Reklama

Reklama

Čapkovy kapsy

(seriál)
Krimi / Komedie / Povídkový
Česko, 2011, 5 h 36 min (Minutáž: 19–41 min)

Předloha:

Karel Čapek (povídka)

Hrají:

Ondřej Pšenička, Oldřich Vízner, Karel Heřmánek, Jiří Strach, Tomáš Töpfer, Johanna Tesařová, František Němec, Václav Postránecký, Viktor Preiss, Naďa Konvalinková, Kateřina Burianová (více)
(další profese)

Epizody(12)

Obsahy(1)

Pod názvem Čapkovy kapsy se skrývá projekt České televize, v rámci kterého mladí a talentovaní režiséři točí klasické povídky zkušených scenáristů, například Ivana Klímy či Václava a Věry Šaškových. Každý z příběhů připomene velké autorské i myšlenkové mistrovství Karla Čapka. Zajímavé pro diváky jistě bude srovnání s předešlými televizními verzemi povídek, které vznikly ještě v době Československé televize. Autoři Čapkových kapes nechtějí s předlohami příliš experimentovat, mnohem důležitější je pro ně „vdechnout život“ klasice. (Česká televize)

(více)

Recenze (74)

Rosalinda 

všechny recenze uživatele

Geniální naléhavé povídky geniálního mistra Čapka. Už jen to je pořádná základna. K tomu skvělí herci skvěle vystihující známé povídkové postavy. Tak kde to vázne? Možná na to přijdu v další "kapsách", zatím mě to bohužel moc nevtáhlo, nicméně mě to celé hodně zajímá. Vyzdvihnout musím především pana Töpfera, kterého jinak moc nemusím, ale ve Zmizení herce Bendy byl úžasný. "Básník" **, "Zmizení herce Bendy" ****, "Jasnovidec" ***. Toliko hodnocení po prvních třech povídkách. A hodnotím televizní zpracování, nikoli povídky samozřejmě. "Muž, který se nelíbil" **, Ztracený dopis **, Případy pana Janíka ***... ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Nelze jednoznačně říci, že by beletrie Karla Čapka byla neprůhledná, příliš komplikovaná a proto obtížně přístupná. A přece se u značné části dobové kritiky až příliš setkávala s nesnázemi srovnatelnými s jen málokterými díly jiných významných meziválečných prozaiků. Nejde ani tak o to, že ji nezřídka odmítala, ale hlavně, že přitom docházelo k nedorozuměním, k nepochopení smyslu textů. Svéráznou kapitolu ve vztahu kritiky k Čapkovým pracím tvoří ohlas dvou knih drobných novinářských žánrů, Povídek z jedné kapsy a Povídek z druhé kapsy, vydaných krátce za sebou v roce 1929. Odmítla je kulturní levice i pravice, ale i v Lidových novinách, kde Čapek pracoval a své povídky převážně uveřejňoval, nevyvolalo jejich knižní vydání mimořádné nadšení. Za léta své existence ovšem obě knihy zaznamenaly řadu nových vydání, prošly několika společenskými změnami, získaly si nové čtenáře, kteří v nich nalézají zalíbení. Proč tomu tak je? Především také proto, že jedním z osobitých rysů povídek není samotné rozluštění záhady prostřednictvím gradace děje až k finálnímu odhalení. Do dějové osnovy detektivního příběhu vnáší autor něco žánrově zcela neorganického, zdánlivě i zcela vedlejšího, co se nakonec ukáže jako hlavní, protože způsobuje, že rámec detektivky dostává novou noetickou náplň a nabývá rysů filozofické povídky. Nic na tom nemění, že tato filozofičnost má nezřídka zábavný, takřka anekdotický charakter. S bravurou koncipované mikropříběhy mladých tvůrců, kteří svým přístupem vnášejí do stojatých veřejnoprávních vod svěží vítr, nepostrádají nic z toho, co je pro Čapka typické: vtip, nadhled, ironii, atmosféru doby a především nádherně modelované dialogy, které i po vlastních scénáristických úpravách netahají za uši. Přidáme-li obsazení naší současnou hereckou špičkou (výborné vícekreace Töpfera a Preisse, Hrušínský, Hartl, Štěpnička, Navrátil, Konvalinková, Vetchý, Holub, Javorský, z mladých je to především Martin Myšička, David Švehlík a David Novotný, vyloženě pozitivní je shledání s Heřmánkem, Satoranským nebo Víznerem, jež vídáme jen zřídka), pak je laťka nastavena velmi vysoko. Pod průhlednou, široce přístupnou a veskrze humornou maskou obou KAPES se skrývá nevšední významové bohatství. O tom ostatně svědčí nezvykle pestré spektrum protikladných názorů soudobé kritiky, která zaskočena Čapkovým jakoby odlišným intelektem, nedokázala zaujmout stanovisko, jež za ně mezitím převzala čtenářská obec. Ta totiž velice brzy pochopila, jakou řečí k nim Karel Čapek promlouvá. ()

