Bohemian Rhapsody

Soudruzi, soudružky, právě jsem se vrátil z kina. Hudební vydavatel všechny mé hudební návrhy přijal. Nebo spíš mě poslal do háje a pak toho litoval, protože ono to fungovalo. Česká - no dobře, bohémská rapsodie je ultimátní hit dodnes, nemluvě o dalších peckách, a její výsost rtuťová královna mění všechny nosiče hudby sama na sebe. Nedává to smysl? No, to je to kouzlo poezie, vysvětlováním ztratí právě to, no kouzlo no. Dobré znamení je, že jsem se nezbláznil, jen tu sedím, pojídám studenou pizzu koupenou cestou domů a pod tlakem smolím tenhle komentář. Dobrá, něco smysluplnějšího než to dosavadní gaga, jsem přece šampión. Dobovost za jedna, výběr a stylizace hlavní čtveřice taktéž. Zejména představitel Briana Maye, to snad musí být nějaké tajně klonované dvojče, jinak si tu podobu nedovedu vysvětlit. Velmi dobré dialogy, ať už v rámci kapely nebo ty osobní, přestože je film pojat víceméně "pro všechny" a na jistotu, dají se tam najít velmi dobré postřehy o životě lidí, heterosexuálů i gayů (vy máte svoje rodiny, já ne), obyčejných i "celebrit". Soužití Freddieho s jeho snoubenkou, před i po rozchodu, je vlastně smutné - nemůžu mít něco, co chci, protože to nikdy nebude naplno. No a hudba, sestříhaná a vložená hercům do úst a nástrojů zcela dokonale, to je lahůdka hudebních filmů. Ale jo, dám pět a týden asi zas nebudu poslouchat nic jiného. P. S. Ještě takový film o Pink Floyd a jsem zcela spokojen :) (29.10.2018)

Hudební spolek Kvír, vedený nesmírně talentovanou sexuálně dezorientovanou princeznou s východoněmeckým pornoknírkem, byl bezesporu kreativním fenoménem homohudby osmdesátých let, který dodnes nepřestává inspirovat ani jindy striktně heterosexuální génie. Citlivý přičmoudlý pánský kolonoskoper s přezdívkou Rtuťovitý Alfréd a chrupem jako z karikatury od Vyčítala, obklopený od počátku aurou perverzní dekadence, neboť v jeho pichografii chyběla snad jen zvířátka (samozřejmě samečci), se jasně vždy jevil ideálním materiálem pro rozporuplný autobiografický film, navíc když tak dlouho s popěvkem „We’ll keep on fucking till the end“ na rtech kokotoval s operou, až si střihnul Aidu. Na ten tedy nakonec došlo a je docela škoda, že jej sebrali neseroucímu se židímu Sašovi, protože výsledkem je sterilní kýčovitá Máyová báchorka a megakorektně vyvoněná pohádka o čtyřech bezkonfliktních sluníčkářích, z nichž jeden si sem tam nechal strčit do prdele péro (samozřejmě jen v nevinných náznacích), protože byl bezskrupulózně manipulován zlým intrikánským teploušem. Prostě takový mumulendový perfektně vyhajpovaný videoklip pro hospodyňky za zenitem a obstarožní otyloně, co mají rádi píssničky, ale nechtějí o své oblíbené kapelce slyšet nic fujtajblového, z nějž dosud přežívající členové, majíc zjevně produkci pevně v rukou, vyšli jako usměvavé a pozitivní Bárbinky. Panenka s porcelánovou hlavou, něco, jako když tenkrát Hájlendr romanticky vyprcával v té lezavé kose skotské vrchoviny svou drahou, dokud mu nepošla věkem, v pauzách leštil meč, vítr mu při tom čechral enormně bujnou kštici a vzdouval kilt, chladné slunce něžně svítilo do vřesoviště a na pozadí vyl Bulsara „Who wants to live forever“. Na druhé půlce prdele je to však videoklip fantasticky udělaný, z každého detailu čiší Davčova hodinářská preciznost, výborně odsejpající, dojivý, s dokonale přetočeným koncertem s příznačným názvem Live Aids a famózně zahraný, včetně skvělého výběru všech zúčastněných držek kromě titulní postavy. Homoknír a předkus holt z přišlápnuté ropuchy s vyvalenými bulvami Merkuryho sice neudělají, ovšem pohyby, gesta, mimika i zpěv, to byl v podání toho chcípáckého Sinuheta vskutku dechberoucí herecký koncert hodný Osrala. Takže ač troubící jelen, je to jelen ztepilý, s bujným parožím a v tom kýčovitém lesním zátiší se na něj moc dobře dívá, obzvlášť na velkém plátně. Zdravím tímto svého doktora Albana, který mě na to pod pohrůžkou odpírání léčby hemoroidů přinutil jít do kina. V televizi bych to hodnocení rozhodně asi osekal. (09.11.2018)

