Čapkovy kapsy

Čapkovy kapsy pokládám za malá díla, která vysoce převyšují jejich zařazení mezi detektivní povídky, či povídky s kriminální zápletkou. V každé z nich je ukrytá malá lidská pravda. V tomto, zatím posledním filmovém zpracování kapes se mi líbí všechny, i když některé jsou mému srdci přece jen bližší. Pokud by však produkci došly peníze a stihly by se natočit pouze povídky Zmizení herce Bendy a Zločin na poště, budu i tak navýsost spokojena. A kdyby peníze došly ještě dříve a zbylo by jen na Tὄpferův úžasný závěrečný výstup ve Zmizení, dám stejně pět hvězdiček a budu litovat, že není možné přidat šestou. (08.04.2013)

Ačkoliv i po Kapsách stále čekám na zfilmování některých svých oblíbených povídek, a upřímně doufám, že někdo vyzve na čestný souboj legendárního Pánaboha Františka Smolíka, jsem se zpracováním Čapkovy klasiky určeným "mé generaci" navýsost spokojen. Natočené povídky nejsou sice všechny stejně dobré, ale nezapomenutelné herecké výkony a příběhy jednotlivých postav tu jsou zastoupeny v míře na české poměry neobvyklé. Na Viktora Preisse v obou jeho rolích nejde zapomenout, stejně tak na samozvaného soudce Oldřicha Navrátila nebo Jaromíra Medunu jako soudce spravedlností povolaného k rozhodnutí o osudu Vladimíra Javorského. Tandem Holub-Novotný zase válcuje příběh o sňatkovém podvodníkovi, a už v dokonale odhlečeném duchu se dostáváme k neodolatelně prvorepublikově zdvořilému Arnoštu Goldflamovi nebo Václavu Neužilovi mladšímu a jeho experimentu s živým nástrojem v podobě papouška. A když vás pak ještě Martin Myšička přesvědčí, že zrcadlo je zbytečnost a se vším se lze vyrovnat a využít to, nepřekvapí vás ani Čapkem nikterak nenaznačené rozuzlení Závrati podané Tomášem Pavelkou. Ten sice tvrdí, že z lékařského hlediska výčitky svědomí neexistují, nicméně ať je to jak chce, nikdo z těch, kdo na Čapkových Kapsách pracovali, je mít nemusí. Jakkoliv jsem vychválil herecké výkony - což se týká i těch, které jsem neuvedl výslovně, včetně vedlejších rolí - a teď se pochvalně vyjádřím i ke kostýmům, nemůžu se naladit na stejnou notu se stylizacemi některých povídek. Zkrátka dokonalá není ani totalita, natož nějaký televizní sborník;) Je to sice trochu ošemetné, ale tvrdím, že těch pár slabších kousků se hravě schová za ty výše zmíněné parádní momenty, a můžu si tak dovolit dát 80%. (24.07.2012)

12/12 Jest to blaho, pošušňání, to se nedá svítit. Počínaje rokem 1947 se filmaři a televizní pracovníci pravidelně vracejí k Čapkovým povídkám z jedné a druhé kapsy a hledají v nich inspiraci tu pro filmy, tu pro krimi seriály, tu pro retro miniatury. Ale vždycky s láskou a umírněnou pietou. Tento nejnovější seriál se nebojí opětovných adaptací známých textů a zároveň poprvé vytváří takto výrazný celek. Kažká povídka má svůj styl, zajímavé herecké obsazení, rekonstruuje dnes už neexistující místa a celkově patří k těm počinům ČT, na které by se nemělo zapomínat. (05.09.2011)

Povedený projekt, ve kterém dostali začínající režiséři možnost natočit krátké příběhy, které mají hlavu i patu. Čapkovy předlohy jsou čtenářsky (a teď i divácky) vděčné, herecké obsazení provtřídní, některé filmečky trochu lepší (čtyři hvězdičky), jiné slabší (pod tři žádný nešel). Jenže je to dáno spíš potenciálem samotného příběhu. Všech dvanáct epizod vypadá, téměř jakoby je natočil jediný tvůrce. Možná je to dobré pro seriál, nikoli však pro český film (70%). (25.09.2011)

Když budu hodnotit všechny díly, tak mi vychází průměr. Zpočátku mě povídky celkem nudily, byly takové plytké (asi první tři). Poté jsem viděla takové, u kterých jsem s napětím očekávala, jak to tedy dopadne. Myslím, že víc bylo nezábavných dílů, než těch lepších. Ale celkově si myslím, že všechny díly byly dobře, příjemně natočené a samozřejmě dobře zahrané. (10.10.2012)