Reklama

mcleod 

všechny recenze uživatele

Výborné... Čapek je výborný, jeho zpracování také... jak scénáristicky, tak režisérsky. Dokonalá atmosféra. Nejvíce se povedly povídky Zločin v chalupě, Soud pana Havleny a Zmizení herce Bendy. Tolik zajímavých dialogů, tolik zajímavých myšlenek... i když v Čapkově originále je to ještě lepší: Všecky vaše milióny nevydají za toho opilého komedianta; se všemi svými milióny nesvedete ten královský pokyn ruky – tu vylhanou, a přece úžasnou velikost člověka. ()

Přemek 

všechny recenze uživatele

Básník ** - rozvleklé tempo, neobyčejná doslovnost, nezvykle nedobrý výkon Karla Heřmánka a k tomu špatné stavění situací a načasování gagů. - Zmizení herce Bedny **** Výrazně lepší, tempo sice též pomalejší než bylo nutno, zato však vynikající výkony pp. Töpfera (závěrečná scéna především), Preisse, Satoranského (kéž je ho více vidět před kamerou!) a Štěpničky. - Jasnovidec *** Slušný průměr, velmi zajímavý výkon Martina Myšičky. - Zločin na poště 0* - tentokrát skutečně odpad: jednu z nejkrásnějších Čapkových povídek scénárista zcela pohřbil doslovností, domýšlením "lepších dialogů i zcela nových scén, neustálým opakováním již dávno známých fakt (pan vachmajstr v nutně bezradném podání Oldřicha Navrátila rozluštění případu říká každému na potkání).. Naprostá likvidace námětu plus otřesně domýšlivý scénárista plus neschopný dramaturg rovná se průsr, obzvlášť ve srovnáním s o třicet let starším TV zpracováním s Vladimírem Menšíkem. - Muž, který se nelíbil *** - výrazně lepší. Zajímavý Töpfer, snaha o atmosféru, slušná kamera. - Závrať ** - tentokrát průměrný Preiss, málo snesitelný Tomáš Pavelka a režijně a kamerově totálně nezvládnuté "závraťové" záběry (tolik let po Hitchcockovi!) - Příběh sňatkového podvodníka *** - zajímavý protiúkol pro Radka Holuba, jinak nic zvláštního. - O lyrickém zloději *** - herecky zajímavý Ruml, nepříjemně rutinovaní Vondráček a Vetchý a k tomu opět scénárista, který to ví líp než Čapek. - Ztracený dopis *** - vcelku nudná povídka již u Čapka, realizace nijak nepomohla; občas zajímavý náznak atmosféry a především výborně uměřený výkon Jana Hartla z ní dělají kousek na 3 hvězdičky - Případy pana Janíka ***** Vynikající inscenace s rozkošnými Goldflamem, Barešem, Preissem - Zločin v chalupě ***** Výborná atmosféra, dobrá kamera, vynikající Javorský a Vrbková. Společně s Janíkem zatím nejlepší kousky. ()

Haniczka 

všechny recenze uživatele

Některé díly skvělé (Zločin v chalupě, Případy pana Janíka), jiné velmi slabé (Ztracený dopis, Básník). Ale například Zločin na poště v podání Menšíka mi přišel mnohem více čapkovský, i když pan Navrátil je rovněž skvělý herec a této role se zhostil výtečně. Zato tomu chlapci v Básníku jsem nevěřila ani to, že báseň napsal natož aby měl na pokoji dívku. A proč pojali roli sňatkového podvodníka jako protiúkol, rovněž nechápu. Velmi nepřesvědčivé a ve srovnání s Jiřím Sovákem, který si s rolí pohrál jako s čerstvě okradenou vdovičkou, velmi slabé. David Novotný však pojal roli výborně. Vetchý nebo Preiss také pěkné. Škoda, že se nenatočily některé jiné povídky, dosud nezpracované a rovněž pěkné. ()

Galerie (136)

Zajímavosti (14)

  • Povídku „Zločin na poště“ vydal Karel Čapek poprvé v „Lidových novinách“ 1. srpna 1928. (Cheeter)
  • Epizoda „Případy pana Jeníka“ byla natočena v hospodě U krobiána v Hostímě u Berouna. Alpská túra v epizodě "Závrať" se točila v Českém krasu, konkrétně v lomu Velká Amerika. Díl "Básník" se natáčel ve skanzenu Kouřim. (alpeew)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno