, hrající mnohem lépe než opěvovaná Saskia Rosendahl. (24.04.2013)

Mám takový pocit, že si hned několik režisérů včetně režisérky Lore myslí, že k tomu, aby byl natočen dobrý psychologický film, stačí akorát použít ruční kameru, tvořit výhradně dlouhé záběry a sem tam hodit nějakou tu gore scénu, aby se z toho obecenstvo posadilo na prdel. Lore, téměř dvouhodinový road movie s poválečnou tématikou, mi subjektivně připadal dlouhý zhruba tři hodiny a s přibývající stopáží jsem měl chuť hledat nějakou pointu či náznaky příběhu pod sedačkou, kde jsem však nenašel nic než pár pukanců popcornu. Na filmu je hodně znát, že by strašně rád chtěl být něčím větším, než ve skutečnosti je, ovšem pod silným nánosem pěkného vizuálního balastu se neskrývá nic, co by dokázalo svérázně pojmenovat či v nevšedním světle zobrazit atmosféru doby, respektive řádně vykreslit vnitřní psychologii nejen Lore, ale i ostatních postav, se kterými jsem tak ani na chvíli nesympatizoval, neboť mi jejich motivy a jednání připadaly jednoduše nepřesvědčivé. Přece jen bych očekával, že když už snímek neoplývá kdovíjak bohatou fabulí, bude se zaměřovat na zobrazení změny vnímání politické situace v Německu prostřednictvím hlavní hrdinky, bolestivé odvržení důtklivě vštěpovaných ideálů a přijetí nových světonázorů či hledání nového smyslu života. Nestalo se tak. Snímku zoufale chybí nějaká hloubka, která by dokázala dát zvolenému námětu větší smysl a neudělala tak z válečné tématiky jen zbytečnou kulisu, jež dává prostor akorát k pár scénám s krví a zabíjením. Celou dobu jsem se nemohl zbavit pocitu, že se paní režisérka prostřednictvím dlouhých záběrů a detailních záběrů kamery snaží jen prachsprostě opíjet diváka rohlíkem. Naprostá absence nějaké gradace, zajímavé myšlenky, katarze v závěru. Už dlouho jsem se v kině nenudil tak moc, jako právě při sledování Lore. (29.06.2013)

Začnu poněkud jedovatě. Označovat Cate Shortland za mladou režisérku, jak se dosud objevuje v biografii na ČSFD, mi přijde poněkud nepatřičné. V 48 letech má mít za sebou podstatně obsáhlejší výsledky své práce. Při kondici australské kinematografie svědčí pouhé dva celovečeráky o tom, že to buď s jejími schopnostmi nebude až tak slavné, nebo že se jedná o takový tvůrčí samorost, že předem odrazuje producenty. Jisté je, že její Lore okouzlila výraznou část evropského festivalového publika, takže se jméno Shortlandové dostalo to širšího povědomí - uzavřené bubliny klubového publika. Širšímu okruhu diváků bude snímek připadat příliš pomalý a odtažitý. Minimálně se v něm vysvětluje kontext, film je snímaný subjektivně, z pohledu hlavní hrdinky, která se snaží po útěku otce namočeného do válečných zločinů a zatčení matky okupačními úřady dopravit mladší sourozence k babičce na druhém konci Německa. Za sebe musím bohužel říct, že odvařený jsem z Lore nebyl. Neměl jsem problém v orientaci s ději ani s tím, že produkce byla skoupá na rozpočet, takže o výpravnosti se v žádném ohledu nedá hovořit. Mám ho naopak s návodností scénáře - společníkem Lore se při její cestě z jihu na sever stal, jak jinak, německý žid, se kterým se dají skvěle konfrontovat postoje holky z prominentní nacistické famílie. Navíc kluk příhodného věku, se kterým může Lore prožít nejenom určitou názorovou proměnu, ale i svéráznou drsnou romanci. Evropou se tehdy valily milionové zástupy uprchlíků, válečně nasazených, zajatců, zběhů i vězňů, němečtí židé mezi nimi tvořili pranepatrný zlomek. Z pochopitelných důvodů jich koncentráky přežila jen hrstka a přicházeli navíc z odlišného směru - z těch méně fajnových lágrů na severovýchodě. Přicházeli navíc mnohem později, než se odehrává Lořin příběh. Za druhé mi vadila i absence výrazného filmového jazyka. Srovnejte si například Lore s tématicky spřízněnou Krajinou po bitvě nebo Evropou od Larse von Triera a hned by mělo být jasné, kde se dá mluvit o talentu a kvalitě a kde o filmařském průměru. Kdepak, i umění se musí umět. Celkový dojem: 60 %. (12.07.2017)