Bohemian Rhapsody

Freddie jednou řekl : "Jsem rád, když lidi odcházejí z koncertů Queen pobavení, s pocitem příjemně strávené doby. Písničky Queen mi připadají takové odpočinkové, stejně jako dobrý film - z toho odcházíte s tím, že to bylo dobré a snáz se vracíte ke svým problémům ". A já k tomu dodám, že měl a má stále pravdu. Jako k životopisnému filmu bych asi měla pár faktických připomínek, ale mně to bylo tentokrát úplně fuk a nechala jsem se unášet muzikou, která jen tak nezmizí z našich hlav, potažmo našeho jávství. Mají v sobě něco, co se mnohým jiným a známým kapelám nepodařilo, byť se snažily sebevíc za celou svojí kariéru. Tudíž jsem to polykala jako film o jednom klukovi s velkým talentem, velkým srdcem, který mohl mít spoustu věcí o kterých se nám může jen zdát, ale najít třeba jen skutečného přítele byla téměř nadlidská dřina. Byl to film, kde pracovaly moje emoce na plný pecky a ano i slzy jsem uronila a to bych měla připomínky ke scénáři. A nakonec ještě jedna Freddieho hláška : "Ty moje zuby. Nelíbí se mi, jak vyčuhujou. Nechám si je upravit, ale pořád nemám čas. Jinak jsem ovšem naprosto dokonalý". (22.05.2019)

Přestože se dílo na první pohled vcelku podařilo, tak byl film pro mne velkým zklamáním. Rozhodně nesouhlasím s tak vysokým hodnocením, když to porovnám s jiným filmem, který jsem nedávno shlédl ,,A Star is Born" který má asi o 12% horší hodnocení a ve výsledku je pravděpodobně lepší a procítěnější, tak jsem docela v pokušení dát jen hvězdy 2. .... Úprava hodnocení po shlédnutí filmu The Doors z roku 1991. V porovnání s tímto filmem působí Bohemian Rhapsody jako pohádka a bohužel nijak zvláště podařená. Chápu, že do filmu nechtěli dávat moc teploušských věcí, ale přeci jen by to měl být film o nespoutanosti a Rock'n Rollu. Namísto toho však Fredy působí jako takový uťáplý, nejistý ňouma. Na filmu tak zůstává pouze skvělá hudba, kterou však produkce nestvořila a všechna sláva by měla jít pouze kapele Queen. Film je to však o ničem a ani nepopisuje Fredyho život příliš výstižně. Můj finální verdikt je tak na 1-2 hvězdy. 35% (20.01.2019)

"Jsem umělec, Zlato, ne švýcarskej průvodčí." Nedochvilný Farrokh Bulsara ze Zanzibaru byl hodně zvláštní týpek a já jsem jeho kvílení měl rád už v době, kdy mu holky vyskakovaly na oslavách z dortu a naivně si myslely, že by na ně mohl mít chuť. Neměl, ale to nevadí, alespoň zbylo víc na nás, kteří jsme neměli koňský předkus, psí oči a suchý zip pod nosem. Ale abych se vrátil k tématu, tak Bohemian Rhapsody mě hodně bavilo, i když si o nejedné souvislosti trošičku zalhalo. V rámci umělecké licence to bylo v pohodě a mě tradičně nejvíc zaujaly okamžiky zrodu skladeb, zaskočily mě Freddieho kočky a vystoupení na Live Aid mě rozdupalo možná ještě víc než v roce 1985. Já jsem zkrátka hodně spokojený divák, kterému k dokonalému zážitku chyběl v písničkách skutečný Freddieho hlas a přebývalo mi tam nejedno tření kníru o knír. Já proti tomu v podstatě nic nemám, ale nerad se na to dívám. (12.02.2019)

Singer mechanicky cyklí lidská dramata, studia a živá vystoupení, která v dílčích jednotlivostech překypují energií, prýštící ze všech stran – od výborných herců, skrze kameru a střih až k poslednímu přesně namířenému světlometu, ale jinak těch 130 minut proklouzne mezi prsty jako promarněná šance jít za hranu uhlazeného biopicu, kterému plátno sluší. Ale tím, jak k němu houfně usedávají diváci bez rozdílu věku i hudebního vkusu, se značí především to, že snaha zalíbit se absolutně všem klapla na výbornou. Nebýt ale té geniální hudby (a to říkám jako člověk, který k ní nepřetéká vřelostí), je to sezónní tuctovka. Naštěstí to o té hudbě je a já to nebudu skrývat: dojalo mě to. (10.12.2018)

Konečně zase film, který do kina narval jak pravidelné, tak i nepravidelné návštěvníky. Pecka, která byla předurčena být peckou. Příběh o kapele, která již od počátku byla předurčena být legendární a jedinečnou. Kapela Queen totiž taková je a já už hodně let čekal na to, až se jejich příběhu někdo chopí a natočí ho tak osobně, jak to bude cítit. A Bryan Singer to cítil přesně tak, jak jsem si přál. Mohl bych mluvit o plusech, ale i mínusech. Steně tak o dobrých, ale i slabších momentech. Ve filmu jsou místa v příběhu, kterým úplně nerozumím, ale na druhou stranu jsou v něm i místa, která mě nutí přemýšlet nad tím, jaký Freddie asi byl a jaký nejspíš žil život. Druhý den v práci jsme se s lidmi shodli, že tento film je ještě hodně smířlivý s Freddieho životem. Věřím, že skutečná realita byla daleko horší...drsnější. Nicméně v tom příběhu je cítit obrovská pokora. Stejně tak i obrovský respekt celé kapely k člověku, který s ní rostl, a který je pro mě největším zpěvákem století. Možná i proto dávám pět hvězd a nejsem schopný hodnotit jinak. Z filmu je cítit preciznost a důraz na detail, který mi v jiných životopisných filmech občas chybí. Je v něm skryta duše dokonalého příběhu, který tady zase dlouho nebyl a nejspíš tu zase dlouho nebude. (08.11.2018)