Ne že by mě ten film nebavil (jako každého, kdo má rád QUEEN), ale myslím, že byl dost přikrášlený - zbytek kapely to byl jeden svatoušek vedle druhého a tomu nevěřím. Navíc Rami Malek přes veškerou snahu Freddieho nedal tak, aby mě přesvědčil - nejhorší bylo to jeho přihřáté chování a vyjadřování - to Freddie opravdu nedělal. Navíc jsem měla celou dobu pocit, že mu hrozně překáží ty zuby. Velká škoda, že to nakonec nevzal Sacha Baron Cohen. (31.01.2019)

Oslava legendy. Sluníčková, plná dechberoucí energie a hudebních highlightů. Některé pasáže jsou až zbytečně filmové, vyloženě málo improvizační a dost na efekt. V tomhle boduje spontánní A Star is Born více. Připomíná to rok 2013, kdy vedle sebe stály dva nejlepší snímky roku Gravity a Rush a každý z nich měl trochu jinou fanouškovskou základnu. Pořád ale platilo, že oba byly skvělé firmy, avšak zatímco Rush byl příběhem ze života, uchopitelný jakýmkoliv diváckým spektrem, Gravity už chtěla ambicióznějšího recipienta, který byl ochoten se do toho patřičně "položit" aby byl odměněn. To stejné se děje zde, navíc v žánrově velmi podobných filmech. Rhapsody je ten náročnější bratříček, A Star is Born je oproti tomu jemná americká lovestory, avšak dokáže lépe pracovat s emocemi. A narozdíl od Rhapsody si odnesete z kina trochu něco navíc, než jenom vycizelovanou hudební složku a zajímavé vyobrazení typicky vnitřně rozervaného umělce podivína. (18.11.2018)

Je to prilis bezpecne, spolieha sa to na znalost faktov, skor nez na filmovu dramaturgiu a tym padom je to prilis zbrkle a skratkovite. Majstrovskeho diela o najlepsej kapele ever sme sa teda nedockali. Na to sa vsak kazdy fanusik moze vykaslat. Pretoze cele je to super profi remeselne natocene, Malek je fantasticky a...a je tam hudba od Queenu. Akonahle sa ozvu slavne melodie, nie je problem hodit filmarske chyby za hlavu a zaverecne vystupenie je uplna extaza. Ked pri Radio Gaga, kamera preleti ponad spievajuce publikum, tak ista Lady moze so svojimi Shallows rozmyslat jedine nad zmyslom menejcennosti. Zimomriavky aj slzy som mal po celom tele. Podobne intenzivny zaver by vytiahol k mimoriadnej spokojnosti aj najhorsi diel Doktora z hor. Co to znamena? Ak ste fanusikom kapely, tak je to absolutne must see zalezitost. A treba ju vidiet v kine, na co najvacsom platne s najlepsim zvukom. Pokial uprednostnujete rap alebo techno, bude to iba jemne nadpriemerny zivotopis. Ja sa radim do prvej skupiny. Slabsich 9/10 (24.10.2018)